Test, Head Downey I v rytmu endura

Dosud jsme s logem Head testovali kola zaměřená spíše na maratony či XC, ovšem tato značka se nevyhýbá ani vyšším zdvihům, takže jsme prověřili model Downey I, směřující spíše do kategorie enduro. Na rozdíl od dražší modifikace s číslem II nabídla námi ježděná verze dvojpřevodník, takže jsme logicky očekávali větší univerzalitu, což se nakonec i díky zajímavým jízdním vlastnostem potvrdilo.

Nápadnost především

Kolům Head nelze upřít vyloženě nápadný design, jemuž kromě výrazných barev dominuje především masivní logo značky na spodní trubce. Nejinak je tomu i v případě testovaného 27,5“ modelu, ovšem tady musíme uznat, že na první pohled zaujme i výrazná profilace trubek předního trojúhelníku. Zatímco kónická hlavová trubka neutrpěla žádné příkrasy, u spodní je to hned dvojí prohnutí a především profil přecházející z vertikální elipsy s ostrými hranami v oblý čtvercový průřez u středového pouzdra. Horní trubka pak má za hlavou stylové nakrčení a u sedlové spodní výztuhu. Středové pouzdro na Press Fit tvoří jeden díl s nosníkem hlavního čepu zadní stavby a výrazně prohnutá sedlová trubka i ramínka spodního čepu tlumiče jsou na něj navařené. Rovněž nosník čepu přepákování na tlumič je před sedlovou trubku navařený, takže žádné hydroformní zvětšení této partie.

Zdá se, že rám designem obecně upozorňuje na svary v důležitých uzlech, protože i zadní čep na řetězových vzpěrách tvoří samostatný navařený dílec, a totéž platí pro patky umístěné do horních ramen. Mimochodem, pevná rychloupínací osa zde sedí v aktuální Boost rozteči patek, naopak vpředu spoléhá vidlice Aion ještě na 100mm rozteč. Jednodílná horní ramena pak rovněž přes jednodílné přepákování stlačují tlumič, jenž nabízí otevřenou a téměř zablokovanou funkci, ovládané dobře přístupnou páčkou. Vedení bovdenů je pak svěřeno útrobám spodní trubky, kam směřují nedělené řadicí bovdeny i bovden teleskopické sedlovky, ovšem hadička zadní brzdy je vedena po spodní trubce vnějškem. Bovden přesmykače vystupuje ze spodní trubky ukázkově naproti tomuto komponentu, ostatní bovdeny pak opouští spodní trubku vespodu před středovým pouzdrem skrz duralové šroubovací záslepky, usnadňující následnou výměnu.

Co se týče komponentů, zde výrobce vsadil na jistotu, a téměř kompletní desítková sada Deore včetně brzd fungovala naprosto spolehlivě. Totéž lze potvrdit u obou odpružených jednotek, kdy tlumič měl sice v citlivosti lehce navrch, ale Aion patří mezi spolehlivé a dobře fungující vidlice, navíc s výbornou torzní tuhostí. Ta je vůbec celému kolu takřka vlastní a rám by ji mohl směle vyučovat, protože se zkrátka pod jezdcem ani nehnul. Na tuhost a odolnost jsou zaměřené i výplety, a rovněž konstrukce řídítek a představce, využívající aktuálně „nejmacatější“ 35mm průměr objímky. Vše samozřejmě s logem Head, pod nímž jsou zde i náboje, sedlo či silikonové gripy.

Enduro či All-Mountain?

Testovali jsme menší 46cm ze dvou velikostí, která se ukázala být optimální pro maximálně 180 cm vysokého jezdce, vyššímu už bude rám posedem vyloženě krátký. Geometrie sice nabízí plně endurový úhel přední vidlice, nízké těžiště a kratší řetězové vzpěry, ale tvůrci se nenechali uchvátit současnou honbou za co nejdelší horní rámovou trubkou. Příjemný kratší posed, navíc lehce vzpřímený, ocení spíše vyznavači celodenního prohánění po trailech než enduro závodníci. Optimální šířka řídítek, komfortní sedlo a k celkovému posedu musíme poznamenat, že patří do kategorie těch, co jezdci sednou od prvního okamžiku. Silikonové gripy podle nás na enduro nepatří, a raději bychom zde viděli agresivnější verzi s mechanickou objímkou, ale komfort jim rozhodně upřít nelze a k protáčení byly rovněž imunní.

V nastavení odpružených jednotek jsme vzadu zvolili nejprve nižší tlak s více jak třetinovým zanořením tlumiče, což se ale ukázalo v terénu jako zbytečně hluboké a více houpavé řešení. Přihuštění na 25% zanoření bylo nakonec optimum, díky čemuž zadní stavba získala na progresivitě, neztratila skoro nic ze své citlivosti a kolo jelo výrazně lépe. Dokonce můžeme napsat, že až překvapivě lehce, s ohledem na 160mm zdvihy bychom takový projev čekali spíše u 140mm trailbiku. Tady ovšem tuto kategorii míjí položenější vidlice, která jasně řadí tenhle model o řádek výš směrem k náročnějším tratím. Na rovině je to znát díky delší stopě předního kola, které dobře vede, a přitom kratší rám tuto stabilitu umí narušit, kdykoliv je třeba změnit směr. Plynulé přechody zatáček, snadný náklon, nízké těžiště pro agresivní průjezd zatáčkou, to vše tady funguje v perfektní harmonii, přitom je stále zachovaná dostatečná míra obratnosti směřující zase spíše o kategorii níže, tedy do ranku trailbiků.

Jakmile se cesta začne zvedat, cítí jezdec sklon vidlice ve smyslu nucené výraznější kontroly předního kola řídítky, k udržení přímého směru. Fyziku nelze ošálit, ale to je asi jediné omezení ve výjezdech, jinak kolo stoupá až překvapivě lehce a zadní stavba se jen nepatrně pohupuje v rytmu šlapání. Žádné nadměrné zanořování, takže jsme nemuseli nějak často sahat po páčce blokace tlumiče. Rovněž výše zmíněná tuhost rámu tady výraznou měrou přispívá k výkonu. Volba převodů je v tomto směru optimální, geometrie nevyžadovala při strmějším sklonu nějak extrémní náklon nad řídítka. Jen pozor na výšku těžiště, tady je to klasika s opatrnějším šlapáním přes vystouplé kameny a kořeny, hrozící kontaktem s pedály.

To nejlepší si ale Downey nechává směrem z kopce či na rychlé a hlavně hravé traily, nejlépe plné klopenek. Tohle není enduro na rozbité tratě poháru EWS, na tomhle biku se dokonale svezete na Rychlebech, Trutnov Trails, Pod Smrkem a v dalších lokalitách, případně na klasických rozbitých stezkách kdekoliv. Stačí zasunout sedlovku stiskem páčky níž, i když na enduro bychom uvítali vyšší než 100mm zdvih, a pak už se jen spoléhat na přední kolo, které vás protáhne všemi nástrahami terénu. Dokonalé vedení, okamžitá odezva na změnu směru, ochota jít do vzduchu a progresivní, ovšem citlivé a pod brzdou jen minimálně omezené odpružení. O předek se lze v klopenkách opřít s jistotou, ale přitom není problém prosmýknout se mezi stromy v uzavřené zatáčce na pěšině. Ve vzduchu si lze s kolem dělat téměř cokoliv a velké kotouče vás zastaví, kdykoliv vezmete za páčku brzdy. Pláště Hans Dampf pak patří mezi rychlejší kousky pro tvrdší terén, ale vpředu bychom pro jarní bláto či agresivnější terén viděli raději nějaký hrubší vzorek s lepšími samočisticími schopnostmi. Jinak nemáme jedinou připomínku, jízda v terénu byla naprosto perfektní.

Přesně kategorizovat tenhle model asi nelze, buď je to lehčí obratnější enduro, nebo stabilnější a více sjezdovější trailbike. All-Mountain je nejspíš ideálním zařazením, ovšem i tady najdeme určité přesahy do obou sousedních kategorií. Jde ale o jízdní vlastnosti, ne o škatulkování, a ty má svítivě oranžový Downey I nastavené na perfektní úrovni.

Fotogalerie kola ZDE

Vybavení kola

Rám: Alu 6061 HT TB, 160 mm

Tlumič: Rock Shox Monarch RT

Vidlice: SR Suntour Aion LO-R, 160 mm

Kliky: Shimano Deore, 22/36

Brzdy: Shimano M506, 203/180 mm

Řazení: Shimano Deore, 2x10

Přehazovačka: Shimano Deore

Přesmykač: Shimano Deore

Náboje: Modus, 15x100/12x148 mm

Ráfky: Remerx WER 523

Pláště: Schwalbe Hans Dampf, 2,35“

Kazeta: Shimano HG50, 11-36

Sedlo: Head Components

Sedlovka: Kind Shock ETENi, 100 mm

Řídítka: Head Enduro Components 35mm, 780 mm

Představec: Head Enduro Components 35mm, 50 mm

Hmotnost: 14,45 kg

Cena: 64 990 Kč