Nejen ozdoba pro Maguru od A2Z

Co chcete vymyslet na brzdových destičkách, aby z nich byl tak trochu tuningový doplněk, tedy vyjma přidání externích chladičů? U destiček jde vždycky především o brzdný výkon, odolnost vůči vadnutí při vysokých teplotách a konstantní výkon i za mokra. Pokud ještě k tomu nějak ozdobí kolo, berme to jako bonus.

Redakční mulet letos dostal do zadní čtyřpístkové brzdy Magura MT5 organické destičky A2Z AZ-175, které nahradily většinu času používané sintrované kousky Goldfren. Originál v základní organice sice brzdil hodně ostře, ale životnost nebyla zase tak silnou stránkou, takže proto sintr od domácího výrobce. A2Z vyrábí jak organické, tak sintrované destičky, ale tady jsem byl po letech zvědavý, jak si organika na modrém plechu bude rozumět se čtyřpístkem. Testované destičky jsou trochu jiné, než v originálním provedení, protože Magura nabízí buď jednodílné provedení s jisticími háčky, které jsou součástí podkladového plechu, nebo čtyři samostatné destičky, jištěné ve třmenu šrouby se závlačkou. Čtyřpístek totiž nabízí obě možnosti jak destičky zajistit a dodám jen, že zde Magura navíc nevyužívá rozpěrné pružinky, ale magnety v pístcích. Testované destičky jsou takovým kompromisem, protože jde o jednodílné destičky, tedy obě části obložení jsou na jednom plechu, ale nejsou tady háčky. Pro zajištění ve třmenu slouží horní prodloužení s otvorem pro jisticí šroub, jako tomu je u čtveřice originálních samostatných destiček. Brzdový třmen má totiž mezi oběma páry pístků zpevňující žebro, takže se jednodílné destičky nevkládají shora jako třeba u čtyřpístků Avid, ale zespod. Proto to „V“ vykrojení v nosném plechu. Pokud někdo chce vkládat destičky shora, musí mít čtveřici samostatných kousků. Výměna jednodílných destiček je u čtyřpístkové magury vždycky tak trochu otrava s nutností maximálně roztáhnout pístky, aby se destička procpala dovnitř, ale budiž.

Testované destičky jdou nasadit o něco jednodušeji než verze s bočními háčky, ale i tak je nutné pístky roztáhnout. Dvojice luxusně vyhlížejících zlatě eloxovaných jisticích šroubů je hliníková s drážkou pro plochý šroubovák a na konci nechybí drážka pro pojistku. Tady jsem trochu narazil, protože délka pojistky se trochu potkala s tělem třmenu, takže ji nelze zatlačit až nadoraz. I tak jsem tam ale obě pojistky nechal, přece nevyměním fešné šrouby za ocelovou shimanovskou závlačku, která funguje vždy a všude. Dotáhl jsem silněji šrouby v závitech a kupodivu se ani jedna z pojistek během dvou měsíců nikam neodporoučela a šrouby nepovolily.

Už ale k projevu destiček, který je prostě „organicky“ typický svým okamžitým nástupem maximálního brzdného účinku i na studeném kotouči a nabídne podobný „digitální“ on/off projev jako originál. Kdo má rád ostrou brzdu na první ťuknutí do páčky, s touhle organikou to bude mít. Příjemné je, že materiál odolal i při vyšších teplotách v dlouhých sjezdech, takže tady brzda neztrácela na výkonu, jak to občas organika umí. Minimální hlučnost, konstantně ostrý výkon a nakonec ve srovnání se základní originální organikou i vyšší odolnost vůči opotřebení. Tolik jako sintr to sice nevydrží, ale ten nikdy nenabídl tak ostrý účinek při nižší teplotě brzdového systému. Za mokra pak je docela slušně cítit „lepivost“ obložení na kotouč a snaha chytit se zase co nejrychleji v plném výkonu, takže ani tady nemám výtku. Pokud bych tedy oželel o něco delší životnost sintrovaných destiček, mám tady ve vyšších teplotách hodně podobně fungující obložení, ovšem s ostřejším projevem na každé ťuknutí do páčky při nižší teplotě.

(už)