Test, Ultimativní KTM Revelator Lisse

Aerodynamika je dnes ve světě silničních kol určitým zaklínadlem a prvky donedávna běžné pro časovkové speciály se pravidelně objevují na klasických modelech. I když slovo klasický možná není úplně na místě, neboť právě Revelator Lisse rakouského KTM je ultimativní záležitostí určenou jen pro vyvolené. Role topmodelu a bezmála dvousettisícová cenovka budou zárukou, že jej určitě nepotkáme na každém rohu. Primárně jde ale o jízdní zážitky, kdy je extrémní hlad po vysokých rychlostních průměrech doplněn přímo ukázkovou ovladatelností. A pak je zde design – do kteréhokoli zástupce řady Revelator Lisse se zamilujeme, ani nevíme jak. Unikátní napojení sedlových vzpěr zadní stavby na sedlovou trubku pak vpředu doplňuje představec, jehož konstrukce integruje veškerou kabeláž. Design silničního kola může sotva působit ještě čistěji.

Revelator Lisse prošel dlouhým vývojem. Velkou invenci konstruktérů si samozřejmě vyžádal představec – právě zde se oproti prvním prototypům odehrály největší změny. Požadavek ideálního obtékání vzduchu s maximálním potlačením nežádoucích turbulencí u celého kola je jedna věc, ovšem má-li se k němu přidat také nízká hmotnost a vysoká tuhost, případně i schopnost absorbovat otřesy od nekvalitního asfaltu, máme zde najednou skoro protichůdné požadavky, jejichž zdárné skloubení nemá daleko od spočítání teorie relativity. A právě výslednou kombinací zmíněných aspektů si Revelator Lisse získal naše velké sympatie – konstruktéři z Mattighofenu odvedli prvotřídní práci. Ultimativnost modelu navíc dotváří elektronická sada Sram Red eTap a další díly z nejvyšší ligy.

Dokonalost nejen estetická

Jak jsme naznačili, svou konstrukcí je testovaný model na půli cesty mezi přísně aerodynamickým časovkovým speciálem a klasickou závodní silničkou, kdy i mezi běžnými závodními stroji v poslední době přibývá těch aerodynamických jako hub po dešti. Je to logické, z hlediska kombinace nízké hmotnosti a tuhosti již byly dosaženy určité limity, za které není dobré jít, takže je třeba najít nový směr a aerodynamika se zdá být správnou cestou. Řada prestižních výrobců, přesněji těch, jež si to mohou dovolit, spolupracuje s velkými automobilkami a ke slovu se dostávají nejen složité výpočty, ale především aerodynamické tunely dokonale simulující obtékání vzduchu u sestavy jezdce a jeho stroje. KTM v tomto směru není výjimkou a dlouhodobou spoluprací se zkušenými inženýry z automobilového průmyslu se v případě vývoje Revelator Lisse netají.

Jak to je ale v reálu s onou aerodynamikou, není to často pouze okleštění pohodlí a váha navíc, ve jménu designové unikátnosti? Přiznáme se, že jsme z mnoha aero-konceptů takový pocit již v minulosti měli, ovšem toto KTM je někde jinde. Skoro se nechce věřit, jak pohodlné může být kolo, které se na pohled tváří, že neumí jezdit pomaleji nežli padesátkou. Právě komfort byl pro konstruktéry stejně důležitý jako rychlost samotná, pochvalu zasluhuje také velmi dobrá tuhost rámu a ani celková hmotnost 7,15 kilogramu rozhodně neříká nic o tom, že jde o nějaký kompromis.

Sedlová trubka kopírující zakřivení zadního pláště je ve světě časovkových či triatlonových modelů dlouhá léta zažitým konstrukčním prvkem, ovšem snížené napojení sedlových vzpěr tak, jak to vidíme právě u Lisse, je dost netradiční. Estetickým šperkem je dokonale plynulý přechod korunky přední vidlice do hlavové i spodní trubky, přičemž v porovnání s optickou robustností představce působí ramena přední vidlice ve své horní partii až nečekaně minimalisticky. Vidlice je navíc přísně aerodynamická a její ramena jsou více položena, takže patky s osou najdeme až za nimi. Právě sklon spodní části vidlice měl podle našeho názoru nemalý podíl na její schopnosti popasovat se s nekvalitním asfaltem. Skoro se nechce věřit, že takto aerodynamicky laděná vidlice s rameny připomínajícími čepel dokáže být natolik pohodlná. Z detailů pak nemohou chybět pevné osy, integrované stahování sedlovky nebo čistě zakomponované úchyty brzd Flat Mount.

Ve jménu rychlosti

Nemůže být sebemenším překvapením, že máme před sebou neskutečně rychlý stroj – zvlášť když jsou na něm nasazena karbonová kola DT Swiss ARC-1400 Dicut s výškou profilu 48 milimetrů. V ohledu rychlosti se Revelator Lisse chová přesně tak, jak vypadá, vyloženě si libuje v další a další akceleraci ve vysokých rychlostech, v nichž na jezdce působí jako psychický doping. Pocit je to fantastický, kolo chce jet rychleji a rychleji, jen na to musíme mít z hlediska výkonnosti, což může být pro někoho méně trénovaného zrádné. Na Lisse se prostě nedá jet pomalu!

Současně ale rám působí nečekaně univerzálně, že bychom pro běžné jarní najíždění kilometrů klidně nasadili i obyčejná ksyria. Karbonová kola DT Swiss začneme jako výrazný přínos vnímat až někde kolem třiceti kilometrů za hodinu, ovšem okolo čtyřicítky či padesátky „kátéemko“ doslova řeže vzduch. Jedeme-li zmiňovanou třicítkou a trochu za to vezmeme, čtyřicítku máme na computeru během mžiku, tak to prostě je. Samozřejmě jde z části o psychologický efekt, kdy kolo reaguje na každé naše sebemenší přidání záběru do pedálů. Hlavně jsme ale neměli pocit, že by nás vysoký profil ráfku v alpských kopcích jakkoli obtěžoval, obvodová hmotnost kol si příliš nezadá s univerzálně řešenými modely a stejně tak k tuhosti kol jsme neměli připomínky. Vše podtrhly fantastické pláště Continental GP Attack/Force v šířce 23/25 mm – taková kombinace rozdílné šířky má podle nás logiku, byť je netradiční.

Geometrie byla naladěna adekvátně rychlosti. Vedle ryze závodní, trochu více vpřed posazené jízdní pozice vyniká dostatečná stabilita, která nás ve vyšších rychlostech nadchne svou přátelskostí. Ovšem přijdou-li na řadu zatáčky, Revelator Lisse v nich působí neméně suverénně. Přesně takové ladění se nám líbí – čitelné, nikoli nadměrně živé či vyžadující neustálé soustředění, přitom však ostré a perfektně ovladatelné ve chvílích, kdy je to potřeba. Geometrie je osvědčenou klasikou, ještě zajímavější je ale již zmiňovaná nabídka jízdního komfortu, která nám učarovala svou vyvážeností. Lidé od KTM neudělali stejnou chybu jako mnoho jiných značek, aby u svého aero-modelu použili také silně zploštělou aerodynamickou sedlovku. Namísto toho je sedlovka nečekaně útlá, s průřezem tvaru písmene U, a na nekvalitním asfaltu pruží jedna báseň. Přítomnost pevných os, kotoučových brzd, ani výrazná orientace na co nejmenší odpor vzduchu zde zkrátka neznamenají zhoršení pohodlí. Známe celou řadu závodních „ne-aerodynamických“ silniček, které by mohly tomuto KTM nabízený komfort a hlavně jeho vyváženost jen závidět.

Nejen rám

Revelator Lisse byl vyvíjen jako celek, do nějž náleží také zmiňovaný představec, po jehož „oddeklování“ objevíme promyšlené vedení hadic hydrauliky. Tento originální patent KTM je skutečně působivý a také díky bezdrátovému Sramu je vše neskutečně uklizené. Do celkového konceptu zapadají také karbonová aero řídítka Ritchey WCS Streem II, i když pohodlí horního úchopu není díky silnému zploštění jejich nejsilnější stránkou.

Jak fungovalo řazení? Bezdrátová elektronika Sramu není žádnou novinkou a prakticky tatáž technologie se letos z kraje roku objevila také u prestižních bikových sad amerického výrobce. Silniční eTap využívá výměnné akumulátory na obou měničích, přičemž ovládání řazení je hodně nezvyklé. Pravou pákou řadíme přehazovačkou na těžší a levou na lehčí převod. Pro aktivaci přesmykače je třeba tisknout levou i pravou řadicí páku současně. Přiznáme se, že když jsme to kdysi poprvé zkusili u jednoho z funkčních prototypů, měli jsme pocit, že se lidé od Sramu asi zbláznili – ale s odstupem času musíme přiznat, že to vlastně funguje. Jen je potřeba chvilka, aby na netradiční ovládání řazení přistoupil i náš mozek. Systém samotný je však docela blbovzdorný a účinně reaguje i ve chvíli, kdy jednu z řadicích páček stiskneme později nežli druhou, i v takový okamžik přesmykač provede změnu převodu. Jinak musíme pochválit rychlost změny převodu, zde jsou síly s ostatními velkými hráči vyrovnány. Snad pouze s precizností naladění se někteří mechanici trochu trápí, ale to je spíš jen otázka času. Di2 nám osobně přijde o něco jemnější a tišší, jakoby lépe vyladěné v detailech, eTap se může v některých ohledech jevit bližší EPS od Campagnola, ale spíše jen pocitově. V případě brzdného výkonu kotoučovek Sram není co dodávat. Nedá se říci, že by byly lepší či horší než Shimano, zkrátka jsou výkonově na výši, s příjemným, velmi plynulým dávkováním účinku.

A to už je vše k testu KTM Revelator Lisse Prestige 22.

Fotogalerie kola ZDE

Technická specifikace:

Rám: Performance Carbon Aero Monocoque

Vidlice: Lisse Carbon Aero Monocoque

Kliky: Sram Red 52/36

Řazení: Sram Red eTap

Přehazovačka: Sram Red eTap

Přesmykač: Sram Red eTap

Brzdy: Sram Red Disc 140/140

Kola: DT Swiss ARC-1400 Dicut 48

Pláště: Continental GP Attack 23 / GP Force 25

Kazeta: Sram XG-1190 11-28 (11)

Řídítka: Ritchey WCS Carbon Streem II

Sedlovka: KTM Lisse Carbon

Sedlo: Fi'zi:k Arione R5

Hmotnost: 7,15 (vel. 55)

Cena: 192 990 Kč