Korek s pojistkou

U bikových gripů převažují mezi materiály úchopové části většinou různé pryžové směsi nebo silikonová pěna, a korek nebo další variace se objevují spíše zřídka. Přestože je korek dominantou spíše silničních oblouků, u bikových gripů je buď v lisované podobě u ergonomických modelů, jako omotávka natočená na plastový základový tubus, anebo jako obšití u téhož tubusu. Posledně jmenované provedení jsme otestovali v provedení XG1.2 od firmy Aerozine, a pokud máte rádi materiály příjemné do dlaně i bez rukaviček, určitě čtěte dál.

Gripy s délkou 130 mm váží celkem příjemné 84 gramy, včetně zátek a šroubů objímek, a cena se pohybuje těsně pod šest set korun. Testované bílo-modré provedení má ještě černo-červené a černo-modré sourozence. Základem gripu je zmíněný plastový tubus s hliníkovými aretačními objímkami na obou koncích. Ty se po nasazení na řídítka stahují imbusem a zajištění je stoprocentní. Dokonce i vnitřní průměr tubusu je těsnější, takže se na řídítkách před dotažením nijak neviklá. Úchopová část je potažená syntetickým korkem s nepravidelnou profilací a spojovacím švem po celé šířce. Ten není nijak vystouplý, takže při úchopu nepřekážel. Celkově hladký jemný materiál nabídl skvělé držení hlavně bez rukavic, protože je příjemný do dlaně a saje částečně pot, aniž by nepříjemně lepil k dlani, jako pryžové směsi. V rukavicích je pak úchop standardní, ale není to o přílišné agresivitě, takže na tvrdší ježdění tenhle kousek nedoporučujeme, spíše to bude na XC či maraton, nebo pohodové delší cesty, kdy nejsou žádoucí rukavice. Každopádně úchopová část i s celistvým tubusem bez nějakého vyměkčení v rámci své kategorie docela slušně tlumí rázy a průměr gripů patří ke zlaté střední cestě, takže v tomto ohledu není co vytknout. Jediné omezení tak bude menší agresivita úchopu a s náročnějším používáním spojené riziko poškození spojovacího švu, což se ale během testovacích jízd nijak neprojevilo.

(už)