Ergon a 1000 mil

Možná si vzpomínáte, že jsme vloni psali v rubrice Hobbybastler o přípravě kola na extrémní závod 1000 mil. Bike to i s několika šrámy zvládl a nedávno jsme měli příležitost jej zase dostat do ruky. Jeho majitel si sice stěžoval na to, jak mu během závodu „odešla“ kolena, ale co si nemohl vynachválit, byly ergonomické gripy Ergon GP1, díky nimž prý neměl žádný problém držet řídítka celé dny.

Nebylo tedy nic jednoduššího, než si tyhle gripy také vyzkoušet, protože když zvládly téměř bez opotřebení celou sezónu a ještě takovýhle extrém, můžou být zajímavou volbou pro řadu těch, kterým brní dlaně už po hodině jízdy. Ergon je jako výrobce synonymem pro specifické tvary gripů, a snad i proto jeho kousky řada ostatních více či méně zdařile kopíruje. Model GP 1 je nejergonomičtější z celé jeho nabídky, nebo spíše nejkomfortněji řešený, protože pro maraton má kousky s méně výraznou opěrnou ploškou dlaně a pro XC či enduro a sjezd pak upravuje víceméně jen proměnlivost průřezu gripů, tam by opěrná plocha byla pro jezdce omezením.

Zatímco průměr kruhové části testovaných gripů ve větší velikosti L (dodává se S a L) je 31 mm, opěrná plocha má celkovou délku přes 50 mm, což je pořádná opora pro dlaň. Díky tomu se rozloží lépe tlak na nervy v dlani, a nedochází k jejich skřípnutí a následnému brnění rukou. Celkem 130 mm délky gripů včetně masivní hliníkové objímky na vnějším konci ukáže na váze hmotnost 199 gramů a peněženku odlehčí o 979 korun, což není úplně málo. Za výsledný komfort to ovšem stojí, protože testovaný kousek po namontování doslova ukázkově padne do dlaně. Na řídítkách grip jistí objímka se šroubem na 4mm imbusový klíč, tedy nic titěrného, a vhodná je i pro karbonová řídítka. Důležité je zvolit správný úhel úchopu, aby opěrná ploška nebyla příliš nahoru ani dolů a poskytla tak dlaním optimální oporu. Měkčená pryž pod dlaní nechybí a materiál celkově i přes základ v podobě tuhého plastového tubusu nabídne docela slušné tlumicí schopnosti. Co se opotřebení týká, zmíněný roční „zápřah“ nebyl nějak výrazně znát. Průměr kruhové části gripu je pocitově trochu větší, ale na to jsme si rychle zvykli. Důležité je dokonalé kopírování tvaru dlaně a třeba i menší vyhloubení pro konce prstů na spodní straně gripu. Tvaru prostě není co vytknout, a pokud jsme jeli dlouho po rovině nebo do výjezdu, nebylo znát jakékoliv nutkání někam přehmátnout. Výrazná a jen málo poddajná opora dlaně má samozřejmě určitá omezení, což platí třeba pro technické pasáže ve sjezdu, kdy jezdec hodně manévruje za sedlem a mění v zápěstí úhel úchopu řídítek. Dlaň prostě nenatočíte dolů tak jako na gripech s kruhovým průřezem nebo kratším opěrným výstupkem. To bylo jasně cítit a výrobce to v podstatě určením jednotlivých modelů podle stylů a disciplín i naznačuje. GP1 jsou prostě girpy na dlouhou trať bez nutnosti nějakých extrémů ve změně posedu, tam nabídnou maximum, což můžeme potvrdit.

(už)