Trh s Wattmetry zažívá revoluci

Trh s Wattmetry zažívá revoluci

Prodejní cena celosvětově nejprodávanějšího wattmetru PowerTap G3 spadla k 1.8.2013 o úctyhodných 40%. Špičkový wattmetr se tedy dá dnes pořídit za velmi sympatických 19.990,-Kč včetně DPH. Závod o tržní podíl mezi producenty tohoto stále populárnějšího měřiče začal.

Americká firma CycleOps, která svou divizi wattmetrů nedávno přejmenovala podle svého nejúspěšnějšího artiklu na PowerTap, k tomu lakonicky dodává: „Po 15ti letech vývoje, jsme jednoduše dospěli do fáze, kdy naše wattmetry mají velmi slušnou spolehlivost a díky celosvětovému rozšíření máme i nízké výrobní náklady. Naskytla se nám tedy jedinečná příležitost, dopřát trhu jejich cenovou dostupnost. Tak jsme jí jednoduše využili.“

Americký PowerTap tak reaguje na rostoucí vlnu zájmu o Watty a samozřejmě i nově přicházející konkurenty v segmentu tenzometrických měřičů v čele s Garminem a Polarem v pedálech, Stages v levé klice, již existujícími Quarqem a Power2max v mezikruží šlapacího středu. Trochu stranou, díky své cenové a servisní politice, stojí zřejmě nejznámější, ale pro běžného smrtelníka nedostupné německé SRM.

„Sázka na watty“, která se tak více než 20let odehrávala v podání dvou dominantních hráčů německého SRM a amerického PowerTapu, se dnes jeví být jako velmi lákavou komoditou a prozíravou investicí i mnohým dalším výrobcům.

Watty jsou pravda o vaší výkonnosti

Odpověď na otázku proč jsou watty tak sexy komoditou za kterou jsou lidé ochotni utratit desítky tisíc korun je poměrně jednoduchá: Watty dávají jednoznačné, okamžité a objektivní odpovědi na ty nejdůležitější otázky každého výkonostního cyklisty – Jaká je moje aktuální forma? Trénuji dobře? Vydržím tempo skupiny? Mám absolvovat ještě jeden tréninkový interval nebo se odebrat k domovu?

Jakkoliv to zní na první pohled divně, ten kdo netrénuje pomocí wattových ukazatelů neví o své jízdě prakticky nic. Stávající metriky, čas, rychlost, ujeté kilometry či modernější tepová frekvence totiž neprozradí o kvalitě tréninku prakticky nic. Jsou to většinou pouze objemové ukazatele. To co je třeba pro výkonnostní růst je ale většinou úplně jiná píseň. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud trénujeje bez wattmetru, děláte chyby a vaše cesta na vrchol nevede přímo, pokud tam vůbec směřuje. Nic naplat - jen to co je možné měřit, se dá zlepšovat!

Můžete utratit desítky a stovky tisíc korun za nový rám, upgradovat komponenty, změnit stravovací návyky, abyste získali nepatrnou aero či jinou výhodu, ale nic nedokáže být v závodě tak pádným argumentem jako Vaše výkonnost. Nic není takovou devizou ve stoupání, jako poměr W/kg.

Watty – poměřte se kdykoliv, kdekoliv s kýmkoliv

Watty jsou sexy hlavně díky své nekompromisní objektivitě. Pokud vyjedete na kopec průměrným výkonem o 50W vyšším než před časem, je jasné, že jste se výkonnostně výrazně zlepšili. Je úplně jedno, zdali jste kýžený úsek absolvovali v Alpách či Beskydech. Pokud víte, že pro udržení se vzdalující skupiny stačilo 350W, můžete si pro sebe závod nasimulovat kdekoliv, třeba na tréninkovém kopci, a tak se lépe připravit na další klání.

Při existenci systémů jako je Strava.com je dokonce možné se podívat, jaký wattový výkon postačuje abyste dané stoupání, či jiný měřený úsek zajeli jako ti s kterými se chcete měřit. Může se jednat o kamaráda, ale i Romana Kreuzigera. To je velmi cenná informace, která vám může nalít mnoho optimizmu do dalšího tréninku! Už jenom ten pohled, jak vám watty den ode dne rostou je něco pro co vás může donutit vyrazit i přes nepřízeň počasí.

Máte formu? Počítač to ví

Příjemným “site efektem” wattmetru a obecně wattového záznamu jízdy do cyklopočítače vybavenému ideálně i snímačem polohy GPS jsou všemožné, ale hlavně automatické tabulky, grafy, žebříčky. Pouhým přenosem dat z Vaší “pojízdné laboratoře” umístěné v náboji, klikách nebo pedálech do počítače získáváte pečlivý archív absolvovaných zatížení, vývoje výkonových ukazatelů, stejně jako zaznamenanou každou vteřinu vašeho boje o vítězství. To je samozřejmě něco, co se dá velmi dobře využít pro plánování dalšího tréninku.

Prakticky nemusíte hnout ani prstem a máte celou svoji sezónu každou vteřinu vaší jízdy jako na dlani. A nejen to. Víte o kolik wattů jste se na měřeném úseku od loňska zlepšili a jaké pořadí můžete v závodě očekávat letos . Moderní systémy dokonce automaticky ukazují na základě nahraných jízd Vaši momentální formu, tedy například zdali skutečně dosahujete své špičkové výkonnosti v rozhodujícím okamžiku sezóny, či nikoliv a jak „ona špičková výkonnost“ vlastně vypadá.

Achilova pata wattmetru

Nic ale není bez vady – i wattmetr má svoje úskalí. Je sice prakticky lhostejné, kde se onen údaj o síle, jakou se cyklista do pedálů opírá snímá. Nejčastěji je to tenzometr umístěný v mezikruží šlapacího středu, v pedálech či náboji zadního kola. Správně fungující a zkalibrovaný wattmetr poskytuje svému uživateli výsledek porovnatelný s jakýmkoliv jiným snímačem. Ostatně právě toto – nezávislost zaznamenaného wattového výkonu na místě snímání a vnějších vlivech jako je teplota, výška, únava, zásoba glykogenu, atd. je na wattech to skvělé. Právě jejich objektivita je tou devizou, pro kterou stojí je mít. Odtud ale také vyplývá jejich nejčastější problém a zranitelnost – achilovou patou je totiž jejich přesnost, která právě porovnatelnost údajů umožňuje či v případě zkreslených měření znemožňuje.

Nezáleží tedy kde se watty měří, ale velmi záleží jak přesné a v čase spolehlivé informace ten který wattmetr poskytuje. Většina výrobců uvádí zaručovanou přesnost svého wattmetru lepší než 1,5%, ale taktně mlčí o tom, jaká je zaručovaná doba této přesnosti po jeho namontování, tedy kdy je třeba provést (tedy pokud je to vůbec možné) příslušnou kalibraci, neboli korekci měřící křivky přístroje – je to rok, měsíc, nebo týden? Pokud se váš wattmetr “rozjede” například díky teplotnímu driftu či stárnutí, začne ukazovat chybné hodnoty, může zcela mařit Vaše tréninkové úsilí, zaznamenat nesmyslné hodnoty. Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od běžného cyklopočítače se u měřiče wattového výkonu jedná o laboratorní přístroj, provozovaný v nelítostných povětrnostních a mechanických podmínkách. Možnost oservisovat či zkalibrovat toto zařízení je tady pro jeho správnou funkci opravdu kritická. Není třeba asi zdůrazňovat, že jedna z největších frustrací závodního cyklisty může vzniknout, když se přístroj pokazí či rozladí jako na potvoru v období, kdy je třeba vyladit formu na vrchol sezóny.

Komodita watty+servis, nákup, dnes

Prvním kritériem každého zájemce o implementaci wattů, bude pravděpodobně cena za kterou může seriózní údaj o svém wattovém výkonu získat. Nabídky wattmetrů s přijatelnou přesností se dnes, právě díky PowerTapu, pohybují zhruba od 15tis.Kč (PowerTap PRO) do 100tis.Kč (SRM wireless). Pokud nevlastníte zobrazovací jednotku, schopnou ukládat wattové údaje (většinou ANT+ kompatibilní cyklopočítač) pak je třeba k ceně tenzometru připočíst i tuto položku (například cyklopočítač PowerTap Joule za 2.490,-Kč).

Zkoumání na téma který z wattmetrů dostupných na trhu je právě pro mne nejlepší je složité i jednoduché zároveň. Pravděpodobně bude záležet na vašich preferencích. Každý princip měření s sebou nese své výhody i nevýhody, vyplývající přímo z jeho umístění. Systémy měření wattového výkonu je totiž třeba integrovat do útrob vašeho miláčka. Pokud si právě pořizujete kompletně novou silničku, pak je to jednoduché – je třeba sdělit vašemu dodavateli že chcete měřit watty a on vám sdělí vaše možnosti a odpovídající příplatek. Typičtější však bývá situace, že si chcete pouze doplnit svůj stávající speciál. A tady je třeba zvážit. Zdánlivě nejméně bolestným upgrade jsou pedály (nikoliv cenově). Pokud jste tedy příznivcem standardu Look a jste ochoten se smířit s faktem, že řešení bude cca o 20tis.Kč dražší než levnější možnosti pak zřejmě není co řešit. Pokud jdete po ceně a prověřené spolehlivosti, pak bude zřejmě vaší volbou zadní kolo s měřícím nábojem PowerTap, pokud umístíte snímač do šlapacího středu, pak můžete vyměňovat kola i pedály a watty budou stále funkční, cena je toto řešení cenově srovnatelné s pedály.

Ovšem to je pouze jedna stránka věci. Historie výrobce, dostupnost a cena servisu, možnost kalibrace, atd. jsou neméně důležité argumenty, které se při takřka každodenním provozování wattmetru mohou stát a také pravděpodobně stanou těmi nejdůležitějšími. Je dobré si to uvědomit a koupit si wattmetr od někoho, kdo jich už pár prodal, oservisoval a zkalibroval. Není to tak jednoduché jako s meřičem rychlosti či tlumičem. Smiřte se prostě s faktem, že dříve nebo později vám, tou dobou už váš miláček, jednoduše odmítne měřit.

Watty –komu ano, komu ne

I přes pád cenové bariéry měřičů výkonu bude zcela jistě existovat poměrně velká část cyklistických nadšenců, kteří i nadále budou své dávky poměřovat pouze kvantitativně, dle ujetých kilometrů či hodin. Mezi těmi, pro které bude výdaj za wattmetr považován za zbytečný přepych, budou zejména ti, kdož nemají výkonostní cíle, či a to asi nejčastěji, nemají zájem o jakýkoliv systematický trénink. Systematický trénink totiž znamená učitou mentální režii, která jednoduše nemusí být každému příjemná a proto odmítá kazit si svou vyjížďku nějakými čísly.

Naopak všichni, kteří jsou nuceni kromě své cyklistické záliby vykonávat i jiné nezbytnosti, jako například živit rodinu, věnovat se svým blízkým apod. mi zřejmě dají za pravdu, že nejdražší komoditou nejsou ani tak prostředky a materiál jako spíše čas. To málo co jsme si schopni na svou přípravu urvat ze svého dne je třeba využít ne na 100, ale na 110%. Právě za téhle situace je wattmetr učiněným pokladem. V momentě, kdy není prostor na neefektivitu a už vůbec ne na omyly a chyby, za situace, kdy jsme nuceni mnohdy využít pro přípravu i alternativních prostředků (například trénink na trenažéru) a kdy navíc náš „cit“ amatéra pro tu správnou intenzitu tréninku, stav své tělesné schránky či objem tréninku je většinou značně chatrnou metrikou, pak každá správná rada, každý důvěryhodný ukazatel, každé povzbuzení má cenu zlata.

Pokud mi trenér, či vlastní empirická zkušenost předepíše optimální intenzitu a objem, pak wattmetr je tím co každou vteřinu jízdy ukáže ANO-jedeš správě/NE-jedeš špatně, a také ANO-pokračuj/NE-ukonči interval či celou tréninkovou jednotku. Dovolím si tvrdit, že pokud jde o kvalitu tréninku a související maximální tréninkový efekt, tak to nedokáže nikdo jiný na světě ohlídat lépe než právě wattmetr. Pokud tedy trénuji abych se zlepšil a navíc disponuji více či méně omezenými časovými možnostmi, pak investice do takového přístroje je jednou z nejpřínosnějších. Tohle je jeden z hlavních důvodů rostoucí obliby měřičů výkonu. Mezi ty další patří již zmíněná možnost objektivního posouzení výkonnosti jezdce, omezení přetížení a přetrénování, možnost vyladění stylu šlapání a nalezení optimální kadence a převodu, možnost udržování optimálního výkonu v úniku, v jízdě proti chronometru, ve stoupání či při jízdě na trenažéru – prostě za každých okolností wattmetr pomáhá 100% využití možností a schopností jezdce a to je určitě něco co dává dalším tréninkům smysl.

Watty paradoxně činí cyklistický trénink jednodušším, průkaznějším a snadněji aplikovatelným. Tedy přesně opačně, než mnozí „odborníci“ tvrdí.

Druhý extrém ale také není to pravé. Někteří jedinci totiž bez svého měřiče prakticky nedokážou absolvovat trénink a velmi rychle si vypěstují na wattech a wattových ukazatelích takřka „patologickou“ závislost. Zdravý selský rozum a cit jsou i zde určitě na místě.

Závěrem

Díky wattmetru může sportovec dlouhodobě získat mnohem větší tréninkový a závodní efekt, než pořízením nejlepšího páru závodnínch kol. Stačí využít watty ve svůj prospěch. Ostatně výrazná část cyklistické závodní populace už na to přišla a výrobci jsou si toho také moc dobře vědomi. Proto dochází k dnešní wattové revoluci. Je zřejmé, že s dobrou dostupností tenzometrů a rostoucím know-how to wattoví „analfabeti“ budou mít na závodech čím dál tím těžší.