Test, Lapierre Zesty AM 327

Model Zesty je v nabídce francouzského výrobce univerzální stálicí pro každý terén a přestože se dočkal sourozence XM s menším zdvihem, námi testovaná verze AM poskytující 150 mm pohodlí na obou osách se ukázala být hodně příjemným a hlavně výkonným společníkem.

Zaměřeno na odolnost

Jestliže Zesty modelového roku 2012 patřila k našim redakčním kolům a byla až nebezpečně hravá, další ročníky už nabraly na stabilitě a více se zaměřily na jízdu směrem dolů z kopce. Aktuální novinka je pak vyvrcholením současné snahy posunout i trailové a all mountain fully stále blíže ke kategorii enduro. Zde konstruktéři neváhali nabídnout opravdu masivní profil spodní trubky, která u hlavy působí dojmem nezlomnosti. Z celého rámu čiší honba za maximální tuhostí, takže tlumič už nenese speciální nástavec a ramínko přepákování je masivní stejně, jako celá zadní stavba. Profily sedlových i řetězových vzpěr by se nemusely stydět ani mezi sjezdovými speciály a přitom se váhu kola i vzhledem k ekonomičtějšímu osazení podařilo udržet na uzdě. Tradičně chválíme dokonalé provedení masivních čepů, instalaci přesmykače a praktické vedení všech bovdenů vnějškem. Pevná zadní osa je doplněna na patce dvojicí šroubů pro tradiční lapierrovskou ploutev chránící přehazovačku a na sedlové trubce nechybí zobáček pro změření hodnoty SAG.

Jestliže rám budí dojem nezničitelnosti, pak nasazení vidlice F34 je proti starším modelům s o dva milimetry štíhlejším průměrem vnitřních nohou dalším přínosem jistoty. Naopak lehce na rozpacích jsme byli z plášťů, protože jejich šířka nám připadala opticky spíš na trail či maratonské ježdění. Sice nekladly takový odpor, ale z kopce bychom uvítali širší model a možná univerzálnější vzorek, tenhle spíš blátivý speciál na suchu i na kamenech nebyl moc jistý. Každopádně k dalšímu osazení nemáme nejmenší výtky, vše fungovalo na jedničku a chválu zaslouží pohodlné sportovní sedlo a hlavně gripy, jejichž úchop byl balzámem pro dlaně. Tuhost kokpitu a ideální tvar řídítek pak přinesly v ovládání vysokou porci jistoty. Skvěle fungovala i teleskopická sedlovka s vnitřním vedením bovdenu, takže, co se týče spojení jezdce s kolem, vše na jedničku. Zvolené převody pak jak ve sjezdu, tak hlavně ve výjezdech ukázaly ideální kombinaci, takže k osazení kola až na pláště žádné připomínky.

Cíleno na rychlost

Hlavní změny přišly u předního trojúhelníku, který spoléhá na téměř endurovský úhel hlavy a hlavně dlouhou horní trubku. Předek konstruktéři výrazně natáhli a nasadili kratší představec, přičemž zadní stavba má standardních 430 mm. Byli jsme tedy hodně zvědaví, jak se testovací ikselko pod 190cm jezdcem bude chovat na úzkých stezkách.

Kola Lapierre nakoupíte například v obchodech v našem adresáři prodejen ZDE

Všechny konstrukční změny mají za cíl jediné, zvýšit stabilitu ve vyšší rychlosti, což se podařilo dokonale. Jezdec už po nasednutí cítí nižší pozici těžiště a ani řídítka nejsou nějak extrémně vysoko. Přesto je posed pohodlný a ikselko bude ideální pro jezdce od 188 cm výš, na nižšího už bude horní trubka přece jen dost dlouhá, což platilo i pro rozvor. Delší geometrie je cítit hned od začátku a pocit, že řídíme autobus, nenabízel moc optimismu. Ten se ovšem dostavil hned v prvním výjezdu, protože lehkost, s jakou dokáže tenhle nezničitelný full s vyšším zdvihem stoupat, jsme opravdu nečekali. Delší předek udrží jezdce hezky při zemi a bike zvládá i strmá stoupání a táhlé výjezdy jsou doslova lahůdkou. Na rovině pak je svižná jízda blíž k maratonskému fullu než enduru, takže výkon spolu s tuhým rámem a sofistikovaným odpružením určitě za jedna.

V opačném gardu se pak podařilo nastavit ovladatelnost v rozumné kombinaci, takže s narůstající rychlostí se bike cítí čím dál lépe. Pomalé strmé technické pasáže pak jsou s přesunem těžiště za sedlo doslova malinou, ovšem nechtějte se s ikselkem vejít do utažené zatáčky mezi stromy, tam už je rozvor znát a bike vyšle signál, že by mu byl milejší větší poloměr zatáčky. Nicméně právě rychlé zatáčky jsou další lahůdkou, protože pozice těžiště i řídítek dovolí jezdci klopit na maximum a vyrazit ze zatáčky hezky pod plynem. Odskočení hrany po zadním pak vyžaduje trochu razantnější přitažení řídítek, delší horní trubku prostě nelze ošálit. I tak jsme si ale na ovládání rychle zvykli a v porovnání se Zesty 2012 je to tohle spíš sjezdová mašina, než rovnocenná trailová hračka.

Co se týče funkce odpružení, patří systém této značky mezi naše oblíbené nejen svojí citlivostí vůči malým rázům, ale také rozumnou odolností vůči zbytečnému propružování. Páčku lockoutu tlumiče jsme na střední pozici přepnuli pouze v dlouhém stoupání na asfaltu, jinak zůstával otevřený. Vynutil si sice díky objemnější komoře vyšší tlak, ale v terénu fungovaly obě jednotky v dokonalé souhře a těžko jim cokoliv vytýkat.

Zesty v all mountain verzi se tak i v cenově nejdostupnějším provedení předvedla jako skvělý společník na hodně rozbité tratě, do rychlých sjezdů a překvapivě i náročných stoupání. Pokud nejste zrovna trialoví nadšenci, na celodenní brouzdání v nejnáročnějším terénu je to ideální stroj.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Alloy Supreme 6 OST+, 150 mm

Tlumič: Fox Float DPS Evol

Vidlice: Fox F34 Performance 3 position, 150 mm

Kliky: Shimano Deore, 22/36

Brzdy: Shimano BRM615, 180 mm

Řazení: Shimano Deore, 2x10

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Přesmykač: Shimano Deore

Náboje: Formula, 15mm, 142x12mm

Ráfky: Mavic EN321

Pláště: Schwalbe Tough Tom, 2.35/2.25“

Kazeta: Shimano CSHG50, 11-36

Sedlo: SDG Duster

Sedlovka: Kind Shock Cruxi

Řídítka: Lapierre Nico Vouilloz, 760 mm

Představec: Lapierre Nico Vouilloz, 55 mm

Hmotnost: 14,93 kg

Cena: 79 990 Kč