Test, Merida One-Twenty 6000

Univerzální maratonec nebo maratonský trailbike, takhle specifikuje svůj inovovaný model One-Twenty značka Merida. Zda se v něm najdou spíše maratonci nebo už fanoušci ostřejších trailů, na to jsme se pokusili nalézt odpověď při jeho testování.

Zděděné geny

Pomineme-li ryzí XC model Ninety-Six, pak devětadvacítková One-Twenty narušovala rodinný řád plovoucího zadního tlumiče, jejž dodržovaly sedmadvacítkové modely One-Forty a One-Sixty, tedy ty s vyšším zdvihem. Právě u nich se konstruktéři inspirovali, a letošní „stodvacítka“ tak doznala hlavní změny, a to plovoucího uložení tlumiče, které v kombinaci s předním trojúhelníkem designově tvoří celistvou řadu právě s modely na vyšších zdvizích. Cílem bylo jednak zajistit přepákovanému jednočepu ještě vyšší aktivitu, což se tvůrcům dokonale podařilo, ale přitom kromě navýšení terénních schopností také zachovat výkon pro maratony.

Zkusme ale nepředbíhat s naším zjištěním a podívejme se nejprve na konstrukci rámu, který u předního trojúhelníku sází na karbon, zatímco zadní stavba je z hliníkové slitiny. Topmodely jsou pak kompletně karbonové, ale tady je pár gramů navíc poměrně znatelně cenově zvýhodněno. Nechybí typický „zobák“ na hlavové trubce, za níž je přechod do horní a spodní kromě ostrých rysů zvýrazněn ještě graficky. Prohnutí horní trubky před sedlovou nabízí hodně prostoru pro manévry koleny a průchodnost sedlové trubky pak nahrává možnosti zasunout i delší teleskopickou sedlovku hlouběji. Zadní stavba dostala hlavní čep v trochu nižší pozici než u předchozí verze a prodloužení řetězových vzpěr dopředu kvůli spodnímu čepu tlumiče disponuje závity pro případnou montáž přesmykače.

Zajímavostí je, že i když jsou ložiska spoje sedlových vzpěr a přepákování na tlumič sevřena z obou stran, spojovací můstek sedlových vzpěr nechybí. Na celkově slušné tuhosti kola jako celku je to jen další střípek z mozaiky, do níž patří i ložiska většího průměru nebo průchozí šrouby čepů s vyšším dotahovacím momentem. Na odolnost a snadnou servisovatelnost zadní stavby se prý tvůrci zaměřili cíleně. Vahadlo přepákování na tlumič je dvoudílné a hliníkovou slitinu zde konstrutéři omlouvají tím, že proti dražšímu karbonu je zde jen minimální hmotnostní rozdíl.

Ničím nerušený design rámu spoléhá na vnitřní vedení bovdenů předním trojúhelníkem, kde jsou vstupy jištěné svorkami s dvojicí stahovacích šroubů, takže lze bovdeny hezky napnout, aby uvnitř nerachotily. Vývod dole před středovým pouzdrem má rovněž stahování, a zatímco bovden přehazovačky pokračuje vnitřkem pravé řetězové vzpěry, hadice brzdy je tažena praktičtěji vnějškem. Velký důraz kladou konstruktéři na integrovaný plastový chránič zadní stavby proti nárazům řetězu, ten totiž nechybí jak na řetězové, tak na spodní části sedlové vzpěry. Bohužel méně pozornosti dostaly závity na košík, kde rám L a XL pojme sedmičkový, kdežto S a M jen půllitrový bidon. Celkově ovšem nelze vůči konstrukci rámu cokoliv namítat.

Co se týče osazení, vidlice Revelation je lehčím trailovým nástrojem a jejích 130 mm zdvihu celkem slušně sekunduje zadnímu 120mm zdvihu tlumiče Deluxe RL s páčkou komprese a kolečkem odskoku. Dvanáctková sada GX vpředu sází na 32 zubů převodníku, což se nám občas zdálo trochu málo, když by mělo být možné kolo nasadit i na maraton, ale 34 zubů bude nejspíš maximum, protože šestatřicítka už se pravděpodobně dostane do kontaktu s řetězovou vzpěrou. Shimanovské brzdy jsou pak poměrně spolehlivou záležitostí, co však rozhodně nebylo podceněno, je naddimenzovanost výpletů. Ráfky vnitřní šíře 29 mm by slušely i enduru a 32 drátů je opravdu neprůstřelná jistota, navíc podpořená plášti šíře 2,4 vpředu a 2,3 vzadu, přičemž přední Minion DHR (R je sice zadní, ale řada jezdců jej vozí namísto verze F i vpředu) patří k jedněm z enduristy nejoblíbenějších. Teleskopická sedlovka se zdvihem 150 mm (rám L a XL) pak jen dokresluje spíše trailově orientované osazení. Takže do terénu s tím vším.

Nahoru XC / dolů trail?

Na tuhle otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože jsme měli to štěstí, že jsme kolo provětrali s kolegou z MTBS a jezdili jsme střídavě velikost L a XL, přičemž oba měříme okolo 190 cm. Na rovině posed jednoznačně patří k těm pohodlnějším v XC ranku, ale ryzí trail z něj je až po nasazení všech podložek pod představec, nahoře zůstává už jen víčko hlavového složení. Snaha dostat nízkou hlavou i jezdce níž nad řídítka, aby se do toho mohl opřít víc v závodním stylu, je tedy jasně patrná. Elko se ukazuje trochu kratším a neposednějším rámem, jenž dostává jezdce víc nad zadní kolo, a do výjezdu tudíž předek nesedí na podkladu tak jistě. Více pokrčené lokty jsou tedy nutností a bike stoupá i přes mírné pohupování zadní stavby v rytmu šlapání překvapivě svižně. Tuhost a ochota dostat se na kopec jsou velice příjemné, stejně jako švihový projev na rovině a ochota měnit směr. Prostupnost rozbitým terénem ukazuje na nižší pozici těžiště, takže sice můžeme bike naklápět v zatáčce doslova s prstem v nose, ale na vystouplých kamenech je třeba dávat na kliky v dolní úvrati občas pozor. Ve sjezdu si elko nechá líbit hodně, ale je nutné jeho živější předek trochu krotit, takže je jasné, že bude vhodnější pro jezdce s výškou do 185 cm. Zato větší XL nabídne i přes stejně dlouhou, nebo spíš krátkou zadní stavbu klidnější vedení. Tady je jistota ve sjezdech trochu jinde, i když jezdec se nesmí nechat ukolébat vnímavostí zadní stavby ke všem nerovnostem. Zadní odpružení nás vyloženě bavilo, a tady není třeba brát ohledy skoro na nic, tedy až do hodně rozbitého terénu, kde číselná hodnota zdvihu přece jen dojde na svůj limit. Předek by pak snesl klidně i centimetr zdvihu navíc nebo nějaké další tokeny do Debon Air vzduchové komory, která ve sjezdech nenabídla moc velkou progresivitu, a vidlice se tak dost zanořovala. Pozice řídítek je tím pádem níž, a jezdec v prudkých pasážích nemá takovou oporu jako předtím na méně skloněných stezkách. Rovina a mírné sjezdy či jakákoli stoupání, tady všude je kolo jako doma a jeho univerzalita dostává jasné potvrzení. I když na nějaké ty rychlejší cesty bychom klidně nasadili dopředu rychlejší obutí, které bylo předtím ve sjezdech sázkou na jistotu. Rovněž úhel vidlice je optimální spíše pro ostré XC a lehčí trail než nějaké sjezdové dovádění, kde by se jeden stupeň navíc rovněž snesl. Jenže to už bychom chtěli od kola se zdvihem na pomezí XC a trailu vyloženě trailové vlastnosti, a potlačovali tak jeho univerzalitu, která je opravdu nastavena na poměrně slušnou hodnotu.

Kdybychom tedy měli celkově zhodnotit projev, pak osazení funguje na jedničku, a jen na rychlé tratě by jezdec snesl vpředu o dva zuby víc. Brzdám ani řazení není co vytknout, kola i obutí už jsou spíše z trail/enduro ranku, než aby se jim chtělo akcelerovat na XC okruzích. Silnou stránkou odpružení je jeho citlivost a vzadu především jakási nezávislost, kde ve výjezdu přišla občas ke slovu páčka přitvrzení komprese. Takhle je to opravdu univerzální full, schopný zvládnout těžší terén směrem dolů, a přitom jezdce netrápit moc ve výjezdech. S dálkovým lockoutem tlumiče nebo vidlice a lehčími koly by pak zvládl i maraton, ale to už by asi ztratil něco ze své univerzality, což je vlastně jeho podstatou.

Fotogalterie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: CFA (carbon/alu), 120 mm

Tlumič: Rock Shox Deluxe RL

Vidlice: Rock Shox Revelation RC, 130 mm, Boost

Kliky: Sram Descendant Eagle, 32z.

Brzdy: Shimano BR-M500

Řazení: Sram GX, 1x12

Přehazovačka: Sram GX Eagle

Ráfky: Merida Expert, TR, 29mm

Náboje: JoyTech, Boost

Pláště: Maxxis Minion DHR II/Forekaster, 2,4/2,35“

Kazeta: Sram XG1275, 10-50

Sedlo: Merida Expert CC

Sedlovka: KS Lev Integra, 150 mm

Řídítka: Merida Expert

Představec: Merida Expert

Hmotnost: 13,97 kg

Cena: 76 990 Kč