Press Camp Merida. Z Mallorky takřka živě (4.den)

Press Camp Merida. Z Mallorky téměř živě (4)

Pondělní podvečer a čtyřdenní „dřina“ je za mnou, na jednu stranu to vypadalo jako pohodový výlet, ale každodenní program od rána do pozdního odpoledne přece jen trochu unaví. Sprcha po celodenním bikování, venku je pod mrakem, takže postel na pokoji a s poslední plechovkou španělského piva San Miguel se s vámi tímto reportem rozloučím. Zítra už se namísto bikování v kraťasech budu brodit v českém sněhu.

Dnes došlo na představení bikové kolekce a zásadních novinek, bohužel zlomyslnost Windows prezentaci několikrát vrátila do základního nastavení počítače.. Zástupce firmy Prologo, výrobce sedel sponzorujícího tým Multivan-Merida představil jejich novinku CPC. Jde o miniaturní polymerové „špuntíky“, kterými je částečně pokrytý povrch sedla pro větší komfort, lepší spojení se sedlem a hlavně tlumení. V době, kdy všichni výrobci materiál ve střední části ubírají a dělají otvory, se tato cesta proti proudu jeví dost sebevražedná, ale uvidíme, co na to prostatici. Na druhou stranu tato technologie od firmy Sparco, funguje na kontaktních plochách rukavic jezdců F1 nebo MotoGP, takže u rukavic to smysl má, což Prologo jejich výrobou chytili za správný konec. Následné představení se zaměřilo hlavně na nově používané odpružené jednotky od RockShox, namísto DT Swiss a kola Fulcrum a samozřejmě sadu Sram XX1. Ta zdobí závodní biky jezdců, kteří tak nemusí řadit levou rukou, ale s jediným převodníkem mají větší jistotu. Pravda to je, což jsem si odpoledne v terénu vyzkoušel, ale člověk podvědomě hledá levou páčku a má snahu přeřadit, takže nejprve je to trochu matoucí. Nicméně cena sady není z ranku průměrného českého platu, takže většina z obdivovatelů může zůstat klidná a dál pět ódy na přesmykač, ona ta řetězová linka při jízdě na největší pastorek totiž vypadá při pohledu ze sedla dost hrůzostrašně.

Po komponentech následovaly biky, jejichž zařazení do letošní a nadcházející kolekce bylo trochu chaotické. Každopádně pro letošek je novinkou enduro One-Sixty s virtuálním závěsem zadní stavby a tentýž princip má i předělaný trail bike One-Forty. K jeho smůle ovšem na letošek přišel osazený šestadvacítkami a byl už představen v katalogu, když značka zareagovala na sílící tlak kol průměru 27,5 palce a vyrobila jej i na těchto kolech. Tato verze bude ovšem dostupná až příští rok, ale na testování o ni byla největší mela a jede opravdu parádně. Rovněž karbonový Big-Seven je hardtail na kolech 650B, ale vyjede do prodejen až příští rok. Obě tyto horké novinky jsem dnes testoval a rozhodně je na co se těšit. Letošní celokarbonový Big.Nine nebo Big Ninety-Nine jsou ve druhém případě očekávanou klasikou. Více už mělo napovědět testování v terénu.

Všichni do minibusů a hurá do kopců nad zátokou, kde se uprostřed lesa ukrýval objekt se stovkou kol k otestování. Novinky na sedmadvacítkách zmizely jako první, takže moje první jízda byla na enduru One-Sixty. Čtveřice okruhů různé obtížnosti kolo dokonale prověřila a přesednutí na pevný Big.Nine s nízkým vzorkem plášťů znamenalo po dešťové přeháňce rychlé krocení předchozích sjezdařských ambicí. Pořadatelé ale počítali se vším, takže u areálu parkovala sanitka, na kterou jsme tipovali hlavně asijské testery, tradičně fotící všechno a všude. Nakonec se nikomu nic nestalo, přestože ne každý měl na hlavě přilbu, tady to byla asi známka punku, jezdit jen v šátku. Boj o novinky neustával celý den a dokonce i organizátoři nadávali na ty, kdo zmizeli na prototypech na půl dne někde pryč v terénu. Na vysněný bike bylo tedy nutné čekat až do páté odpolední, kdy už to většina zabalila a konečně bylo z čeho vybírat. Ale čekání to bylo příjemné, protože stan s grilovaným občerstvením, kávou, vínem nebo pivem zkrátil čekání a kdo chtěl jezdit, jednoduše vzal z háku cokoliv v odpovídající velikosti a vyrazil. Žádná kontrola, žádná registrace, kdyby přišel lokální jezdec v dresu, přilbě a s foťákem, odjede si na biku za sto tisíc a zjistí se to až večer po sčítání kol. Naštěstí tenhle kemp není v Čechách, takže kola se vrátila všechna. Hodně z nich s defektem, což mě a kolegy vždy pobavilo a smáli jsme se jezdeckému umění vracejícího, ale když jsem poslední jízdu prorazil na One-Forty zadek, v duchu jsem se všem omlouval. Moje výmluva mechanikům, že kola 650B jsou konstrukčně náchylnější na defekt, neuspěla, ale bez řečí kolo přijali a duši vyměnili, samozřejmě s pošklebkem. Jednu jízdu jsme vyrazili na okruh současně s Gunn-Ritou, která se tudy vracela zpět do hotelu. My na kolech, ona pěšky aby se vyběhala. Ve sjezdu jsme uctivě s úsměvem zdravili, ale v technickém stoupání nám to málem urvalo plíce, abychom udrželi odstup a nedoběhla nás, je prostě jinde.

Jestli jsem včera trochu „remcal“ proti asijským novinářům, dnes se sice nikdo nikomu nepletl, ale jejich talent půjčit si nejžádanější modely a pak s nimi sedět u kávy nebo dělat interview o ně pouze opření, to vytáčelo snad všechny. Redaktor německého Biku zase ukázal výsostné postavení jejich časopisu, když si vybral, co chtěl a společně s dvorním fotografem meridy vyrazili s několika biky v testovacím terénním pickupu VW Amarok někam do kopců fotit. Bike je prostě evropská jednička, o tom není pochyb a my ostatní jsme jen číhali, kdy se objeví nějaký prototyp osamocen nebo se snažili odchytit testera ještě předtím, než ho stihl vrátit.

Tímhle příjemným dnem jsem se s Mallorkou rozloučil, nikoliv však s biky Merida, doufám, že si při testování doma vychutnám některé kousky bez fotografů, jezdců na sigltreku v protisměru a všeho dalšího, co člověku ubírá na té dokonalosti souznění jezdce s přírodou a terénem. Díky za čtenářskou přízeň a na stránkách Cykloservisu zase nashledanou. PS Škoda, ještě bych se tu pár dní opaloval…

Jiří Uždil

Cykloservis děkuje domácímu zastoupení značky Merida za pozvání na Press Camp na Mallorce. Jsme rádi, že jsme mohli našim čtenářům podrobněji ukázat, jak to na takovém campu vypadá, co se tam asi odehrává. Odborné články o modelových řadách 2013 i testy kol se samozřejmě objeví v tištěnch vydáních časopisu Cykloservis i zde na našem portálu cykl.cz. Děkujeme všem čtenářům, kteří nám zaslali příznivé ohlasy na tuto reportáž.