Víte, proč… používat sportovní výživu i v tréninku?

Ano, víme – někteří sportovci si říkají, že na trénink sportovní výživu nepotřebují. Ale v závodě už si dají říct a potřebnou výbavu si pořídí. V tom případě ale dělají hned tři chyby – jednak neví, jak na danou sportovní výživu tělo zareaguje, druhak netrénují svou trávicí soustavu na zvýšený příjem sacharidů (což je stejně důležité jako jakýkoli jiný trénink) a za třetí nevytěží z tréninku maximum.

Rada na úvod je tedy jednoduchá – zařadíte-li příjem sportovní výživy jako svou rutinu i do tréninku, rychleji vám poroste výkonnost. Zvyšování výkonnosti tréninkem totiž spočívá na principu adaptace, tedy čím více při tréninku vydržíte (počet kilometrů, čas, intenzita zatížení), tím více se tělo musí připravit na další tréninkovou jednotku. A míra přípravy organizmu, tedy míra růstu výkonnosti, je úměrná náročnosti předchozí zátěže.

Z toho vyplývá jednoduchá rovnice: dostatek energie pro trénink = větší výdrž = větší adaptační impulz = větší růst výkonnosti. Energii organizmu přitom zajistíte právě sportovní výživou. A chcete-li, aby vám následně třeba v závodě přinesla užitek, určitě je potřeba na její příjem organizmus trénovat. Například vyšší dávky sacharidů není tak snadné zpracovat, a když tělo nemá trénink, může s tím mít v den D potíže, což rozhodně nechcete…

Je potřeba řešit výživu stejně na lehký i těžký trénink?

Je jasné, že musíme vycházet z cíle tréninku. Je-li trénink plánovaný jako lehký, pak se většinou jedná o trénink regenerační. V takovém případě není cílem „vyždímat“ ze sebe maximum a kolikrát platí, že méně je více. Při takovém lehčím tréninku často postačí jen pít ionťák.

Cílem intenzivního tréninku je ale zvyšovat výkonnost. Ta se nezvyšuje našimi pocity, ale postupným růstem adaptačních impulzů. Jestliže máme vše pod kontrolou a díky správné regeneraci mezi tréninky i dostatku energie během výkonu zátěž postupně v rámci tréninkového cyklu roste, pak se úměrně tomu zvyšuje také výkonnost. Proto jsou při takovém tréninku obvyklé (kromě iontového nápoje) také energetické gely, energetické tablety nebo energetické tyčinky. Je to i proto, že náročnější výkony ve větší míře využívají jako zdroj energie sacharidy a jejich zásoby v těle nestačí.

Je nutné řešit výživu i před tréninkem?

Pokud se budeme bavit o přípravě organizmu na trénink, řekněme v posledních dvou hodinách před ním, situace je jiná. Tady už výživa není ani zdaleka o doplňování zásob glykogenu, protože na to je již málo času. Stejně tak jídlo přijímané v této fázi nám může spíše uškodit, třeba pocitem plnosti a těžkého žaludku. Proto doporučujeme před sportem Enervit PRE Sport – především jako pomocníka s optimálním nastavením organizmu před výkonem, tedy:

· aby sportovec nastartoval organizmus směrem ke sportu (aktivoval ty správné energetické systémy),

· aby neměl přeplněný žaludek a nevracelo se mu jídlo (v případě, že se pokoušel zahnat hlad hodinu před sportem),

· aby neměl hlad (sportovat s hladovým žaludkem je nepříjemné),

· aby se tělo během sportu nemuselo věnovat trávení nevhodné potravy, ale sportování.

V tomto případě je úplně jedno, jestli se jedná o lehký nebo těžký trénink, byť každá intenzita má samozřejmě svůj účel. Každopádně platí, že aby byl účinek tréninku maximální, je důležité, aby na něj tělo bylo optimálně nachystané. Proto platí naše rada myslet na vhodné doplňky i před sportem.

Je iontový nápoj nezbytný i pro lehké tréninky?

Člověk se potí při každém druhu sportu, i při lehkém. Proto bychom měli během sportu pít, aby se nám vnitřní prostředí nezahušťovalo. Potem jsou vždy vylučovány minerální látky, proto bychom je měli při sportu doplňovat a pitím se to zdá být nejsnazší.

Takže odpověď zní – ano, ionťák se vám hodí i při tréninku. Navíc voda s obsahem sacharidů se snadněji vstřebává (dostává se rychleji do buněk) než jen čistá voda.

Tento seriál o výživě a fyziologii sportovců vychází ze zásad projektu Sportujlepe.cz, jehož realizátorem je společnost VITAR Sport, oficiální distributor značek ENERVIT a ROYAL BAY v Česku a na Slovensku

Album