KTM eLycan - test kola

Rakouské KTM jejedním z průkopníků elektropohonu pro čistě terénní použití. Tvrdě testoval své MTB modely doplněné elektromotorem již v době, kdy většina výrobců ještě neměla v nabídce ani běžná cestovní elektrokola. Je ovšem doplňkový elektropohon v terénu skutečně výhodou? A pro koho je vlastně určen, pro stárnoucí bikery nebo pro nadšence, kteří si chtějí vychutnat ještě větší rychlost jízdy mimo asfalt? Na tyto otázky, i na mnohé další, by měl odpovědět test modelu eLycan, „trail biku“ se zdvihem 120 mm na obou kolech a s propracovaným systémem elektropohonu BionX.

KTMeLycan za 89 990 korun by měl být údajně prvním elektro-fullem na světě s hmotností pod devatenáct kilogramů. V námi testované devatenáctce to s hodnotou 18,9 kilogramu skutečně splnil, byť jen o chlup. Představa, že s sebou biker v terénu tahá bezmála dvacetikilovou potvoru, sice nahání hrůzu, elektropohon ovšem vykoná své. I tak je ale nutné počítat s určitými specifiky, která souvisí jak s aktivací doplňkového elektropohonu, tak i s nerovnoměrným rozložením hmotnosti. Aby jezdec skutečně naplno využil potenciál čistě terénního elektrokola, chce to určitý čas na pochopení jeho již zmíněných specifik.

Pár technických dat

V případě konstrukce je model eLycan shodný s běžným lycanem, jeho duralový rám ze slitiny 6061 se čtyřčepovou koncepcí sází na robustnost a na pro značku typické plovoucí uchycení tlumiče, jehož pístnice je dole ukotvena v jakémsi prodloužení řetězových vzpěr před hlavní čep. Námi testovaný bike byl předprodukční vzorek, ten sériový ponese kónickou hlavovou trubku s 1,5“ dolním ložiskem a vpředu bude pružit vidlice DT Swiss, namísto námi zkoušené reby. Tlumič M210 dodali rovněž Švýcaři. Celkové osazení, využívající převážně díly sady Deore XT, pak přibližně odpovídá verzi Lycan 3.0.

Elektropohon BionX s 250W s mohutným „bezpřevodovým“ motorem v zadním náboji, mimochodem vážícím 3,36 kilogramu, je považován za jeden z vůbec nejpropracovanějších na trhu.Necelá tři kila vážící LiMn 48V/6,6 Ah baterie je umístěna do rámu, tedy celkem blízko k těžišti kola. K dalším parametrům pohonu patří maximální kroutící moment 40 Nm a především možnost až patnáctiprocentní rekuperace energie. Celkový dojezd výrobce udává za ideálních podmínek okolo osmdesáti kilometrů, zvlášť v případě náročného terénního použití a sportovního modu je však nutné počítat s podstatně menší hodnotou. O tom ale až později.

Maximálně spokojeni jsme byli s computerem na řídítkách, s ideálně přehledným displejem a podsvícením pro noční jízdy. Ovládání je celkem intuitivní. Dvojicí pravých tlačítek lze navolit požadovaný režim, tedy konkrétní stupeň výkonu motoru, či naopak rekuperace. Vlevo dole pak přepínáme mezi běžnými funkcemi cyklocomputeru, nechybí zde denní a celkové najeté kilometry, čas jízdy a průměrná rychlost. Levé horní tlačítko funguje jako start/stop, tedy k aktivaci celého systému z klidového režimu a naopak. Výrazný je také indikátor stavu baterie.

Elektropohon v náročném terénu

Testovaný elektrobike jsme ani trochu nešetřili, respektive jsme mu od samého začátku dávali co proto. Užil si jak úzké lesní pěšiny s neustálými nástupy, tak i alpskou sjezdovou trať a několikakilometrové výjezdy. Ovšem pokud mu jeho uživatel takto naloží od samého začátku, navíc s maximálním využitím elektropohonu, je nutné při větším převýšení a touze po rychlosti i ve stoupáních počítat s dojezdem mezi deseti a dvaceti kilometry. Vždy je zkrátka něco za něco. Naopak, jestliže se elektrický doplňkový pohon využívá s rozumem, tedy ne na plný výkon, a v delších sjezdech pak aktivujeme rekuperaci, lze si jeho pomoc užívat i přes padesát kilometrů, aniž bychom museli záměrně volit co nejmenší převýšení a terén s nižší náročností.Pokud skutečně chceme ujet s asistovaným pohonem co nejvíce kilometrů, je nutné neustálé přemýšlení a předvolba konkrétního režimu v závislosti na aktuálních terénních podmínkách.Rekuperaci pak lze používat třeba i k průběžnému brzdění ve sjezdech.

eLycan vyžaduje chvíli, než mu jezdec zvyklý na běžnou hmotnost trail biku přijde na chuť. Určitá nadváha je z projevu kola totiž cítit i přes přítomnost elektropohonu, a to především v lehce okleštěné ovladatelnosti. Přestože v rámci čistě terénních, navíc celoodpružených elektrokol lze hovořit o příznivé hmotnosti, stále je právě váha největším nepřítelem dané koncepce. I když to ve výjezdu s tímto elektrofullem bez většího tréninku s přehledem natřete kdejakému namakanému závodníkovi na superlehkém hardtailu, tak určitá „neohrabanost“ kola je chtě nechtě znatelná.Největší nevýhodou dané koncepce je hodně těžký zadek, kdy ani s velkým úsilím zadní kolo od terénu téměř neodlepíte a naplno s ním vymetete úplně každou díru, kámen či kořen. Právě proto jsme již od samého začátku vozili zadní plášť extrémně nafouknutý, z obavy před cvaknutím duše. I přesto jsme se ale defektu nevyhnuli. Neměla by tedy chybět předvídavost, pokud se blíží překážka, je rozhodně lepší zvolnit.

Co se týče asistence motoru, tak ta je velice plynulá, po stráncefunkce je BionX rozhodně maximálně kultivovaný. Sílu dávkuje v přímé úměře k záběru, v tomto ohledu je jízda příjemná.I tak si ale uživatel musí osvojit jisté zvyky, které budou odlišné od běžného fulla dané kategorie. Zaprvé před zatáčkou nestačí přestat šlapat, k odpojení elektropohonu dochází až po určité chvilce, a motor tak jezdce táhne trochu nepříjemně do zatáčky až do chvíle, dokud jeho asistenci neodpojí brzdové páky. Takže zásadním pravidlem je naučit se používat brzdy nejen pro samotné brzdění, ale i pro okamžité odpojení motoru.Dalším, a vlastně posledním specifikem, je jízda v techničtějším terénu, v němž jsme zvyklí nadhazovat přední kolo při nájezdu na překážku, případně jen tak pro parádičku při sjíždění nějaké terénní hrany. V takovém okamžiku, tedy při zatažení za řídítka a pořádném záběru do pedálů, nám totiž může elektromotor trochu narušit plány a na zadní kolo pošle více síly, než je žádoucí. Pokud se jezdec nenaučí vzít včas za pravou brzdovou páku, případně dát do záběru o něco méně energie, než je zvyklý, může se mu stát, že přepadne na záda. To je ale z nestandardních ovládacích návyků vše, dá se říci, že jinak se eLycan chová jako běžný 120mm full.

Elektro vize?

Přítomnost elektromotoru může být rozhodně výhodou pro některé hobby jezdce, kteří z jakéhokoli důvodu nemají čas na trénink, a přesto by na vyjížďce rádi stačili průběžně trénujícím kamarádům. Na druhou stranu, i přes maximální propracovanost systému BionX je nutné počítat s o něco zhoršenou celkovou ovladatelností, nehledě na nepříjemný stav, kdy jezdec plně vyčerpá kapacitu baterií. V případě jízdy pouze na lidskou sílu o sobě dá devatenáct kilo přece jen dost vědět. My spatřujeme výhody a budoucnost elektropohonu určitě u různých cestovních nebo městských kol, ale sportovní biky s ním podle nás tak trochu ztrácejí své kouzlo. Což ovšem neznamená, že si nenajdou své nadšené vyznavače...

Plusy: plynulost záběru, síla motoru, ovládání elektropohonu

Minusy: těžké zadní kolo a s tím související možnost defektu

Rám: Alloy 6061, 120 mm

Tlumič: DT Swiss M210

Vidlice: DT-Swiss XMM 120 T 15

Zadní náboj: BionX 48V

Baterie: LiMn 48V/6,6 Ah, 39 článků

Kliky: Shimano Deore XT 22/32/44

Brzdy: Magura MT4 180/180 mm

Řazení: Shimano Deore XT

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Přesmykač: Shimano Deore XT

Kazeta: SunRace MFE608 11-32 (10)

Přední náboj: DT Swiss 350 15TA

Ráfky: Ambrosio Pulse Disc

Pláště: Schwalbe Racing Ralph 2.25 Evo

Řídítka: Ritchey Comp LowRizer

Představec: Ritchey Comp 4-axis

Sedlovka: Ritchey Comp

Sedlo: Selle Italia XR XC Flow

Pedály: Wellgo M21 light Alu-MTB

Hmotnost: 18,9kg (vel. 19“)

Cena: 89 990 Kč