LOOK2021_1
gravel

katalog_elektrokola

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

Author_pruh_leden_2021

Test, Norco Revolver HT2

Nejspíš za to může drsnější jízdní styl a tamní traily, že se kanadská značka Norco snaží i své závodní XC modely přizpůsobit mnohem víc náročnějším terénům a odklání se od klasických geometrií, aby jezdci přinesla více výkonu i zábavy naráz. Platilo to jak pro celoodpružený Revolver FS, jejž jsme testovali na jaře, tak pro jeho sourozence Revolver HT2 s pevnou zadní stavbou, který prošel našima rukama nyní.

Na pohled jiný

Už když vybalíte tohle kolo z krabice, je vám jasné, že tady bude něco trochu jinak, než jste byli v XC kategorii zvyklí. Karbonový rám má totiž oproti zadní stavbě na první pohled nesouměrně delší přední trojúhelník, takže leckomu připomíná spíše trailového pevňáka, než nástroj primárně určený pro závodní XC. Letmý pohled do tabulky geometrií pak jasně říká, že tady je reach opravdu z ranku enduro kol, zatímco za délku zadní stavby by se rozhodně nestyděla řada hravých trailbiků. Detaily rámu jsou ale luxusní a Norco si prostě drží nádech originality. I když jde o letošní model, verze na sezónu 2021 bude mít shodný rám, jen v jiném barevném kabátu a s jiným komponentovým osazením. Přední trojúhelník to nepřehání s masivností hlavové partie, kdežto u spodní trubky její čtverhranný profil konstruktéři naopak nafoukli do slušných proporcí.

 

 

Nechybí jí vychytávka v podobě otvoru na spodní straně určeného pro stažení vnitřního vedení bovdenů a hadice (ano, čtete správně bovdenů, protože uvnitř je bovden dálkového ovládání teleskopické sedlovky) a partie kolem středového pouzdra s přechodem do řetězových vzpěr je pak pastvou pro oko. Je to ukázková práce, jak lze využít každý milimetr kolem press fit pouzdra pro navýšení tuhosti v daném místě, aniž by utrpěla průchodnost plášťů, na výsledné torzní tuhosti je to dokonale znát. Horní trubka je profilem spíše nižší a širší, aby mohla plynule přejít kolem sedlové do tenkých sedlových vzpěr a výztuhou pak do objímky sedlovky, která svým tvarem dokonale navazuje. Zadní stavba je doslova světem protikladů, protože hodně vysoké řetězové vzpěry jsou ve výrazném kontrastu s nizoučkým profilem těch sedlových. Oble tvarované patky jsou na pevnou boostovou osu a vnitřní pozice brzdového třmenu je tak nějak samozřejmostí. Trailovému dojmu z celého rámu se prostě nemůžeme ubránit, navíc i přední 120mm zdvih vidlice nebo teleskopická sedlovka se 125mm krokem nejsou zrovna to, co by bylo na XC kolbištích úplně zažitým standardem, ale jízda ukáže.

Společnost nám při ní bude dělat dvanáctková sada Sram SX, což není zrovna závodní náčiní a obutí do širších Nobby Niců také zavání více trailem než honěním se za co nejlepším časem. Každopádně tady je hlavní špičkový rámový základ, to další je prostor k vylepšování, případně k volbě, zda nesáhnout po výše postaveném modelu s lepším osazením.

 

 

Fungující Ride Aligned™

Vycentrování jezdce na těžiště nebo spíše střed kola, to je princip geometrie Ride Aligned™, která jezdce tlačí nepatrně víc dopředu, díky postavenější sedlovce a delšímu přednímu trojúhelníku. To vše pro co největší výkon ve výjezdech a díky vyššímu přednímu zdvihu, krátké zadní stavbě, delšímu dosahu a teleskopické sedlovce to bike dohání i v opačném směru, tedy ve sjezdech. Každopádně velikostní doporučení značky, kdy by jezdec nad 185 centimetrů měl sedlat rám XL, už nám přijde trochu moc, protože i elko bylo na 189cm jezdce ideálně dlouhé, ne-li trochu delší. Jenže to je prvotní pocit, protože jakmile nasednete, okamžitě cítíte, že vám kolo dokonale sedí a pocit orientace většího procenta jezdcovy hmotnosti na řídítka není tak dominantní, jak jsme čekali. Ideální výška řídítek, šlapání jen nepatrně před sebe a tuhost rámu taková, že by si z ní řada konkurentů měla brát příklad. Ochotu vyrazit brutálně kupředu kolu nelze odepřít a hned po pár metrech zamykáme na korunce vidlici, aby tenhle zážitek svým pohupováním nekazila. Recon je poměrně citlivý jak k terénu, tak k vlivu jezdce, takže by nějaký dražší kousek s lepším tlumením komprese přece jen ladil s rámem víc, nehledě na to, že ocelové nohy tady nejsou zrovna přínosem nejnižší hmotnosti. Kolo ale jede a jede s opravdu velkou chutí, nic na tom nemění ani hrubší obutí schopné celkem slušně tlumit kořenové pasáže, k nimž je i přes tenké sedlové vzpěry kolo díky tvrdšímu sedlu a teleskopické sedlovce trochu méně vnímavé. Měkčí směs by sice na mokrých kořenech neškodila, ale to už opravdu vymrzujeme a snažíme se špičkovému rámu přiblížit i veškeré osazení, čehož nelze s ohledem na cenu docílit bez kompromisů. Tuhý rám, tuhé výplety, žádné náznaky kroucení vidlice pod brzdou a mimochodem vysoký účinek cenově dostupnějších shimanovských brzd. Žádné výhrady, jen užívání si jízdy, kdy si občas nemůžeme zvyknout, že hardtail má teleskopickou sedlovku a můžeme si ve sjezdech dovolovat stejně jako na fullu, kde bývá běžnou součástí.

 

 

Na rovině a v táhlých stoupáních nás kolo nutí makat naplno a geometrie lehce posazená na řídítka není nijak na obtíž. Ve výjezdech je to pak dokonalý nástroj pro zdolání i těch největších výzev a krátká zadní stavba vůbec neznamená omezení. Stačí jen lehce nalehnout ještě víc na řídítka a vyjedete snad i zeď, tedy s třicítkou zubů vpředu určitě. Převody sice nahrávají více stoupání než švihání po rovině, tam přece jen bude přední třicítka málo, ale jinak nelze mít k funkci sady SX, tedy až na její gumovější projev na páce, výhrady. Zvedání na zadní se nekoná, delší reach a strmější sedlovka drží předek hezky na zemi. Jenže jakmile jste nahoře a valíte dál, jasně cítíte, že kolo má i přes delší předek vlohy k ostřejšímu průjezdu zatáček, a to jak těch uzavřených, což je dáno ne přehnaně položeným úhlem hlavy, tak těch táhlých klopených, čemuž zase nahrává níže posazené těžiště. Rovinky, klikaté pěšiny, krátké ostré i dlouhé táhlé výjezdy, tady všude geometrie dokáže jezdce neskutečně podržet. Překvapení přichází i v ostrém zlomu po sjezdu, kdy vyrážíme hned do kopce na téměř nejlehčí převod. Tady bike i ze sedla vystřelí nahoru, aniž by se stavěl na zadní a projede technický úsek s nečekanou lehkostí. Nahoru a na rovině prostě umí, a jakmile přijde těžší sjezd, delší předek dokáže nabídnout velkou porci jistoty, zatímco kratší zadek vybízí jezdce k přeskokům mezi kolejemi, parádičkám ve vzduchu a odskakování hran po zadním, kdy jen stačí razantněji přitáhnout řídítka. Tedy se sedlem zasunutým dolů, pevná sedlovka by tady tolik parády nedovolila. Jediným místem, kde byla geometrie kola cítit trochu negativně, byl táhlý mírný sjezd v sedle, protože tam jsou ruce jezdce nuceny nést vyšší procento hmotnosti. Takže dolů hlavně ze sedla a nahoru naplno v sedle, žádné lenošení někde mezi, prostě jízda naplno.

Jezdec zvyklý na klasickou XC geometrii se šlapáním před sebe, sedlem hodně vzadu a řídítky daleko vpředu bude tohle vstřebávat asi dlouho, ale tahle nová škola geometrie, potažmo i jízdy, přináší v těžkém terénu řadu výhod. Není pro lehké závody v rovinatém terénu, je pro brutality s ostrými výjezdy a náročnými sjezdy, tam bude tenhle revolver totiž střílet nejpřesněji.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: Karbon

Vidlice: Rock Shox Recon Silver RL, 120 mm

Kliky: Sram SX, 30z.

Brzdy: Shimano MT400, 180 mm

Řazení: Sram SX Eagle, 1x12

Přehazovačka: Sram SX Eagle

Náboje: Novatec, Boost

Ráfky: Stan‘s Arch D

Pláště: Schwalbe Nobby Nic, 29x2,35“

Kazeta: Sram PG1210, 11-50

Sedlo: Fizik Taiga

Sedlovka: X-Fusion Manic, 125 mm

Řídítka: Norco

Představec: Norco

Hmotnost: 13,1 kg

Cena: 47 990 Kč (akční cena)

 

 

 

datum: 14.12.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign