Tři roky vývoje a testování!

Povolení diskových brzd v silničním profipelotonu logicky znamená daleko větší nároky na konstrukci špičkových zapletených kol – skloubení jejich aerodynamiky, nízké hmotnosti a v neposlední řadě tuhosti jak při záběru, tak při brzdění. Právě kombinace dvou posledně zmíněných faktorů při zachování těch dvou prvních bývá pro konstruktéry oříškem. Zvlášť když zde není možné využít berličky typu boostových nábojů a obě příruby se nám díky přítomnosti kotouče dostaly ještě více k sobě, jsou zde znatelně vyšší nároky na tuhost výpletu. Právě této alchymie se zhostili konstruktéři francouzské Corimy při vývoji nejnovější zbraně nazvané MCC DX.

Oficiální premiéra nového celokarbonového setu proběhla šestého dubna, nicméně pár vyvolených mohlo předsériovou verzi spatřit takříkajíc za plentou už během loňského veletrhu Eurobike. Proč takové tajnosti? Především proto, že s konstrukcí kol souvisí celá řada nových vlastních patentů, které bylo nutné před uvedením na trh zaregistrovat. Celý vývoj a následné testování všech variant řady MCC DX trvaly více jak tři roky, takže opatrnost s patenty byla rozhodně na místě. Na testování prototypů se od počátku vývoje MCC DX z velké části podíleli jezdci profistáje Astana, s níž má Corima úzké partnerství již rovných deset let. Bez zajímavosti není ani fakt, že Alexander Vinokurov právě s karbonovými koly Corima vyhrál například zlato na olympiádě v Londýně v roce 2012. Corima má během své třicetileté historie za sebou mnohem více slavných triumfů, nejen sportovních, ale především těch technických.

Nyní už ale detailněji k novince. Tím nejvíce zřetelným konstrukčním řešením je trojitá hvězdice nahrazující standardní příruby zadního náboje, přičemž na konci každého ramene najdeme rozdvojení ve tvaru písmene „Y“, na něž již navazují karbonové dráty. Daná konstrukce, vedle přesných matematických výpočtů, skoro jako by navazovala na nezaměnitelné řešení nosníků od slavného španělského architekta Calatravy, jehož „organický“ design je součástí všech publikací o architektuře 20. a 21. století. Právě konstrukce těchto trojramenných hvězdic namísto běžných přírub je tím, co zadní kolo setu Corima MCC DX odlišuje od konkurence. Vpředu i vzadu najdeme dvanáct plochých karbonových paprsků a pokud jsme zmínili vlastní nové patenty francouzské značky, tak ty se týkají právě konstrukce drátů. Dále jejich uchycení do náboje i do ráfku a v neposlední řadě také samotné konstrukce nábojů. Nové „aero“ paprsky zde však nejsou pouze kvůli aerodynamice, ale mají také podstatně větší tuhost, čímž by měly daleko lépe zvládat střídání napětí – od silového záběru a také to v opačném směru, způsobené brzdným účinkem.

Novinka bude v nabídce ve standardní plášťové i „tubelles ready“ verzi. Co má společného s ostatními modely značky Corima, to jsou vnitřnosti nábojů, takže provedení osiček, ložisek i charakteristického ořechu s označením „S“, naproti tomu vnější karbonové tělo nábojů je kompletně nové. U ráfků byla zachována dlouhé roky osvědčená konstrukce s vnitřní pěnovinou, která nejenže zvyšuje odolnost kol, ale navíc výrazně přispívá k tlumení zvukových rezonancí, tak typických pro mnohá konkurenční karbonová kola. Nicméně samotná konstrukce vnějšího pláště ráfků je opět nová, aby splnila extrémní pevnostní nároky vyplývající z použití kotoučových brzd. Mimochodem, model MCC DX je aktuálně technologicky nejvyspělejším produktem značky a veškerá ruční výroba probíhá přímo ve Francii, ostatně stejně jako u všech výrobků Corima.

Celokarbonová konstrukce série MCC DX není zdaleka prvotinou značky, Corima svá první plně karbonová kola představila již v roce 2010 a získala s nimi následně řadu ocenění za konstrukci i průmyslový design. Novinka má však ambice posunout kombinaci velmi nízké hmotnosti s extrémní torzní tuhostí a optimálním obtékáním vzduchu na úplně novou úroveň. Hmotnost páru zde začíná na hodnotě 1295 gramů, a to v případě verze s 32 mm vysokým profilem ráfku v galuskovém provedení. Pár shodných kol, ovšem ve variantě tubeless ready, váží 1425 gramů. Druhou možností je model MCC DX s výškou profilu ráfku 47 milimetrů a hmotností páru 1340 gramů u galuskové klasiky, zatímco varianta tubeless ready váží 1550 gramů.

Zpět ale k použitým technologiím a začneme u drátů, jejichž konstrukce a průřez mají podle měření v aerodynamickém tunelu přinést u předního kola 9% a u zadního dokonce 18% zlepšení obtékání vzduchu. Zajímavostí má být i konstrukce ukotvení paprsků v ráfku, byť detaily daného řešení výrobce zatím ještě neprezentoval, přičemž i zde byla zásadní pevnost a co nejnižší obvodová hmotnost. Tím nejzajímavějším je však D2T (Double torque technology), týkající se výše popsaných hvězdicových přírub zadního náboje. Právě toto řešení se po velmi dlouhém testování ukázalo jako optimální jak z hlediska záběru, tak i jednostranného namáhání kotoučovou brzdou v opačném směru. Konstruktéři značky tímto patentovaným detailem vyřešili postupně se zužující rozestup přírub nábojů u silničních diskových kol, což je mimochodem detail, který u standardních konstrukcí někteří silověji zaměření profesionální jezdci v posledních době kritizují. Na jedné z fotografií je dobře patrné, jak probíhá výroba přírub a kladení jednotlivých vrstev „prepregu“ do frézované duralové formy. Podobně časově a finančně náročná je ruční výroba ráfků s technologií Torsion box. Ráfky využívají horizontálně kladená UD vlákna a již zmíněnou vnitřní strukturální pěnu, přičemž toto řešení, použité na všech modelech kol, má Corima patentované již z devadesátých let. Použité řešení má nejen zvýšit tuhost ráfku při záběru a odolnost při ostrém nárazu, třeba při průjezdu dírou v asfaltu, ale jeho dalším úkolem je lepší absorpční schopnost otřesů samotných. O vyšší kultivovanosti, tedy „bezhlučnosti“ projevu tohoto řešení, již byla řeč výše. Tolik tedy k nedávno představené novince.

(kad)