Test, 4Ever Prodigy Team

Prodigy Team je druhým nejvýše postaveným duralovým hardtailem v nabídce domácího 4Everu, nad ním najdeme ještě lépe vybavené Prodigy Race a pak již karbonové topmodely. Pro letošní rok prošla celá řada sportovních hardtailů 4Ever poměrně zásadní evolucí, týkající se geometrie i mnoha konstrukčních detailů. Nejen z hlediska jízdního projevu, ale i designu, se jedná o duralovou obdobu karbonového Inexxise, jenž se ostatně v letošním roce dočkal taktéž zcela nové generace. My jsme kompletně inovovaný Prodigy Team s cenovkou 33 990 korun protáhli zasněženým okolím Prahy a v pošumavském terénu a hned na začátek testu můžeme prozradit, že nás tento černý elegán bavil svým jízdním projevem i celkově přátelským naladěním. Pokud se o některých kolech říká, že ihned po vyjetí máme pocit, jako bychom je sedlali už dlouhá léta, tak to zde platilo stoprocentně.

Jak už bylo zmíněno, nový duralový rám s označením „Alu New Shape ICR“ zde svými konstrukčními prvky navazuje na aktuální generace karbonových Inexxisů a Scannerů. Úprav na geometrii se v rámci meziročních změn odehrálo více, než je pouhým okem patrné. Extra nízká hlava dnes ve světě závodního cross-country logicky frčí, nechybí proto ani u Prodigy, byť sestava podložek pod představcem nabídne současně výrazně nadstandardní variabilitu nastavení posedu, ať už s prioritou výkonu a rychlosti, nebo s upřednostněním pohodlí. Úpravy proběhly také v případě úhlu hlavy či mírně zahnuté sedlové trubky a především pak u předního trojúhelníku, přesněji poměru mezi jeho délkou a délkou zadní stavby. Výsledek se v praxi jeví jako ideálně namíchaný koktejl, nabízející jak v této cenové kategorii nepostradatelnou jízdní stabilitu a ochotu držet přímý směr v nižších i vyšších rychlostech, tak současně vynikající ovladatelnost.

Na prvním místě funkce

Hmotnost 12,9 kilogramu v testované velikosti 19“ patří mezi podobně laděnými hardtaily k průměru, důležitější nežli tato hodnota je však obvodová hmotnost kol, již se u 4Everu snaží tradičně redukovat a výsledkem je vždy velmi slušná akcelerace. V případě testovaného biku to znamená použití ráfků Mach Neo Disc a lehkých, vyloženě rychlých plášťů Schwalbe Racing Ralph Performance, přičemž ochota zrychlovat zde byla ještě výrazně podpořena tuhým rámem. Přestože se na první pohled použité rámové profilace, a to i díky černému laku, nejeví nijak zbytečně předimenzované, tak při silovém záběru i při naklopení kola do zatáčky působí rám v ohledu torzní a boční tuhosti velmi sebevědomě. Přitom jej určitě nelze označit za vyloženě tvrdý, přesně takové naladění máme rádi.

Jak jsme již nakousli výše, je zde řada nově použitých konstrukčních prvků, ovšem ty osvědčené zůstávají zachovány. Tím nejviditelnějším je vnitřní vedení bovdenu řazení i hadice zadní brzdy útrobami spodní trubky, přičemž vstupy zde působí hodně propracovaně a z hlediska životnosti jsou doslova nezničitelné. Jenže 4Ever nechtěl jít cestou efektu, aniž by tím jakkoli utrpěla praktičnost, a vyvedení ještě před napojením na středové pouzdro je z hlediska servisovatelnosti ideální. To stejné můžeme prohlásit o klasickém závitovém středovém pouzdře. Ne, to rozhodně není konstrukční přežitek! Klasické šroubované misky znamenají předejití nežádoucím pazvukům, s různými verzemi „press-fitu“ po nějaké době mnohdy souvisejícím, navíc výměna misek je otázkou okamžiku, s jen minimem nezbytného nářadí. Za nás tedy pochvala, ne vždy je dobré jít za každou cenu se všemi trendy.

Jinak si rám ponechává typické rysy, které jsme zvyklí u 4Everu vídat v posledních letech. Dolní trubce proto nemůže chybět šestiúhelníkový průběžně se mírně „bi-axiálně“ proměňující průřez, dále obdélníkový, velmi štíhlý profil trubky horní, případně mohutnější sedlová trubka, zásadní pro boční tuhost rámu. Konstrukčně čistě působí celá zadní stavba, tedy jak mírně zploštělé, takřka přímé sedlové vzpěry, tak i obdélníkový profil esovitě zakřivených vzpěr řetězových. Z patek, ale i z přítomnosti obou klasických můstků, je opět znát důraz na odolnost a tuhost, jež ostatně podporují také boostové pevné osy.

Příjemný společník

Jízdní projev jsme sice již lehce nastínili, ale musíme se k němu ještě vrátit. Prodigy Team je v prvé řadě klasická, sportovně až závodně laděná devětadvacítka, se všemi klady, které z toho vyplývají. Za přispění výborně naladěné geometrie se jedná o mistra dlouhých i prudkých výjezdů, současně ale o bike schopný rozdávat radost ve sjezdech, logicky v dimenzích možných pro klasický 29“ hardtail. Každopádně tento bike, s cenovkou ne o mnoho převyšující třicetitisícovou hladinu, navádí svého majitele k tomu, aby si nastavil závodní posed a z kola dostal maximum. Prodigy Team je zkrátka postaven pro rychlost, navíc jízdně působí, jako by vážil o dobrého půl kila méně, než co ukázala naše váha. Onu touhu po rychlosti lze z nemalé části přičíst také dobře zvoleným plášťům, které navíc v šířce 2,25“ velmi dobře tlumily otřesy a neztratily se ani na sněhu. Když už jsme u pohodlí, tak sedlo Selle Italia X3 sice možná nepatří díky svému vyklenutí středové partie k našim favoritům, ovšem vzduchová vidlice Rock Shox Judy, to byla jiná káva. „Judyna“, s dálkovým lockoutem, nabídla od prvních metrů fantastickou citlivost a vnímavost i k nejmenším nerovnostem, dokonce i při teplotě pod bodem mrazu, za což jí patří velká pochvala. Přitom dokáže velmi rozumně hospodařit se svým stovkovým zdvihem, takže to rozhodně není něco za něco.

Zastavme se ale ještě u ovladatelnosti jako takové. Na jednu stranu kolo jistě drží přímý směr i při pomalé jízdě do prudkých výjezdů, současně ovšem nabídne příjemnou odezvu v zatáčkách, ať už ve vyšší rychlosti či v ostrých, pomalu projížděných vracečkách. Právě toto je ono přátelské naladění, které jsme zmiňovali v úvodu. Kolo je i na klikatých pěšinách perfektně poslušné, zároveň však na rovných úsecích nevyžaduje neustálé soustředění a korekce řídítky, takže jej bez problému zkrotí i nezkušený biker.

A zbylé osazení kola? K přesnosti řazení nelze mít připomínku, Shimano 1x12 fungovalo bezvadně a hlavně rozsah kazety 10 až 51 zubů, ve spojení s převodníkem s 34 zuby, bude pro většinu potenciálních majitelů naprostým ideálem. Zatímco donedávna jsme některá XC kola pohaněli za to, že mají vpředu „jen“ 34 zubů, když disponovala nejmenším pastorkem s jedenácti zuby – nyní s desítkovými nejmenšími pastorky je vše jinak. Máme zde proto převody jak pro rovinky a mírná táhlá klesání, tak i pro prudké výjezdy. Zde již není co kritizovat a jednopředvodník může najednou i v dostupnějších cenových relacích nabídnout naprosto dostačující převodový rozsah. V dobrém světle se předvedly taktéž brzdy Shimano MT401, zvlášť za přispění předního 180mm kotouče a o něco delších páček, byť k ikstéčkovému měniči a řazení SLX bychom si dokázali představit ještě lepší brzdy. U 4Everu si ale vždy zakládají na kompletním osazení Shimano, včetně nábojů, což nelze než pochválit. Taktéž kliky, byť nevyužívají dutinu jako XT či SLX, byly z hlediska tuhosti vynikající.

Tolik tedy k testu Prodigy Team 2021.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Alu New Shape ICR 7005 TB

Vidlice: Rock Shox Judy Boost 15, 100 mm

Kliky: Shimano MT510-1, 34

Brzdy: Shimano MT401, 180/160 mm

Řazení: Shimano SLX

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Kazeta: Shimano CS-M6100 10-51 (12)

Náboje: Shimano MT410

Ráfky: Mach1 Neo Disc 29“

Pláště: Schwalbe Racing Ralph Perf., 2,25“

Řídítka: 4EX sand blasted, 720 mm

Představec: 4EX sand blasted

Sedlovka: 4EX sand blasted

Sedlo: Selle Italia X3

Hmotnost: 12,9 kg (vel. 19“)

Cena: 33 990 Kč