Je správné mít na závod ionťák „hustší“ než na trénink?
Iontový nápoj pomáhá při sportu v několika směrech – dodává tekutiny, energii, vitaminy i minerální látky (ionty), které během výkonu ztrácíme. A tak by se mohlo zdát, že čím více ho bude, tím lépe. Ale pozor, u ředění iontového nápoje taková úměra neplatí. Kdo si namíchá ionťák příliš „hustý“, ten si nepomůže, naopak si uškodí.
Uveďme si nejdřív hlavní fakta, která nám pomohou vše pochopit:
1) Iontový nápoj se nejlépe vstřebává v hypotonickém nebo maximálně isotonickém ředění, protože jen tehdy projde žaludkem rychleji.
2) Hlavní funkcí iontového nápoje je zajištění doplňování tekutin během sportu – proto by měl být povinnou součástí výbavy každého sportovce.
Jak je to s pocením
Zajištění dostatku tekutin během sportu je stěžejní, protože díky tomu ionťák pomáhá s ochlazováním organizmu, který se při sportu vnitřně přehřívá. Tomu se organizmus samozřejmě brání, a to pocením. Pocení totiž organizmus ochlazuje a umožňuje mu tak pokračovat ve výkonu. K pocení ale dochází jen do té doby, dokud nedojde k přílišnému zahušťování vnitřního prostředí, které by ohrožovalo fungování organizmu. Proto během sportu pijte – umožníte tak tělu pocení coby ochranu před přehříváním organizmu.
Proč hypotonické nebo isotonické ředění?
Teď se vrátíme k prvnímu bodu zmíněnému v úvodu. Na etiketě správného iontového nápoje si můžete přečíst o hypotonickém nebo isotonickém ředění, což jsou pojmy udávající jeho hustotu. Zatímco isotonický nápoj je stejně hustý jako krevní plazma, hypotonický je řidší. A protože pot je na většině míst lidského těla hypotonický, doporučujeme volit i hypotonické ředění nápoje. Tak abychom minimalizovali příznaky zahušťování vnitřního prostředí organizmu. Třeba v případě Enervit Isotonic Drinku je to „jen“ 15 g prášku na 500 ml vody.
Více neznamená lépe
Někteří sportovci si ale stále kladou otázku položenou v titulku tohoto článku a dopouštějí se časté chyby – na trénink hypotonické ředění dodržují (někdy volí dokonce ještě řidší nápoje, aby jim ionťák dlouho vydržel), ale před závodem mají pocit, že větší dávka bude znamenat i více energie a tudíž lepší výsledek. Jenže opak je bohužel pravdou.
„Bláto“, které si do lahve namíchají, nejen že stěží uhasí pocity žízně, ale současně vyvolá i poplach uvnitř organizmu s cílem stáhnout vodu z končetin, aby se přijatý „nápoj“ naředil a umožnilo se tak jeho vstřebání. Odvodnění v periferiích však vyvolá křeče a může způsobit až kolaps organizmu, zvláště pak v horkých a/nebo extrémně vlhkých podmínkách.
Pro iontový nápoj tedy platí – nic nezkazíte, když si ho budete ředit vždy hypotonicky (tedy více řídký). Jak na trénink, tak na závod. Větší potřebu příjmu energie při náročnějších trénincích nebo v závodech řešte dodatečným příjmem energie v podobě energetických gelů nebo tablet. Protože jen kvalitní ionťák se správným ředěním vám může pomoci během výkonu a částečně i po něm.
Výživový seriál odpovídá na časté otázky sportovců z praxe, které souvisejí s výživou, růstem výkonnosti a podstatou fungování lidského organizmu při sportu. Jeho cílem je, aby se vám sportovalo lépe.
Výživový seriál vychází ze zásad projektu Sportulepe.cz, jehož realizátorem je společnost VITAR Sport, oficiální distributor značky Enervit do ČR.
Vedle závodů na dlouhé tratě, kde pořadatelé zajišťují občerstvovací stanice nebo terén závodu umožňuje doplnit tekutiny a energii z bidonů…
Je rozdíl v příjmu energie prostřednictvím gelu nebo tyčinky? Jednoduchá otázka má jednoduchou odpověď – ano, rozdíl v příjmu energie tady…