Test, Spirit Joyce II

Elektrokola značky Spirit se čím dál víc soustředí na alespoň částečnou integraci baterie do rámu, což dokazuje nejen v minulosti testovaná devětadvacítka Hook, ale i aktuální dámský treking Joyce.

Nenápadně či prakticky?

Semi integraci baterie provází dvě věci, jednak je to elegantnější vzhled celého kola, ale také pozice baterie více v těžišti, což je obojí případ testovaného dámského modelu. Jistě, sice pak nelze do rámu instalovat košík na bidon, ale to dnes řeší spousta adaptérů na řídítka či představec. V tomto případě rámu lehce narostla na objemu spodní trubka, jejíž profil je z levé strany otevřený, aby pohodlně usadil dlouhou baterii. Z pravé strany tedy není rám jen lehce vyčnívající baterií tak nápadný, z levé už je to vidět naplno. Nicméně jde o elegantní a především funkční řešení, protože vyjmutí i instalace baterie jsou naprosto snadné a rychlé.

Rám ovšem počítá s vyšším zatížením, čemuž odpovídá celkově profilace většiny trubek. Ta horní má hranatý průřez a rozhodně netrpí přehnanou subtilností, což lze tvrdit také o sedlových a řetězových vzpěrách, obojí rovněž bez náznaku kruhu na průřezu. Patky jsou standardního plochého provedení, bez montážních bodů pro třmen brzdy, ale nechybí závity pro nosič nebo blatníky, kde třeba spojovací můstek sedlových vzpěr někdo hezky domyslel a závit umístil elegantně ve vertikálním směru. Doplňme ještě, že přední partie rámu je kolem hlavové trubky velice stylově provedená a hlavovka v kónickém designu nese sice masivní svary napojení spodní i horní trubky, ale díky její šířce nepřesahuje napojení spodní a horní trubky tak výrazně do prostoru. S ohledem na cenu kola lehce pod třicet tisíc tedy velice hezky zpracovaný rám, navíc na dámskou kategorii s až nečekanou torzní tuhostí.

Jelikož jde o trekingové kolo, nesmí chybět všechny potřebné doplňky, tedy zmíněné blatníky, nosič a samozřejmě osvětlení, které je zde napájeno z baterie pohonu a spíná se přidržením tlačítka + na displeji. Tím jsme u pohonu, který zajišťuje zadní nábojový motor Bafang, ovšem jen se šroubovacím sedmikolečkem, nikoliv s kazetou. Vše krmí 13Ah baterie, a pokud uživatelka neholduje zrovna rozměrným „televizím“ uprostřed řídítek, minimalistický displej ji určitě nabídne dostatečný přehled a jednoduché ovládání. Dvojice tlačítek + a – je určena k přepínání mezi pěticí stupňů asistence pohonu, plusko pak aktivuje zmíněné osvětlení a minus přidržením naopak asistenci pohonu při tlačení kola. Tlačítko M uprostřed jednak zapíná celý pohon, ale přepíná zobrazení údajů. Tedy rychlost okamžitou, maximální a průměrnou, celkové a denní kilometry nebo stopky. Dojezd zde samozřejmě dopočítáván není, ale pětice dílků indikace stavu baterie postupně mizí a občas naroste s tím, jako moc jsme aktuálně spotřebovali „šťávu“ z baterie. Pohon pak funguje s PAS senzorem umístěným v levé misce středového složení, před nímž také vycházejí ze spodní trubky kabely a všechny bovdeny, takže vedení se podařilo ukrýt dokonale. Jeho vstup do spodní trubky dole hned za hlavou je rovněž nenápadný, takže i když má kolo dostatek bovdenů a kabelů, nikde nic neruší.

Dodejme ještě celkové osazení, které je adekvátně k ceně kola sestaveno z komponentů řady Altus, tedy řazení 3x7, kdy převodová škála především na rovinu a z kopce opravdu zajistí, že cyklistka nebude šlapat vysokou frekvencí. Převody jsou dostatečné i do kopce a s nějakým ostřejším stoupáním kolo logicky díky zaměření ani moc nepočítá, takže tady není co vytýkat. Hladké pláště s profilací jsou na silnici ideální, a pokud kolo zamíří na polní cestu, poměrně citlivá pružinová vidlice to v pohodě zvládne. Ráfkové brzdy pak sice nemají výkon kotoučovek, ale zase disponují spínači v pákách, kterými lze bleskově vyřadit pohon z provozu, což je pro bezpečnost uživatele neoddiskutovatelný přínos. Pohodlné sedlo, příjemný tvar řídítek a nečekaně také gripy s mechanickou pojistkou, v těchto detailech určitě kolo majitelku nezklame.

Pohodový výlet

Rám ve velikosti 18 palců určitě pokryje širší výškové rozpětí uživatelek, ovšem ty menší možná sáhnou po kratším představci. Tedy ne, že by byl posed příliš natažený, ale není to vyloženě výletně křesloidní styl, byť je i tak dost pohodlný. Ukázkovou tuhost rámu i výpletů by ocenil spíše muž, ale pro korpulentnější cyklistku to bude také plus. Co se týče jízdy, je to cenově dostupné elektrokolo, takže o nějaké snaze jezdit vyloženě za svoje to asi nebude, na to je hmotnost dost cítit. Ovládání, chování kola, manévrování, to vše je díky motoru i baterii hezky v těžišti vyloženě přirozené, a méně zkušená elektro-cyklistka tak nebude mít se zvládnutím kola problém. Plynulá jízda i zatáčky v lehkém náklonu, to vše jde Joyce přirozeně a jakoby samo.

Co se týče projevu pohonu, zapnutí nevyžaduje nějaké samostatné zapínání baterie a pak systému, ale vše řeší jen „M“ na displeji. Nejslabší z pětice režimů pak nabídne slabší pomoc, která se s přibývající rychlostí někde kolem osmi kilometrů v hodině pocitově vytrácí. Druhý a třetí stupeň už jsou znatelnější jak do síly, tak především naroste rychlost, při níž jezdec sílu pohonu ještě zaregistruje. Trojka už tedy zabírá do plných 25 km/h. Čtyřka s pětkou pak vyvezou i těžšího jezdce do táhlého stoupání bez námahy, byť je motor ve vyšší rychlosti trochu hlučnější. Ovšem na rovině je znát razantnější přechod přes stanovený limit, kdy na tyto režimy motor přece jen dá o vypnutí vědět. To je ale standardní projev pohonu s PAS snímačem. Jeho klasikou je i pomalejší reakce na rozjezd, než je tomu u středových motorů nebo nábojových s torzním snímačem. Kliky prostě musí uběhnout na ciferníku alespoň dvacet minut, aby pohon zareagoval, takže je třeba při rozjezdu na toto myslet. Stále ale nejde o žádnou anomálii, vše je pro tuto kategorii pohonů typické. Na druhou stranu právě takový pohon lze na rovině „ošálit“ lehkým převodem a točením klikami skoro naprázdno při nastaveném vyšším stupni asistence pohonu, pak se jezdec prostě jen veze.

Co se týče najetých kilometrů, nejvyšší výkon vyvezl testerku s hmotností na „nelichotivých“ hodnotách první čtyři kilometry do táhlého silničního stoupání na dva dílky baterie, aniž by musela být nějak moc aktivní při šlapání. Další kilometry pak jeden dílek baterie přibyl, aby se po dvaceti kilometrech ve zvlněném terénu objevil už jen jeden dílek. Po pauze ovšem naskočila na displeji hned trojice dílků, na níž ale kolo zvládlo posledních 11 km. Celkový nájezd tedy 31 km na nejvyšší stupeň bez větší námahy, takže je jasné, že na trojku nebo dvojku to bude mnohem vyšší hodnota, samozřejmě bude záležet i na hmotnosti uživatele. Nabíjení baterie pak nevyžaduje její vyjmutí z rámu, protože dole je nabíjecí port. Nahoře naopak USB port, takže si lze dobít třeba telefon. Joyce prostě nabídne za příjemnou cenu příjemné svezení, výbavu i jízdní vlastnosti a to je zásadní.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Al 6061

Vidlice: SR Suntour NEX

Kliky: Shimano, 24-34-44

Brzdy: Tektro

Řazení: Shimano Altus, 3x7

Přehazovačka: Shimano Altus

Přesmykač: Shimano Altus

Náboje: Joytech/Bafang

Ráfky: Al, Spirit

Pláště: Kenda, 40-622

Pastorky: Shimano, 7-kolečko

Sedlo: Selle Royal

Sedlovka: Promax

Řídítka: Promax

Představec: Promax

Motor: Bafang 36V/250W BLDC

Baterie: Li-Ion, 13 Ah

Displej: LCD

Hmotnost: 22,87 kg

Cena: 29 500 Kč