Bylo to už podruhé, kdy jsme měli možnost otestovat elektrokolo francouzské značky Moustache (knír), a ačkoliv jsme v redakci všichni oholení, tenhle knírek bychom si klidně nechali narůst. Přesto byl test jejich kola Samedi 27 Race 6 opět záležitostí vnitřní rozervanosti, protože jízda na elektrokole Moustache je sice úžasná a nenadřeme se, ale jako zastánci bikování jen s pomocí vlastní síly opět zoufale křičíme „proč jen tohle nedělají i bez motoru“! Ano, Moustache má skvělou geometrii, má dokonalé ovládání i perfektně naladěné odpružení, ale jeho tvůrci vsadili jen na elektrokola, takže dilema stále trvá.
Hydroforming na maximum
Přesně tahle technologie stojí za novou koncepcí rámu, která je námi testované „prvotině“ s kombinací kol 29/27 na hony vzdálená. Tvůrci zde profilaci doslova zneužili až do takové míry, aby ušetřili každý milimetr ve prospěch napasování motoru i baterie co nejvíce do těžiště. Říkají tomu Hidden Power, tedy skrytá síla, což se v případě zakomponování baterie do spodní trubky dokonale povedlo. Její masivní šíře je patrná při pohledu zespodu, ale shora kryje dokonale utopenou baterii jen plastový kryt zajištění pružinkou. Neduh v podobě baterie příliš vysoko ve spodní trubce a s tím spojené nadměrné namáhání předloktí ve sjezdech se tímhle krokem podařilo téměř vymazat ze seznamu minusů. Rám konstrukčně patří k výjimečným kouskům, o čemž svědčí, kromě spodní trubky, i profilace té horní či zdvojení sedlové nebo umístění tlumiče skrz ni a pozor, kdo by čekal díky boostovým osám a pluskovým plášťům široký hlavní čep a s ním spojené okopávání řetězových vzpěr patami při jízdě, nepochodí. Jezdec tady může klidně sklopit paty lehce k rámu a nic mu nepřekáží, takže smekáme. A že se tvůrci zaměřili maximálně na tuhost celku je patrné i v detailu, jakým je nenápadný spojovací můstek řetězových vzpěr, který by hned za jejich spojením v čepu klidně být nemusel. A zakrytování motoru? Jednoduše a hlavně s dobře přístupnými nosnými šrouby, takže není třeba nic demontovat, když si motor ve spoji sedne a je třeba to přetáhnout. Sice se nelze vyhnout vnitřnímu vedení bovdenů a kabeláže, doba si to žádá, ale u elektrokola to je prostě standard.
Tlumič vyrobený přímo pro značku sice vypadá jako s plovoucím uložením, ale není a zadní stavba sází na klasický čtyřčep s masivním vahadlem přepákování. Karbon na jeho bocích je pouze designový polep, takže zůstáváme stále u hliníku. Masivní hlavní i zadní čepy budí jistotu a na celkově přesném ovládání v zatáčkách je to znát. Vůbec si konstruktéři pohráli s detaily kvůli jízdním vlastnostem, takže si nechali udělat vlastní asymetrické ráfky s 35mm vnitřním průměrem nebo speciální spodní vodítko řetězu bránící jeho sukování a také vlastní kliky.
Odpružení nabídne vzadu regulaci odskoku a kromě otevřeného režimu i přivřený propedal s názvem Grip Control Evo. Vpředu pak sekunduje boostový Aion, což je dostupnější bratr trail-endurového Aurona od SR Suntour, ovšem s 35mm průměrem vnitřních nohou a ve specifikaci právě pro pluskové ebiky. Stošedesátkové zdvihy na obou osách pak spolu se 66,5° úhlem hlavy rozhodně nic nenapovídají o rekreačním zaměření kola a popravdě dvoustovka kotouč se čtyřpístkem vpředu by na takové výpravy byly asi zbytečně silnou kotvou.
Řvát nadšením
Tak to se vám chce, jakmile si na téhle sedmadvacítce, obuté do širokých bačkor, zkusíte klopené zatáčky, skoky a pořádně hravý terén. Jasně že pod sebou máte skoro o deset kilo víc, než byste chtěli mít na verzi bez motoru, ale ta ovladatelnost je tady až nakažlivá. Testované emko by mělo zvládnout i 185cm jezdce, ale ruku na srdce, už je to opravdu na hraně. Tedy sedlovky rozhodně, jinak délku rámu by klidně skousl i trochu vyšší jezdec, ale pro něj je v katalogu dvacítkové elko. Perfektně vyvážený posed umístí jezdce přesně mezi sedlo a řídítka, s lehkým přesahem hmotnosti na sedlo, takže geniální záležitost, jakmile motor zabere naplno a chcete si to užívat v režimu á-la motokros. Jen těch pětadvacet v hodině lehce omezuje, jinak kolo doslova škemrá o to poslat to kamkoliv a vyzkoušet jeho limity. Aktivní odpružení spolu s dokonalou adhezí širokých plášťů utlumí téměř cokoliv, takže se ve stošedesáti milimetrech dokáže změnit i neskutečně rozbitý terén v zábavnou stezku. Přitom díky vyvážení kola není problém využívat hrany a nerovnosti k odrazům a trochu si zařádit ve vzduchu. Kolo na to má vlohy a jeho delší rozvor nabídne v kombinaci s neskutečnou ovladatelností a hravostí perfektní stabilitu. Dobře umístěná páčka teleskopické sedlovky vybízí k častému používání, ovšem tahle šla trochu ztuha. Tlumič spolu se zadní stavbou překvapil svým perfektním projevem, a i když Aion nemá tak přesné ladění komprese, jako dražší Auron, patří k citlivým vidlicím, a snad jen na závodním enduru bychom oba kousky zaměnili, tady jsou jeho schopnosti naprosto dostatečné. Když k ovladatelnosti připočteme dokonalé „flow“ a to, jak kolo umí přecházet z jedné zatáčky do druhé, balancovat ve vzduchu přesně na těžišti, chcete mít zkrátka přesně tohle doma v lehčí mutaci bez motoru.
S ním je to ale díky 75Nm krouťáku jiná káva, hlavně do kopce, který se najednou stane vaší novou oblíbenou výzvou, protože směrem nahoru je to s motorem vždycky lepší zábava než dolů, tam totiž hmotnost zbytečně svazuje. Do výjezdů se kolo i přes výše zmíněné sjezdové a „odrazové“ schopnosti s jen lehkým přitažením řídítek pro pobyt na zadním překvapivě nezvedá a docela dlouhá zadní stavba drží předek slušně při zemi. Stačí tak zařadit vyšší frekvenci šlapání a užívat si výjezd každého kopečku, hrany, schodu, zkrátka udělat si sjezdovou trať i směrem nahoru. Sice to pak poznáte na stavu baterie, přece jen režim Turbo si už něco vezme, ale i na Sport či Tour si lze směr vzhůru naplno vychutnat. Pětistovková baterie s bočním spínačem, chráněným z vnějšku gumovou krytkou, tak dokáže krmit pohon pod 80kg jezdcem v režimu xxxx až xxxx km a s celkově xxxx metrů převýšení. V ekonomickém režimu se pak vše ještě navyšuje a naopak. Ale Turbo je opravdu až zbytečný nadstandard, kde běžná elektrokola už v prudkém stoupání podhrábnou, ale plusko jede ještě o kousek výš. Právě tohle je, spolu s mnohem větší stabilitou a jistotou v ovládání, jeho hlavní přednost. Totéž platí i opačně, tedy při zpomalování, protože dvoustovka přední kotouč a čtyřpístek si skvěle rozumí v agresivním zastavení doslova na fleku, a zatímco užší plášť už by se možná poroučel do smyku, dva osmičkový Rekon se jen přivine k podkladu a drží na něm jak žvýkačka na spodní straně školní lavice.
Francouzský knírač je v téhle trošku obéznější verzi elektrokolem prošpikovaným zábavou a rozhodně nebude pro nějakého rekreačního uživatele, to by pro něj byla urážka. Elektro-bikování (ať to zní sebehrozněji) v náročném terénu je přesně to, k čemu byl zrozen a bylo to od začátku dokonale promyšlené plození.
Rám: Al 6061 T4, T6, 160 mm
Tlumič: Moustache Air
Vidlice: SR Suntour Aion 35 RL, 160 mm
Kliky: Moustache, 14z.
Brzdy: Magura MT5 / MT4, 200 / 180 mm
Řazení: Sram NX, 1x11
Přehazovačka: Sram NX
Náboje: Alloy, 15x110 mm, 12x148 mm
Ráfky: Moustache Asymetric
Pláště: Maxxis Rekon, 2,8“
Kazeta: Sram NX, 11-46
Sedlo: Velo
Sedlovka: Tranz-X, 120 mm
Řídítka: Alloy 760 mm
Představec: Alloy 55 mm
Motor: Bosch Performance CX, 250 W, 75 Nm
Baterie: Bosch Li-ion, 500 Wh, 13,4 Ah
Displej: Bosch Intuvia
Hmotnost: 22,3 kg
Jeden redakční full Cube Stereo trestáme už tři roky, takže známe, ale možnost provětrat pluskovou novinku Stereo 150 HPA Race 27,5+, to…
Že může být i cenově dostupná celoodpružená devětadvacítka jízdně velmi zábavná, to dokazuje námi testovaný AdaptEdge I. Jedná se o vstupní…