Test kola, 4EVER Grizzly Elite

Test karbonového gravelu Grizzly už tady jednou proběhl, bylo to vloni na podzim a šlo o nejdražší verzi osazenou elektronickou sadou. Kolo svým projevem natolik nadchlo, že se nakonec ve své nejdostupnější variantě stalo redakčním gravelem, prošlo drobnými úpravami a po necelém půlroce se tak nabízí myšlenka lehkého srovnání a trochu dlouhodobějšího testu s nepatrně subjektivnějším nádechem.

Chci gravel!

Byl jsem dlouho zastáncem plného odpružení vyšší hodnoty zdvihu a hrubšího obutí v kombinaci se silničkou a zimákem v podobě starého trekingu. Gravel mi tudíž přišel jako zbytečný výstřelek, jako treking či cross se zahnutými řídítky a smysl mi dávala spíše silnička na kotoučích, když už tedy inovovat. Jenže s narůstajícím počtem otestovaných gravelů a úměrně tomu se zhoršujícím povrchem na nich absolvovaných kilometrů, jsem začínal v duchu podléhat. Pokušení bylo stále silnější a přišla otázka volby. Sáhnout po delším ryzím gravelu schopném v terénu či po obratném až neklidném cyklokrosem inspirovaném stroji, nebo univerzálu bližším silnici s možností širšího obutí? A dvojpřevodník nebo jednoplacku? Silnička šla z domu a po testu 4EVER Grizzly AXS bylo o geometrii a vlastnostech, potažmo přímo o kole rozhodnuto. Omezenější rozpočet a současně víra v praktičtější a dostupnější udržitelnost mechaniky snadno vytěsnily choutky na elektronické sramovské řazení pouhým kliknutím. Otestování jednopřevodníkové verze zažehnalo obavy z příliš vysoké kadence, takže volba padla na nejdostupnější variantu stroje. Třetinový rozdíl v cenách topmodelu a „socky“ nakonec nepřinesl kromě drobného váhového rozdílu, ovládání řazení, designu či výkonu výpletů a akcelerace větší zásadní odlišnosti. Tedy ano, protože AXS v lesklém rudém kabátě se mnohem snáz umývá než zvolený černý mat mého Elite, naštěstí ale nejsem fanda naleštěných kol, takže mě to nestojí tolik životního času.

Tohle kolo mě začalo bavit hned od začátku, ale jak už to bývá, jako redakční stroj se stalo „věšákem“ na testovací produkty, takže aktuálně už má na sobě čtvrté sedlo, čtvrté pláště, lehké duše místo bezdušáků, ty totiž přišly hned po sériových dušových výpletech a vlastně je tu i jiná kazeta plus řetěz a ještě na stole čekají testovací brzdové destičky. Změn víc než dost, ale takový už je osud redakčních kol. S každou změnou mě ale kolo baví jinak a nabízí nepatrně odlišné chování, což třeba u fullu nebývá tak znát, jenže tady je odezva díky pevnému rámu a přesnému vedení směru mnohem lépe zaznamenatelná, citelnější. Dost ale teorie a nadšení z téhle kategorie, respektive výběru modelu, pojďme trochu do detailů.

Univerzální All-Road

Jestliže se i v gravel segmentu kategorizuje podle schopností či jízdních vlastností, tak Grizzly je univerzálem, tedy kolem pro všechno, respektive skoro pro všechno. Jeho geometrie a jízdní vlastnosti jsou někde mezi silničkou, cyklokrosem a klasickým delším gravelem, s příklonem spíše k té silnici. Není to dlouhý stroj s příliš stabilním vedením směru pro nějaké sjezdové výzvy v těžkém terénu, jako mají gravely inspirované bikovým světem. Tohle je rychlé kolo s přesným vedením směru, živým ovládáním a perfektní akcelerací, které si nechá líbit svižnou jízdu po silnici, ale neváhá odbočit na polní cestu nebo se prohoupat na pumptracku a projet sebejistě lesní pěšinu. Na mých 188 centimetrů jsem zvolil velikost 56, takže mi sedlovka vyčnívá svojí karbonovou částí pod hliníkovou hlavou rovných 16 centimetrů nad objímku. Ideálně vysoko pro dostatečné tlumení rázů a současně bych delší rám nechtěl, protože posed je sportovně natažený, ale ne nějak přehnaně dlouhý. Nicméně sedla si v zámku posouvám spíše na střed ližin či mírně dopředu, než abych prodlužoval délku posedu jejich posunutím vzad. Představec dlouhý devět centimetrů pak v negativním sklonu občas vybízí k myšlence (esteticky nepřijatelné) otočit jej, nebo pořídit verzi s menším úhlem, ale opačně jej nasadit nechci, bylo by to příliš. Každopádně řídítka svým optimálním vnějším vyhnutím i plošší horní částí nabídnou příjemný úchop, ale ve vztahu k představci bych možná zvolil nižší drop, nebo by výměna představce dostala řídítka nepatrně výš, abych častěji využil spodní pozici.

Tohle jsou ale jen drobné detaily, protože úchop za páky je perfektní a celkově mi geometrie kola dokonale sedne. Šlapu lehce před sebe, rám je optimálně tuhý a současně slušně tlumí rázy od terénu, a to i na původních 40mm pláštích, které aktuálně vystřídaly pětačtyřicítky. Akcelerace je obecně velice slušná a kolo ochotně jede vpřed, aniž bych někde cítil ztráty či nechtěnou flexi. Není to supertuhý stroj, ale ideální mix tuhosti a komfortu, což pokaždé ocením na kostkách či polní cestě. Okamžité reakce na podněty od řídítek jsou perfektní, ale není to zbrklost a totální přesnost silničních strojů, je to někde na pomezí silnice, cyklokrosu a čistého gravelu. Prostě živé kolo s dostatečnou mírou jistoty v ovládání. Hodně mě baví přechody silnice/terén nebo nějaké odskočení z chodníku a dokonce i lehké traily a pumptrack byly o velké míře zábavy, přitom dlouhé silniční kilometry jsou naprostou samozřejmostí. Na rovince kolo klidně vede, ochotně se sklápí do zatáček a krájí je s naprostou jistotou, byť je díky objemnějším plášťům znát výška těžiště a lepší prostupnost terénem, takže náklon na asfaltu logicky není tak agresivní jako na silničce. Obout ale 32mm pláště, byl by jí Grizzly hodně podobný, nicméně s „balóny“ mu to sluší přece jen trochu víc.

Lehké komponentové změny přišly v podstatě brzy po koupi, protože originální ráfky s vyšším profilem přece jen nebyly esteticky tak dokonalé, jako výplety Mavic na nejdražší verzi. Kolega si naštěstí pořídil také nový gravel a jako tradicionalista jej přezul na kola italské provenience a montážní Forza Norte G mu zbyla. Hmotnostní rozdíl proti originálním výpletům byl jen 200 gramů ve prospěch Forzy, a to není údaj, pro který by se vyplatilo pořídit nové výplety, nicméně výška ráfků, profil a jejich vnitřní 24mm šíře byly impulsem k výměně. Rovnou bezdušáky, ale kvůli ořechu s klasickým HG drážkováním musela přijít kazeta SunRace s rozsahem 11-50, která nahradila originální dvanáctku Shimano SLX s rozsahem 10-51, určenou ořechu Microspline. Převody 42 zubů vpředu a 10-51 vzadu tak má Grizzly v originále opravdu velkoryse pojaté i pro ty, kdo nemají nohy na ostřejší stoupání. Dvanáctková sada GRX 820 si s danými převody skvěle poradí a tady musím uznat, že se opravdu povedla a chod řazení je perfektní, s jasnou odezvou. Řadicí páky mi tady oproti neustálému nechtěnému stisku opačného tlačítka u elektronické silniční shimanovské sestřičky nikdy nedaly důvod se zmýlit. Změna rozsahu kazety pak je na nejlehčí převod sotva zaznamenatelná, na ten nejtěžší je to znát jen v mírném klesání, kdy už jedu přes 40 za hodinu a samozřejmě by to bylo při klesání cítit v „balíku“, kde by ale i nejmenší desítka možná měla co dělat. Vynikající výkon brzd a skvělé dávkování, navíc objemné páky s příjemným držením ve vícero pozicích a dobrou oporou či dezénem návleků zvyšujícím jistotu úchopu, opět nemám co vytknout.

K samotnému rámu dodám jen pár detailů, protože už na pohled je vidět, že se masivnějším profilem hlavové a spodní trubky zaměřil na tuhost, což platí i pro výraznější profil přední části horní trubky, na níž nechybí závity pro případnou brašničku. Směrem dozadu se vše logicky zeštíhluje, takže sedlové vzpěry cílí profilem i níže umístěným napojením na sedlovou trubku na absorpci rázů, zato řetězové vzpěry jsou vysoké a nabídnou slušnou tuhost i při silovém záběru. Zadní patky nemají UDH standard, takže přestavba na sramovskou elektroniku T-Type není možná, ale to bych neřešil. Chválím závitové středové pouzdro i možnost případné montáže přesmykače do zaslepených otvorů a zakrytý výstup pro lanko. Integrované vedení kabeláže skrz hlavu tady nevyžadovalo během celé doby kromě prvotního už žádné další seřízení její vůle, takže i tady v pořádku. Dostatek montážních závitů na ostře profilované vidlici, na rámu před středovým pouzdrem i na zadní stavbě, umožní montáž blatníků, nosiče nebo bikepackingových doplňků. Přerod na zimní stroj či cestovatelský „náklaďák“ tudíž nebude problém. Nejlépe ale bude Grizzlymu stejně nalehko, kdy vynikne jeho sportovní charakter a živý jízdní projev. V mém případě je to opravdu náhrada silničního kola, byť s daným obutím s větším přesahem na polní a lesní cesty, navíc pětačtyřicítky už zvládnou leccos v terénu, a to má rám i vidlice místo klidně i pro padesátkové obutí, stále s velkou rezervou i pro bláto. Zadní stavba je vůči tomu vstřícná a zadní profilace sedlovém trubky je asi posledním místem, kde by měl plášť problémy. Grizzly je tudíž univerzál, nebo v moderním kategorizačním slovníku All-Road s více gravel přesahem, vztaženo ke geometrii bez ohledu na aktuální šíři obutí. Tam si jen dovolím poznamenat, že Panaracery i přes danou šíři prostě jedou skvěle a jistota na štěrku nebo ne úplně pevném podkladu je až překvapivě vysoká. Uvnitř jsou TPU duše Ontrack a zatím nebyl jediný problém, a to občas průjezdy terénem a posekaným křovím vůbec nevypadaly dobře. Originální Schwalbe byly sice na kamenech o něco jistější, ale zase na asfaltu nejely tak lehce.

Je jedno, zda sáhnete do peněženky hlouběji a zvolíte Grizzly v dražší verzi s lepším osazením a výplety, nebo nejdostupnější provedení s pár gramy navíc, protože základní charakterové vlastnosti jsou díky rámu vždycky stejné. Pak už to bude jen o hmotnosti, designu a v závislosti na tuhosti a hmotnosti výpletů o výsledné akceleraci. Mě tenhle „setup“ naprosto vyhovuje a kolo maximálně baví.

Technické specifikace

(sériové provedení)

Rám: Carbon Hi-Mod, 142x12 mm

Vidlice: Carbon Durable, 100x12 mm

Kliky: Shimano GRX, RX820, 42 z., 175 mm

Brzdy: Shimano GRX, RX820, 160/140 mm

Řazení: Shimano GRX, RX610, 1x12

Přehazovačka: Shimano GRX, RX822

Náboje: Shimano RS470/MT410

Ráfky: MACH1 Pulse, 700x19C

Pláště: Schwalbe G-One Allround, 40-622

Kazeta: Shimano SLX, 10-51

Sedlo: Selle Italia X-LR SF

Sedlovka: Exclusive Carbon

Řídítka: Exclusive Alu, 440 mm

Představec: Exclusive Alu,

Hmotnost: 9,5 kg (9,7 kg redakční verze)

Cena: 59 990 Kč