deluxe-cycling
katalog_elektrokola

gravel

logo_katalog_detska_kola

deluxepoutak

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_banner_leden_2020

Test, Merida One-Twenty mixuje kategorie

Merida měla vždy ucelenou řadu fullů téměř pro všechny disciplíny, a když na loňský rok doplnila modely One-Twenty o plovoucí uložení tlumiče, rovnou u nich zavedla nové pořádky, jež lehce nabouraly dosavadní vnímání kategorií. Ač jde stále o řadu One-Twenty, modely s přívlastkem RC v názvu mají zdvihy 120/100 mm a jsou více maratonsky a XC zaměřené, kdežto ty bez „ercéčka“ mají zdvihy 130/120 mm a jsou orientované více k trailovému dovádění. Aktuálně jsme otestovali model One-Twenty RC 9. XT-Edition a bylo zajímavé pozorovat, kde jsou nastavené limity dané zdvihem či geometrií, zda jsme ještě v XC nebo už jsme okusili z trailového talíře.

Funkce ukrytá v detailech

One-Twenty lze mít na karbonovém rámu s karbonovou zadní stavbou, případně s hliníkovou zadní stavbou a nakonec v kompletně hliníkovém provedení. To jsme měli k dispozici my a rovnou můžeme potvrdit, že na výsledné torzní tuhosti nebo na nějakém razantním nárůstu hmotnosti se to neprojevilo nijak negativně. Rám nese charakteristický rukopis značky, takže nechybí výrazné prohnutí horní trubky před napojením na sedlovou a dvojí prohnutí spodní trubky. Ta sedlová pak disponuje ve spodní partii masivnějším profilem než v horní polovině, což je následkem umístění jak hlavního čepu zadní stavby, tak čepu vahadla přepákování na tlumič. Ten je od loňska v plovoucím provedení, takže jej horní vahadlo stlačuje proti ramenům prodloužení řetězových vzpěr. Ve výsledku jde díky pozici zadního čepu nad osou kola (samozřejmě boostové provedení a obě pevné osy povoluje společná vyjímatelná páčka s imbusem v ose zadního kola) o jednočep s přepákováním na plovoucí tlumič.

 

Zadní stavbě nechybí spojovací můstky řetězových i sedlových vzpěr nebo závity pro případnou montáž přesmykače. S ochranou proti řetězu to tvůrci kola mysleli hodně vážně, takže nechybí nejen na spodní i horní straně pravé řetězové vzpěry, ale přítomna je i na spodní části té sedlové. Vnitřní pozice brzdového třmenu spoléhá na hadičku taženou vnějškem, naopak bovden přehazovačky vede útrobami. Do přední partie rámu ale veškerá kabeláž vstupuje přes „Smart Entry“ vstupy, tedy hliníkové vložky se svěrným zajištěním proti posunu kabeláže upevněné ke stěně trubky ještě samostatným šroubem. Nějaké tlučení bovdenů v rámu během jízdy? Nezaznamenali jsme. Když jsme ještě u detailů rámu, 13Nm dotahovací moment šroubů na čepech zadní stavby je údajem, jenž svědčí o slušné naddimenzovanosti těchto důležitých uzlů, ale to obecně konstruktéři tvrdí o celé inovované řadě One-Twenty, kde se zaměřili kromě geometrie a funkce odpružení či geometrie hlavně na detaily.

Co se osazení týká, tady nemáme k funkci dvanáctkového ikstéčka žádné výhrady, protože řazení šlapalo naprosto báječně, chod ořechu je jemný a tichý a i když bylo 32 zubů vpředu občas díky vlohám kola pro rychlost trochu na hraně, nejmenší desítka vzadu to zachránila. Závodníci možná sáhnou po 34zubém převodníku, rekreačněji smýšlející jezdci to nechají v sériovém nastavení. Výplety na Shimano nábojích nebo brzdy nejsou zrovna „top“ provedení, nicméně výkon brzd je dobře dávkovatelný a dostatečně účinný i pro ostřejší jízdu. Výplety se projevily jako odolné a schopné zvládat i sportovnější nasazení, ale kdo cílí na závodní okruhy, asi zainvestuje do nějakých lehčích kol, která navýší už tak docela slušnou akceleraci, protože kolo se jí rozhodně nebrání. Stále ovšem musíme hovořit o jisté míře univerzality, kterou dokresluje třeba teleskopická sedlovka, komponent v XC stále nový, v trailovém světě již pár let nepostradatelný. Tohle kolo totiž není charakterově ostře vyhraněné, to jezdec snad už pozná, jakmile nasedne.

 

 

Závodím nebo se bavím?

Když jsme testovali verzi s vyššími 130/120mm zdvihy, bylo to už na hranici trailového ježdění, jen s drobnými připomínkami. Tady jsem ve zdvizích blíže XC, ovšem na to ryze závodní má značka v zásobě model Ninety-Six, kdežto testovanou One-Twenty RC bychom viděli spíše na hodně technické tratě, či spíše jako ideální maratonský nástroj. Geometrie spoléhá na strmější sedlový úhel pro lepší stoupavost a proti ryzímu XC mírně položenější úhel vidlice, obojího ale s mírou, bez zbytečného přehánění. Testovaná velikost L pak sice zvládne i 188cm jezdce, ale tady už je na zvážení, zda není posed zbytečně kratší a kolo pod jezdcem moc hravé a XL by nebylo vhodnější. S délkou posedu to One-Twenty nepřehání a i přes úhel sedlové trubky jezdec nemá pocit, že by seděl nějak víc vpředu. Optimální výška řídítek pro sportovnější pojetí jízdy, rozumná 740mm šířka a ostré gripy, ideální pro jízdu v rukavicích, to vše pak na opačném postu zastoupeno sedlem se spíše komfortnějším tvarem i polstrováním. Jezdec tedy má dostatek pohodlí, na což je myšleno i ovládacími prvky, kdy lockout vidlice má páčku na řídítkách a tlumič se zamyká dobře přístupnou páčkou na jeho přední straně. Levá spodní část řídítek patří ovládací páčce sedlovky.

Co se týká odpružení, obě jednotky Rock Shox byly v naprosté shodě a nemuseli jsme nějak přehnaně laborovat s tlakem. Zadek se při nasednutí zanořil na optimální 25-30% SAG a v něm se držel i při silovějším stylu šlapání. Žádné přehnané pohupování hluboko do zdvihu, ani nízká citlivost na nerovnosti, když bylo naopak zdvihu zapotřebí. Plovoucí uložení tlumiče má prostě své výhody a tady se to opět ukázalo, hlavně v terénu nižší tendencí k zamykání zadní stavby pod brzdou nebo velice ochotným vyhlazováním všech nerovností nebo dopadů ze skoků. I přes 100mm hodnotu působil zadní zdvih hlubším dojmem, ale ne z hlediska nějakého nechtěného zaboření po dopadu, spíše to bylo schopnostmi zpracovat terén, kde bychom od něj čekali už nějaké tvrdší limity či omezení. Na nejtvrdší úseky některých maratonských sjezdů to rozhodně bude ideální pomocník. Vpředu pak 120 mm vidlice Reba není co vytknout, funguje naprosto spolehlivě, a pokud bychom chtěli teoretizovat, silnější nohy by se k „trailovějším“ schopnostem kola klidně hodily, ale na to by už byl vhodnější asi model bez RC v názvu, zůstaňme u XC a maratonu.

 

 

Tam totiž tohle kolo zcela určitě patří, jelikož na rovině umí předvést docela slušný kvapík a v plné rychlosti se vřítit do technických pasáží, kde předvede ostrý tanec mezi stromy a ve všech zatáčkách, až se jezdec diví, jak rychle je zvládl. Úhel vidlice sice je položenější, ale jen v rámci XC kategorie, takže sice navyšuje jistotu ve sjezdech a klopených zatáčkách, ale nemá ještě tak silný trailový charakter. Zatáčení je tedy poměrně ostré a hbité, ovšem s jakýmsi bonusem jistoty. Jezdec se může o řídítka opřít a nalehnout na ně, ale ne v takové razanci, jako by měl úhel hlavy o dva stupně položenější. Prostě protáhnout kolo terénem v XC rytmu a posedu, jen trochu rychleji a ostřeji, tohle kolu jde dokonale, a přestože není zadní stavba ultrakrátká ani tahle partie neomezuje v hravé jízdě. Krátké klopenky, skoky či boule, tohle všechno kolo zvládá s až nakažlivým nadšením, ale s narůstající rychlostí už je to o zamyšlení nad tím, jestli by nebyla delší geometrie větší velikosti rámu s ohledem na výšku jezdce vhodnější. Elko je dle nás ideálem tak do 185 až 187 cm výšky, pak už nějaké to procento stability v rychlejších sjezdech lehce chybí. Hravé pasáže jsou ale o maximu zábavy, ať už s ohledem na geometrii nebo projev odpružení, obojí se zde povedlo. Co se týká výjezdů, tam je to ze začátku o lehkém nadzvednutí předku v prudších úsecích, ale typický devětadvacítkový přítlak jej pak rychle vrátí zpět na zem, takže opět ideál. Rovněž i prostupnost terénem nebo sklápění kola do zatáček, ani tam nemáme připomínky, a co je silnou stránkou kola, to je ochota odlepit se od terénu, ať už oběma koly naráz nebo jen s přitažením řídítek, obojí vítá s nadšením.

Testované „ercéčko“, tedy ač zdvihově níž než sourozenci se 130/120mm hodnotami, přesto nevykazuje takřka žádná omezení a i v tomto případě má našlápnuto přeskočit hladce XC standardy směrem k ostřejšímu ježdění. Není to trailbike, to netvrdíme, ale je to agresivnější cross-country zbraň pro ty, kdo mají rádi sportovní a přitom komfortní odpružení, nehoní se za nízkou hmotností a rozhodně by nestrávili hardtail či nějaký minimalistický zadní zdvih. Tohle je maratonec s vášní pro sjezdy a technické pasáže nebo prostě kolo pro celodenní pobyt v terénu, rozhodně ho umí zpříjemnit.

 

Galerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: Al 6066, 100 mm, Boost

Tlumič: Rock Shox Deluxe Select+

Vidlice: Rock Shox Reba RL, 120 mm, Boost

Kliky: Shimano Deore XT, 32 z.

Brzdy: Shimano MT500, 180 mm

Řazení: Shimano Deore XT, 1x12

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Náboje: Shimano SLX, Boost

Ráfky: Merida Expert CC

Pláště: Maxxis Rekon Race, 2,35“

Kazeta: Shimano SLX, 10-51

Sedlo: Merida Comp CC

Sedlovka: Merida Comp, 125 mm

Řídítka: Merida Expert CC

Představec: Merida Expert CC

Hmotnost: 13,82 kg

Cena: 71 990 Kč

 

 

 

 

datum: 20.10.20 - kategorie: Testy kol
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign