Alligator s chladičem

Brzděním vzniká díky tření materiálů teplo a to je třeba někam odvést, takže už jsme tu měli chladiče brzdové kapaliny, což byla externí nádobka zvyšující její objem, máme tu funkční kotouče s hliníkovým jádrem pro odvod tepla a nerezovým povlakem, destičky s hliníkovým či titanovým podkladovým plechem a pak více či méně děravé kotouče. A pak také celou řadu brzdových destiček, schopných snášet různé teplotní rozmezí, odlišených organickým či sintrovaným provedením a navíc vybavených třeba i speciálními chladicími žebry.

Přítomností chladicích žeber proklamované snížení teploty o 20 – 30 % je hodně a v případě organických brzdových destiček, které jsou na vyšší teploty přece jen méně stavěné, je to ideální řešení, jak jim zajistit vyšší funkčnost v delších sjezdech, kde jim někdy hrozí na rozdíl od sintrovaných kolegyň zapečení. Jsou různé typy vnějšího žebrování, ale vždy jde v principu o zvětšení plochy podkladového plechu, který vyčnívá až nad brzdový třmen, kde má žebrování, které díky proudícímu vzduchu brzdu lépe ochlazuje. Otestovali jsme na zadní brzdě obložení Alligator Turbo Cooling, což je v Německu vyráběné a v Itálii designované obložení taiwanské značky Alligator, známé kromě svých brzdových destiček a kotoučů především bovdeny, koncovkami a lanky či z řady veletrhů občas i dost monstrózními projekty e-biků s obřími kotouči. Destičky v ceně lehce pod pět set korun mají hliníkový nosný plech na jehož horním okraji vyčnívajícím nad třmen brzdy jsou jednoduše nařezané „zuby“, vyhnuté směrem ven pro co největší nasávání vzduchu. Organické brzdové obložení by díky tomu mělo lépe odolávat vysokým teplotám ve sjezdech, což náš mullet prověřil jak na suchu, tak za mokra.

Montáž destiček dodávaných v několika hlavních provedeních pro nejpoužívanější modely brzd s horním vkládáním je jednoduchá, větší podkladový plech vše usnadňuje. Tloušťka obložení je standardní a hmotnost je díky hliníkovému plechu nižší než u levných variant s ocelovým plechem bez chladiče. Zajíždění na maximální výkon nevyžadovalo víc jak pár kilometrů a destičky se na suchu předvedly plynulým nástupem výkonu bez ostřejšího či jedovatého projevu. Rozhodně to nejsou ostré kotvy, které by okamžitě hodily kolo do smyku, spíš byl cítit lehký nástup z kraje stisku páky a při silnějším pak plynulý maximální záběr. V ostrých sjezdových pasážích se silnějším stiskem páky ale nebyl problém dostat kolo do smyku, ovšem projev nebyl tak jedovatý jako třeba u „digitálních“ brzd Magura a ve srovnání se shimanovskou organikou byl nepatrně plynulejší. Jako kdyby se destičky díky chladiči potřebovaly pro výkon nepatrně zahřát, jako to mají sintry. To bylo znát hlavně za mokra, kdy byl nástup účinku asi o 20 % pozvolnější. Jakmile ale přišel dlouhý sjezd se stabilnějším brzděním a destičky tak byly v permanenci po delší dobu, projevilo se chlazení stabilnějším výkonem brzdy bez tendencí klesat a destičky byly trochu přesnější a ostřejší. Ať už je to směsí obložení či chladičem nebo kombinací obojího, tyhle destičky budou vhodnější pro maraton či XC s delšími sjezdy, kde jejich plynulý nástup účinku za studena přebije stabilní výkon ve vyšších teplotách. Odolnost materiálu obložení pak patří k tomu lepšímu v organice, ovšem jedovatost a hlasité „počítání“ děr v náročných sjezdech, jako to umí sintr tady nehledejme. Je to hlavně o stabilním a tichém projevu s plynulým a ne jedovatým nástupem účinku.

(už)