Test. Bottecchia EMME 4 Superlight

Bottecchia je italskou klasikou, odkazující na jednoho z nejslavnějších jezdců historie závodní cyklistiky. My však nemáme v plánu ohlížet se zpět, naopak, představíme si jeden z nejlepších silničních modelů současné nabídky. Bottecchia EMME 4 Superlight s rámem vážícím 780 gramů a vidlicí o hmotnosti 330 gramů je čistokrevným závodním materiálem, jejž sedlají profesionální jezdci stáje Androni-Sidermec. Monokoková konstrukce, využívající novou technologii Monolith a kombinující vlákna Torayca T700 a T1000 High Modulus, v sobě spojuje výkon s maximálním jízdním komfortem. Právě tato vlastnost je klíčová z hlediska celkově velmi přátelského naladění, které je na jednu stranu závodní, ale současně skvěle použitelné pro běžné ježdění, případně i na dlouhé maratonské tratě. Ostatně již ze sníženého napojení sedlových vzpěr či z celkem minimalistické konstrukce přední vidlice je jasně zřetelné, že co nejlepší pohlcování otřesů od nekvalitního asfaltu bylo pro konstruktéry prioritou.

Na první pohled zaujme optická mohutnost celého předního trojúhelníku, zvláště pak profil spodní trubky a konstantní průřez celé hlavové partie, byť ukrývající kónický sloupek vidlice s horním ložiskem oversize a spodním průměru jeden a půl palce. Neméně dominantní je oblast středového pouzdra s integrovanými ložisky PressFit, případně maximálně vzájemně odsazené řetězové vzpěry zadní stavby, navíc s patřičně vysokým profilem – přesně takto vypadá recept pro dosažení vysoké torzní tuhosti. Pak jsou zde ovšem již výše zmíněné prvky starající se o komfort, mezi ně patří sedlová trubka s vnitřním průměrem 27,2 milimetru, dále celkem titěrné sedlové vzpěry zadní stavby s napojením na sedlovou trubku pomocí monostay konstrukce a nakonec krásně tvarovaná přední vidlice. Ta má robustní oblast korunky, ovšem její ramena se směrem k patkám výrazně sužují a právě tento prvek je klíčový pro výsledné pohodlí jízdy. Zvlášť v době, kdy mnozí výrobci instalací kotoučovek tak trochu zabili původní komfort předních vidlic, působí ta na Bottecchii skoro jako z jiného světa. Pomineme-li totiž kónický sloupek a bytelnou korunku, pak tato vidlice spoléhá na dlouhodobě osvědčenou koncepci, která zkrátka funguje.

K zajímavostem rámu patří Flat Mount úchyt brzdového třmenu, i když v případě testovaného modelu nevyužitý. Výrobce se rozhodl vytvořit jeden rám pro klasické ráfkové i kotoučové brzdy, což nemusí být vůbec na škodu, přičemž k záměně dojde pouze u přední vidlice. Stejnou zajímavostí je také příprava zadních patek pro případnou montáž pevné osy, a to po doplnění patřičných insertů. Rám je rovněž připraven pro vnitřní vedení kabeláže elektronického řazení. Tím se pozvolna dostáváme k nabízeným variantám, jichž je opravdu hodně. Můžeme si vybírat nejen z klasické či diskové verze, ale v případě komponentové sady budeme volit mezi tím nejlepším od Campagnola, případně mezi dvěma nejvyššími sadami Shimano, a to v mechanice či elektronice Di2.

Pohodlný a obratný Superlight

Když jsme zmiňovali, že testovaný rám sedlají úspěšní profesionální jezdci, asi se dá předpokládat, že tomu bude odpovídat jízdní projev. Celková hmotnost 7,55 kilogramu logicky vychází z použitého osazení a z cenovky, která v dané konfiguraci s mechanickou Ultegrou a koly Fulcrum Racing Quattro LC vychází na 101 tisíc korun. Ovšem luxusnější verze se sadou Dura-Ace či Super Record se budou váhově blížit povolenému limitu UCI. Akcelerace je silnou stránkou modelu, vychází z redukované obvodové hmotnosti kol i ze solidní tuhosti rámu. Ta je patrná nejen v oblasti středového pouzdra a zadní stavby, ale také celková torzní tuhost patří zcela určitě k lepšímu průměru své cenové kategorie. Platí to i v testované největší velikosti s označením 57, optimální pro jezdce s výškou nad sto devadesát centimetrů.

Budeme-li se bavit o geometrii, pak se dalo dopředu očekávat, že závodně laděná Bottecchia nebude nějaké ořezávátko. Skutečně není! Již samotný posed dává najevo, že zde šlo v prvé řadě o výkon, což dokazoval třeba i představec délky 120 milimetrů. Byť sériově nastavená pozice řídítek není záměrně vyloženě nízká, posed respektuje rychlost a aerodynamiku. Naladění délek trubek a úhlů se postaralo o kombinaci jistého držení přímého směru a současně velmi živých reakcí na podněty nejen od řídítek, ale také od změny těžiště. V praxi to vypadá přesně tak, jak se nám to líbí – kolo působí kultivovaně a nezáludně, přitom ke změně směru stačí snad jen pomyslet na požadovaný úkon. Hlavně se nám ale zamlouvala naprostá plynulost průjezdu zatáček, a to i těch s výrazným položením kola. Nebyly třeba žádné další korekce směru řídítky, rychlejší průjezd serpentin byl doslova radostí. Totéž se opakovalo při jízdě ze sedla, v níž jsme neměli pocit jakéhokoli přetahování se s řídítky. Je zkrátka příjemné, když je geometrie sice živá, ovšem ne natolik, aby z toho pramenila nutnost neustálého soustředění.

Posledním z hodnocených kritérií bude jízdní komfort, přičemž právě zde EMME 4 Superlight exceloval. Jelikož se u modelů s kotoučovými brzdami poměrně často setkáváme s výraznou nevyvážeností přední a zadní části kola z hlediska absorbování rázů, je příjemné svézt se na takto pohodlném stroji, u kterého přední vidlice na nerovnostech pracuje přesně tak, jak má. A navíc jí v tom ve stejné míře sekunduje zadní partie, byť zde by naše pozadí a záda ještě o něco více rozmazlovala kvalitní karbonová sedlovka. To je asi jediná připomínka, kterou ke kolu lze mít – sedlovka Deda RS Zero nevypadá špatně, ale karbonová by modelu slušela daleko více. Příjemným společníkem na delších vyjížďkách je ovšem sedlo s logem Bottecchia a stejně tak tvar řídítek Deda s parádně macatou omotávkou.

A další komponenty? K sadě Ultegra nelze mít jakoukoli připomínku a z hlediska funkce je vlastně totožná s exkluzivní Dura-Ace. Milujeme ergonomii prakticky všech generací pák Dual Control a poslední vydání Ultegry nemůže být výjimkou. Adekvátní volbou nám přijde také kombinace převodníků 52/36, která se začíná u závodněji laděných modelů rozmáhat a vidíme v ní daleko větší smysl nežli v Compactu 50/34. Toto je dobrý směr, který nás těší. Použitá kola Fulcrum byla také dobrou volbou, nejen z hlediska tuhosti a akcelerace, ale i designově kolu hodně sluší. Naše maximální spokojenost panovala rovněž s plášti Vittoria Rubino Pro v šířce 25 milimetrů, z hlediska kombinace výkonu a životnosti patří k našim oblíbencům. Rám i přední vidlice umožňují nasazení o dost širších plášťů, klidně 28 milimetrů i více, ovšem pětadvacítka je ideální kompromis. S nástupem gravelů se to podle nás u některých silničních modelů začíná se šířkou plášťů trochu přehánět, ale záleží na prioritách každého jezdce. Důležité je, že testovaný model umožňuje obutí mnohem širších plášťů, pakliže o ně budeme stát. Tolik tedy k testu Bottecchia EMME 4 Superlight.

Technické specifikace

Rám: Full monocoque carbon

Vidlice: Full monocoque carbon

Kliky: Shimano Ultegra 52/36

Řazení: Shimano Ultegra

Přehazovačka: Shimano Ultegra

Přesmykač: Shimano Ultegra

Brzdy: Shimano Ultegra

Kola: Fulcrum Racing Quattro LC

Pláště: Vittoria Rubino Pro 25

Kazeta: Shimano Ultegra 11-28 (11)

Řídítka: Deda RHM Zero

Představec: Deda Zero

Sedlovka: Deda RS Zero

Sedlo: San Marco Aspide 2

Hmotnost: 7,55 kg (vel. 57, bez pedálů)

Cena: 101 000 Kč