SKS Veloflexx

Blíží se čas, kdy řada z nás přesedlá na svého „zimáka“ s odrazkami, osvětlením a blatníky, případně se rozhodne uzpůsobit pro zimní provoz své ostré kolo. Jenže právě blatníky mohou být v současnosti nepřející jejich úchytům na rámu či vidlici trochu oříškem při jejich instalaci.

Německá značka SKS tak kromě celé řady blatníků se vzpěrami pro závity na rámu nabízí i univerzální provedení schopné přizpůsobit se celé řadě rámů a vidlic bez jakýchkoliv montážních bodů, takže vybavit kolo blatníky není s modelem Veloflexx problém. Přední a zadní blatník se vyrábí ve dvou šířkách 55 a 65 milimetrů na šestadvacítkový až sedmadvacítkový průměr kol a v šířce 65 milimetrů pro osmadvacítky a devětadvacítky. U námi testované největší velikosti pak šíře blatníků odpovídá maximálně 2,35palcovému plášti, doporučované minimum jsou dva palce, takže na gravel už je to přece jen zbytečně široká ochrana. Na to jen upozorníme předem, že pokus namontovat blatníky na testovací gravel Rocky Mountain neproběhl kvůli minimu místa pod můstkem sedlových vzpěr vůbec úspěšně. Zato montáž na devětadvacítkový ebike 4EVER s malým rámem, netypicky provedenými sedlovými vzpěrami a hodně rozšířenou sedlovou trubkou byla celkem bezproblémová a jen potvrdila univerzálnost blatníků Veloflexx.

Ty stojí 1049 korun a včetně stahovacích pásků i řemínků váží 622 gramů, což je s ohledem na jejich šířku, celkovou délku s rozšířenými konci a tužší provedení materiálu nebo větší průměr drátů odpovídající, byť trochu vyšší hodnota. Tohle nejsou křehké blatníky, u nichž bychom se báli naštípnutí materiálu při prvním kontaktu s patou tretry, tenhle v Německu vylisovaný plast prostě drží. Přední blatník s délkou 70 cm (měřeno po obvodu) má 30cm výklopné vzpěry se speciálními koncovkami pro upevnění na nohy vidlice. Plastové koncovky se otáčí na čepu staženém imbusem, takže nejprve povolit imbus, na plastovou koncovku nasadit přiložený gumový návlek a blatník uchytit k můstku odpružené vidlice stahovacím páskem na suchý zip. Tenhle pásek lze protáhnout pod jedním z trojice žeber na horní straně blatníku, tedy naprosto jednoduché řešení. Pro pevnou vidlici by to chtělo ještě jeden pásek navíc, aby vedly každý přes jedno rameno korunky. Na nohy vidlice dosednou gumové návleky koncovek, stažené opět provlečenými pásky a díky kloubovému spoji se vůči vzpěrám naklopí do odpovídající pozice. Neměli jsme problém ani s montáží kolem třmenu brzdy nebo vedle šroubů pro klasické blatníky, jimiž daná vidlice zrovna disponovala. Vzdálenost blatníku od 2,2“ pláště byla i díky možnosti posouvat částečně vzpěry v úchytu optimální a počáteční obavy z nějakého vychýlení blatníku na můstku vidlice se nakonec ukázaly jako zcela zbytečné, a to i po jízdě v terénu. Rovněž kontakt špičky boty s rozšířenou koncovkou blatníku neproběhl, takže je to pro devětadvacítku naprosto odpovídající a s ohledem na délku i maximálně chránící řešení.

Zadní blatník (délka 94 cm) má podobný princip montáže, jen nepotřebuje můstek sedlových vzpěr, protože v tomto místě drží díky adaptéru přímo na sedlových vzpěrách. Na ně se totiž přes koncovky s gumovým návlekem uchytí (tentokrát gumovými pásky s otvory) kovové vzpěry blatníku, opět s možností regulace délky i sklonu koncovek a stejně tak koncovky adaptéru. Na konci blatníku je pak výklopná opěrka na sedlovou trubku s jištěním opět gumovým páskem. Pokud by opěrka nepasovala, lze ji nahradit nasouvacím adaptérem, jejž lze po blatníku vysunout do místa potřebného k zajištění vnitřního konce blatníku. Jednoduché, promyšlené a vysoce funkční, navíc adaptér na sedlové vzpěry lze sundat a nahradit opět stahovacím páskem, pokud bychom chtěli blatník upevnit k můstku sedlových vzpěr.

Trochu atypický sklon vzpěr blatníku vzbuzoval obavy z jeho zajištění, ale i tahle variace nakonec prokázala spolehlivost, bez tendence někam uhýbat nebo vydávat klepavé zvuky, vše drželo a na rámu s klasickým provedením sedlových vzpěr to bude ještě spolehlivější. Zadní „plácačka“ byla dostatečně vzadu, aby nebylo nutné blatník ještě nějak vylepšovat pro navýšení ochranných schopností. Důležité je hlavně nezapomenout po montáži dotáhnout všechny miniaturní imbusy na koncovkách, aby ty neměly možnost se sklápět nebo vysouvat, pak bude všechno držet spolehlivě i v terénu, tak jako během našeho testování. Pokud by byly vzpěry příliš dlouhé a pro konkrétní rám už nestačila možnost jejich zasunutí, lze je jednoduše zkrátit pilkou na železo či flexou, tedy v případě, že počítáme s používáním pouze na jednom konkrétním rámu. Z plastového blatníku jsou sice vyjímatelné, ale museli bychom pak sehnat adekvátní průměr a délku nových. To už je ale spíše otázka výrazně nestandardního rámu, protože jinak jsou blatníky Veloflexx opravdu maximálně univerzální.

(už)