Dlouhánova poradna - vyšší škola o technice reprezentačního mechanika

Dlouhánova poradna

V novém seriálu o servisní problematice se s námi o své mnohaleté zkušenosti podělí jeden z nejpovolanějších lidí v cyklobranži, mechanik ČS MTB Teamu a reprezentačního družstva Jan Přistoupil. Některým čtenářům možná toto jméno nic neřekne, ale jeho přezdívka Dlouhán je jistě dostatečným zaklínadlem, které stojí za mnohými úspěchy našich reprezentantů.

Od kutilství až do repre

Dlouhán se v kolech vrtal od dětství a své první kolo rozebral již v deseti letech. Za velký úspěch považoval to, že po rozebrání torpéda ho dokázal složit zpět tak, že zase fungovalo. Kdo si tuto protišlapací brzdu vybavuje, jistě chápe, že to v deseti letech nemusí být zas tak jednoduché. Rozebírání a opravy součástek kol v domácím prostředí byly za předchozího režimu nutností, servisy kol tak, jak je známe dnes, v té době nefungovaly a každý byl sám sobě mechanikem.

Po převratu Dlouhán zrovna nastoupil na střední školu a tak začal v době boomu horské cyklistiky po škole docházet do nově vzniklého obchodu HET sport pomáhat stavět kola. To mu nejen přineslo spousty cenných zkušeností, ale také byl na správném místě ve správný čas, když nově vzniklá formace České Spořitelny (1994) potřebovala mechanika na závody. Odtud byl již jen krůček k reprezentaci, pro niž Dlouhán pracoval od roku 1996 až do letoška.

V prvním díle se podíváme na komponent, jenž má lví podíl na našem výkonu - řetěz. Jak často jej závodníkům měníš a jak se o něj staráš?

Řetěz je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejopomíjenějších součástek. Já ctím pravidlo, že co je čisté, nemůže být rozbité, a tak řetězům svých svěřenců dopřávám pravidelnou očistu neustále. K dobrému vyčistění vám postačí pouze štětec a dobré odmašťovadlo, pro méně zdatné je lepší pračka. Diky pravidelnému mytí vždycky odstraňuji nečistoty pouze z jednoho závodu a nemusím se tak trápit se starými nánosy, nasbíranými za několik tréninků a vyjížděk.

Řetěz se v běžném provozu mění vždy, jakmile měrkapropadne dovnitř, ale před důležitým závodem vždycky nasazuju nový. Nemůžu riskovat roztržení starého řetězu nebo nějaké jeho „střílení“. U našich nejlepších závodníků většinou jeden řetěz vydrží řádově 300-500 km podle zátěže, počasí, nebo důležitosti závodu. I pro běžného cyklistu je mnohem lepší měnit řetězy včas, než dojíždět jeden řetěz na doraz. Pak už totiž nezbývá nic jiného, než vyměnit i kazetu a převodníky, protože opotřebovaný řetěz zničí jejich zuby. Nový řetěz pak na ojetých zubech nesedí a střílí a vyjížďku si zkazíme nefunkčním pohonem.

Kolik kusů má sponzorovaný jezdec k dispozici na sezónu?

Tým má na sezónu k dispozici zhruba 150 řetězů, tj. 25 řetězů na závodníka. To ale neznamená, že bychom je zahazovali jak na bežícím pásu. Je třeba si také uvědomit, že se nejezdí jen na horském kole, ale trénuje se hlavně na silničním kole a v týmu mám vždy okolo deseti svěřenců.
Používáš spojky, nebo řetěz nýtuješ?
Řetězy vždycky nýtuju, spojku používám pouze na náhradní řetězy do depa na závodech. Důležité je také používání originálních nýtů. Tolik tedy řetěz a příště se podíváme na pláště.

Tento první díl byl pro Dlouhána pouze na "rozjetí". V dalším povídání, které zde naleznete zanedlouho, hovořil obšírně o pláštích. O tom, jak se provádí jejich správný výběr podle povrchu, o různých druzích vzorků, probere bezdušové pláště a řekne třeba i o tom, jak nejlépe předejít defektu.

Kompletní seriál s Dlouhánovou poradnou naleznete v tištěném vydání časopisu Cykloservis.

Jeho předplatné je ZDE

(mig)