Na našich stránkách se setkáváte s testy produktů domácí značky Penco, která je za dlouhá léta fungování jakýmsi českým synonymem pro energetické doplňky stravy a sportovní výživu. Nicméně málokdo ví, kdo za touto firmou stojí, nebo jaká je její historie či současnost. Vyzpovídali jsme tedy Veroniku Reade, dceru jednoho ze zakladatelů firmy, která nyní ve firmě pracuje v oddělení obchodu a marketingu.
Nesedíme ani ve velké zasedací místnosti, ani honosné kanceláři, spíše menší místnosti, kde spolu pracují tři lidé, kteří v současné době vedou Penco, jednu z nejstarších českých firem vyrábějící produkty pro sportovce. Bylo to tak vždy?
Dá se říct, že ano, vždy pro nás bylo centrem dění především laboratoř a výroba, tedy místo, kde naše nápady převádíme k životu. Zařízení kanceláří a zasedaček byla pro nás spíše nezbytná nutnost.
Dobře, vraťme se tedy k počátkům Vaší firmy. Kdo a kdy Vaší firmu založil a co jej k tomu vedlo?
Z nás tří to byl zde přítomný Jirka Sedlaček a můj táta, Mojmír Ranný. Můj táta firmu s Jirkou zakládal ve věku, kdy už mnozí pomýšlí na důchod, tedy v 66 letech. Tehdy bylo krátce po převratu a s Jirkou pracovali na VŠCHT na výzkumu biologicky aktivních látek ve výživě pacientů a potažmo lidí s vyššími nároky na výživu. Táta byl vždycky koumák-vědec, který svou prací žil. Před rokem 1968 pracoval v Rakoně jako šéf vývoje na vývoji detergentů a stál za vznikem i známého přípravku na nádobí JAR. Nový saponát pojmenoval spojením počátečních písmen příjmení tehdejšího ředitele Rakony Janečka a svého příjmení Ranný. Pak tátu v roce 1968 vyhodili a on se realizoval v Praze na VŠCHT.
Kromě toho, že táta rád míchal svá „orákula“ v laboratoři, tak byl vášnivým sportovcem. I v pokročilém věku byli s mojí mámou členy tenisového klubu v Praze na Hamru a pomatuji se i na jeho typická zvolání, když mě na kole v 77km rychlosti předjížděl: „na co to sakra jedeš? Já na 3-3“. (Myslel tím převod a mně bylo tehdy 26, byla jsem poslední z jeho šesti dětí. Jo, táta byl nezmar. Práce ho neskutečně bavila. Vše co v laborce vymyslel, pak na sobě, svých spolupracovnících nebo i na nás dětech a mámě zkoušel. Dokonce nám i odebíral krev. Pak to teprve vyzkoušel na spřízněných sportovcích, většinou atletech a cyklistech a až pak se výrobek pustil dál do světa.
Tátu měli všichni strašně rádi. Patřil ještě do staré školy. Tedy na prvním místě zákazník a zaměstnanec, pak teprve on. Myslím, že Jirka Sedláček je ze „stejného vrhu“. Také ctí stejné hodnoty. Po tátovi převzal vedení firmy, ale stále je hlavně machr na technologii a výběr surovin. Dana Petříková je zase náš guru přes vývoj, chutě, barvy, aby se nic nerozsadilo, a aby to samozřejmě fungovalo.
Penco si získalo na renomé především v 90. letech a pak na přelomu tisíciletí. Čím jste si zákazníky ve sportovní branži získali?
V 90. letech nebyla tak velká konkurence, kromě dovozových značek jsme takřka neměli konkurenci. Naše výrobky měly tu výhodu, že na svou dobu byly velmi pokrokové. Složením si nezadaly s top světovými značkami a cenově byly pro české sportovce dostupné. Velkou práci také odvedl náš dlouholetý spolupracovník Mirek Buňka, který tehdy s našimi výrobky objel snad všechny cykloobchody a závody, ale hlavně byl sám cyklistou a trenérem, takže uměl Penco „prodat i s chlupama“ tedy i s patřičným komentářem a radou. Pak přišla doba velkých sportovních a síťových obchodů a nakonec i e-shopů. S tím i změna strategie a přístupu k zákazníkovi. To, co pro nás kdysi bylo výhodou, tedy především osobní přístup k zákazníkovi a špičková kvalita výrobků, už na trhu nehrálo takovou roli. Hlavním artiklem se stala cena a vizuál výrobku, pak až kolikrát kvalita. Obchod tehdy převzala má starší sestra Zuzka. A mohu říct, že lepší obchodnici neznám. Bohužel tehdy pro Penco, život ji zavál dál a ona nyní vede svou úspěšnou firmu na poli zdravotnických prostředků.
Proto Penco na čas zmizelo z očí zákazníků?
Ano i ne. V té době bohužel táta, jeden ze dvou společníků, zemřel a určitou dobu se nevědělo, co bude s Pencem dál. Dokonce to jednu dobu vypadalo, že jej celé odkoupí jeden z mnoha investorů, kteří o firmu měli zájem. Myslím, že to pro všechny z nás byla dobrá škola, která nám pomohla uvědomit si, o co nám ve firmě vlastně jde. A nyní jsme velmi rádi, že k tomu nedošlo.
Čím se liší Penco od jiných značek na českém trhu?
To je těžká otázka. Jednoduché by bylo říct zaběhlým klišé – svou kvalitou. Ale je nám jasné, že je na českém trhu i pár jiných minimálně stejně kvalitních značek, tedy myslím tím složením svých výrobků. Každopádně si s určitostí troufám říct, že jsme jedna z mála značek u nás na trhu, která má své vývojové oddělení a výrobu.
Dnes je bohužel trendem tzv. zakázková výroba, tedy že si u výrobní firmy zadá jakýkoliv více či méně šikovný markeťák výrobu 1 až 2 šarží proteinu či jiného trendy výrobku. Takovými firmami „z obýváků“ je dnes zaplavený celý internet a zákazník, pokud se orientuje jen dle ceny a líbivého obalu, tak je mnohdy nemile překvapen. I my jsme nabízeli zakázkovou výrobu, ale po mnoha špatných zkušenostech máme nyní jen tři dlouholeté partnery, s kterými na této bázi spolupracujeme. U nich s jistotou víme, že svým výrobkům v naší branži ostudu nikdy neudělají.
Kde Penco dnes mohou zákazníci koupit a jaké plány do budoucna máte?
Je nám zcela jasné, že internet dnes vládne světu, i tomu obchodnímu. Takže se snažíme být na všech velkých e-shopech zaměřených na cyklistiku, například Koloshop, Kupkolo.cz, CykloHelios, CykloŠvec, sport obecně Fitness.cz, PT Servis, Fitsport, Fitham, Sportoobchod.cz, Teamstore, pak i menší cyklo a běžecké speciálky. Najdete nás i ve sportovní sekci v Globusu nebo nově v Intersportu. Spolupracujeme samozřejmě i s týmy. V neposlední řadě je to náš firemní e-shop www.penco.cz. Tam nejdete všech našich 131 produktů, které máme z 99,7 % vždy skladem. Naši kluci ve skladu vám zboží zašlou takřka obratem, s tím, že je máte druhý den u sebe. Dodáváme také na Slovensko a Maďarsko.
Co se týče plánů, tak samozřejmě máme velké. Každý rok přivést na svět alespoň 1 nový výrobek, který má smysl. Nepouštět ven všechno, co je zrovna nyní trendy, i když bychom to uměli vyrobit. Nadále investovat do vývoje a výrobního zařízení. Bez půjček a dotací, tak jak to děláme již 27 let.
A co přejete své firmě?
Aby naši zákazníci byli s námi minimálně stejně spokojeni, tak jak jsou nyní. Aby naši zaměstnanci chodili do firmy minimálně stále tak rádi, jak chodí dnes. Dvě třetiny firmy tvoří zaměstnanci, kteří u nás pracují 15 až 20 let. A také aby to bavilo i nás, protože víme, že jen pokud děláte to, co vás baví, tak to můžete dělat dobře.
A pak být našim zákazníkům blíže, než jsme dnes. Tedy účastnit se více závodů ať už se stánkem, nebo alespoň s našimi produkty, a pak nabízet naše produkty ve více kamenných cykloprodejnách.
Děkuji za rozhovor.
Jiří Uždil
Přesně tak, jakmile tělo funguje na plný výkon, je zapotřebí doplňovat mu energii z takových zdrojů, které zaručí co nejrychlejší vstřebání…
Náš organizmus přijímá energii potravou. Protože ji ale nedovede obratem přeměnit na energii, vytváří si v těle různé zásoby energie – od…