TEST, Aerodynamický Ridley

Touha po vysokých rychlostech, nepřehlédnutelný design a špičkové prvky konstrukce – o tom všem bude následující test. Měli jsme totiž možnost důkladně vyzkoušet jednu z důležitých novinek značky Ridley, konkrétně model Noah SL Disc. Již samotné jméno Noah je zárukou, že máme co do činění s úplným vrcholem nabídky prestižního belgického výrobce, dodatek SL Disc nás pak informuje, že jde prakticky o to nejlepší z nejlepšího. Tedy že byl topmodel v dané verzi SL ještě odlehčen a navíc vybaven kotoučovými brzdami, které by si v dohledné době měly údajně najít cestu zpět do profipelotonu. Toužíme-li tedy po vysokých rychlostních průměrech, jsme u modelu Noah SL na správné adrese. Pakliže ale nutně chceme efektní stroj a máme v plánu se na něm vozit s průměrkou pod pětadvacet kilometrů za hodinu, budeme vypadat trochu trapně. Tohle kolo nebylo stavěno, aby jezdilo pomalu, a jeho exkluzivitu naznačuje i cenovka 149 900 korun za variantu s elektronickou sadou Ultegra Di2. Máte-li přesné představy o nesériovém osazení, můžete si pořídit také samostatný rámový set za 94 900 korun. Nás však Noah SL Disc oslovil ještě něčím dalším než jen exkluzivitou a rychlostí – je totiž až nečekaně univerzálním strojem, který vedle touhy po vysoké rychlosti nabídne parametry adekvátní pro „běžné“ silniční závody. Neztratí se totiž ani v kopcích a dokonce dovede být až nečekaně komfortní. Tedy ne že by sestava rámu, vidlice a kol s vysokým profilem karbonových ráfků dokázala pohltit veškeré nerovnosti českých silnic, ale rozhodně je z hlediska nabízeného pohodlí k jezdci mnohem štědřejší, než bychom u takto ultimativního aerodynamického stroje čekali.

Rám z „High Modulus UD“ karbonu kombinuje několik různých struktur a druhů karbonových vláken, čímž je zajištěna jeho nízká hmotnost a současně vysoká tuhost. Mohutné profily jednotlivých rámových partií jsou nepřehlédnutelné. I v testované velikosti M, adekvátní pro výšku postavy okolo sto osmdesáti centimetrů, vynikla optická robustnost celé hlavové partie. Průřez spodní trubky plynule přechází v šířku středového pouzdra, samozřejmě s integrovanými ložisky. Vysoké torzní tuhosti byla přizpůsobena sedlová trubka, jež se dole výrazně rozšiřuje a svým zadním tvarováním kopíruje linii zadního kola – jak jsme od aerodynamických rámů ostatně zvyklí. K typickým prvkům patří lehký obloukovitý průhyb horní trubky a výrazně snížené napojení sedlových vzpěr. To se stará současně jak o vyšší tuhost rámu při záběru, tak i lepší pohlcení vibrací. Vzhledem k použití kotoučkových brzd s montážním standardem Flat Mount nalezneme vpředu i vzadu pevné osy, které jsou dalším z kamínků mozaiky zvané vysoká torzní tuhost. Nemůže chybět kompletní vnitřní vedení jak kabelů elektronického řazení, tak i hadiček hydraulických brzd, a to i v případě přední vidlice – co nejnižší odpor vzduchu byl prioritou. To podtrhuje také výrazně zploštělý profil sedlové trubky a potažmo i sedlovky, jež byla zkonstruována přímo pro tento model. Integrované stahování nahrazující standardní podsedlovou objímku asi není třeba zmiňovat, tento prvek je dnes téměř konstrukční samozřejmostí. Současně na rámu a přední vidlici najdeme vyložené konstrukční speciality, a sice prvky usměrnění proudění vzduchu. Ty mají u přední vidlice podobu úzkých podélných štěrbin a v případě rámu pak rovněž podélných žlábků na spodní trubce. Potlačení turbulencí v okolí výpletů kol je totiž alfou a omegou, chceme-li ve výsledném čase ušetřit každou sekundu.

Přestože máme před sebou model, jejž by bylo možné ještě před pár lety považovat bezmála za časovkový speciál, tak začneme trochu netradičně, a sice jízdním komfortem. Pokud se podíváme na robustně vyhlížející hlavu plynule přecházející v ještě mohutnější korunku přední vidlice a na ni navazující extrémně plochá ramena, nedá se až tak úplně předpokládat, že zde bude hodně prostoru k