Test, Wilier Zero.7

Chcete se odlišit a současně spoléhat na nejlepší techniku, jakou současný silniční segment nabízí? Model Zero.7 tradiční italské značky Wilier bude přesnou odpovědí na vaše požadavky. Hmotnost rámu pod osm set gramů zdaleka není jediným lákadlem, vedle váhové redukce totiž nabízí neskutečnou torzní tuhost a právě v tomto ohledu se podle nás řadí k nejlepším závodním silničním strojům planety. Spojuje v sobě téměř nespojitelné - ke zmíněným parametrům přidává ještě solidní porci pohodlí a úplně navrch pak to, proč milujeme skoro vše z Apeninského poloostrova, a sice design spojující tradici s modernou. Přiznáváme, že Wilier Zero.7 ve verzi se sadou Campagnolo Chorus si zcela podmanil naše smysly.

Zero.7 je čistokrevným závodním materiálem a ladění jeho rámu se nebojíme přirovnat k alchymii vzniku originálních Stradivárek. Nejprestižnější světoví výrobci se dnes navzájem předhánějí, kdo výrazněji pokoří osmi či sedmi set gramovou hranici, ale jen málokomu se podařilo namíchat takto působivý mix vlastností. Konstruktéři Wilieru použili unikátní technologii monokokového rámu, kdy jsou nejnamáhanější partie zevnitř vyztuženy speciálním termoplastem. Poslední generace modelu Zero.7 z části vychází z téhož základního konceptu jako první vydání z roku 2011, kdy bylo požadavkem nabídnout při nekompromisní tuhosti co nejvyšší stupeň pohlcování rázů, přičemž daná koncepce nese označení S.E.I., tedy Special Elastic Infiltrated. Novinka šla ovšem ještě o dost dále a navýšení schopnosti absorpce otřesů a vibrací je zde o celých pětatřicet procent, což je v praxi skutečně znatelné.

Tvarování jednotlivých rámových partií necháme na později, zaměřme se nejprve na jízdní projev jako takový. Začněme geometrií spadající čistě mezi závodní a Zero.7 je v tomto ohledu ostré jako břitva. To neznamená, že by jej nedokázali zkrotit méně zkušení silničáři, ale všechno, co jeho naladění dokáže a dovolí, naplno zužitkují přece jen ti zkušenější, ať už z řad náročných hobby jezdců či závodníků. Okamžité reakce na jakékoli podněty od řídítek jsou zde ještě podpořeny fantastickou tuhostí rámu jako celku, tedy sestavy rámu a přední vidlice. Mimochodem s rámem dokonale ladící – díky přísně aerodynamickému tvarovému napojení korunky na spodní trubku. Už sériové nastavení posedu pak preferuje výkon a rychlost, byť trojice podložek pod představcem umožňuje v této třídě až nadstandardní variabilitu. Nicméně 115 mm dlouhý představec u rámu ve velikosti L je jasným vodítkem, že na nějaké výraznější kompromisy se zde nejspíš nehraje.

Pokud si někdo kupuje Ferrari, chce rychlost a charakter, což jsou přesně vlastnosti, jimiž Zero.7 oplývá. Zatáčky miluje, početným pelotonem se dokáže proplétat s hbitostí štiky a přitom nevyžaduje křečovité svírání řídítek při jízdě přímým směrem. Přestože je tedy geometrie naladěna poměrně ostře, závodně, zároveň dokáže být až nečekaně přátelská. Přesně takové naladění se nám líbí - závodník z něj dostane maximum a méně zkušený jezdec určitě nebude zaskočen, že je tato raketa nad jeho síly. Klid při vedení přímého směru je nejlépe znát při jízdě ze sedla, kdy se jezdec nemusí jakkoli “přetahovat“ s řídítky. Přijdou-li ale do cesty serpentiny, jejich průjezd, s výrazným položením do zatáček, působí neskutečně přirozeně.

Nekompromisní tuhost rámu má za následek bezchybný přenos energie, takže akcelerace 7,15 kilogramu nemůže být jiná než velmi dobrá. Přitom zapletená kola Campagnolo Khamsin patří k tomu nejdostupnějšímu z Vicenzy a právě u nich, a také u plášťů Vittoria Zaffiro Pro, by se dala celková obvodová hmotnost ještě nemálo zredukovat. Což může být třeba návod pro postupný tuning. Současně je však daná sestava kol a jejich obutí ideálním parťákem pro najíždění kilometrů po našem českém asfaltu, v němž není o díry určitě nouze.

Jestliže jsme v úvodu zmiňovali zaměření na komfort, tak ten je zde samostatnou disciplínou. Úžasně minimalistické sedlové vzpěry zadní stavby jsou jen jedním z klíčových stavebních prvků pohodlí, minimálně stejnou důležitost má útlá karbonová sedlovka v naprosto luxusní modifikaci Ritchey Superlogic. V tomto ohledu Wilier na svých zákaznících rozhodně nešetří a z hlediska schopnosti zahlazování rázů od nekvalitního asfaltu to přináší své ovoce. Skoro se nechce věřit, jak může být takto tuhý, čistě závodní rám současně pohodlný. Přední část kola v dané disciplíně za tou zadní nijak zvlášť nezaostává a i zde je znatelná schopnost absorpce rázů, aniž by při silném brzdění docházelo k rozvibrování vidlice. Vidlice s celokarbonovou konstrukcí a hmotností 350 gramů.

Detaily dělají celek

Pokud se budeme pídit po všech prvcích majících vliv na zmiňovaný jízdní projev, tak se automaticky nabízejí mohutné trubky, jejichž profily však současně díky matově černé barvě záměrně maličko zanikají. Velmi robustně se tváří celá partie středového pouzdra, na níž navazuje výrazně se rozšiřující sedlová trubka, jež má u svého dolního konce průřez čtverce. Neméně klíčovým stavebním kamenem je zde asymetricky řešená zadní stavba, kde jsou řetězové vzpěry s vysokým profilem výškově navzájem přesazené. Konstrukční minimalismus čiší ze zadních patek a integrace lanek, kdy to vedoucí k přehazovačce vystupuje z výměnné koncovky těsně nad měničem. Nádherný detail! Stejně tak úhel vstupu bovdenů do útrob spodní trubky je řešen tak, aby nepřišly do kontaktu s lakem rámu, prostě perfekcionismus v maximální míře. Do téhož konceptu zapadá třeba i pomocné ramínko zabraňující spadnutí řetězu z malého převodníku – tedy detail známý z profipelotonu.

Osazení námi testovaného modelu s cenovkou 115 900 korun je plně v režii italského Campagnola, zkrátka k italskému vše italské, což ostatně platí také u sedla Selle Italie SLR. Sada Chorus je ve většině ohledů skoro totožná s nejvyšším Recordem či Super Recordem a provedení celokarbonových klik je doslova pastvou pro oko. Jakoukoli připomínku nelze mít ani k funkci a především ergonomii současné generace pák Ergopower. Především samotná karbonová brzdová páčka padne do našich prstů jako ulitá a může-li se některý výrobce chlubit maximálním důrazem na anatomické tvarování ovládacích prvků, Campagnolo je jedním z nich. Chvála putuje k výkonu brzd, který byl jedním slovem fantastický, samotný chod řazení je pak sice o něco tvrdší a pocitově ostřejší nežli třeba u Shimana, ale k závodnímu naturelu kola se skvěle hodí.

Rozsah převodů s „dvojplackou“ 50-34 nabídne vrchařské schopnosti i méně trénovanému hobby jezdci, i když my bychom si zde vzhledem k celkovému ladění kola dokázali klidně představit klasiku 53-39. Vše je ale o prioritách a Wilier dokáže uspokojit rozličné požadavky, neboť model Zero.7 nabízí celkem v patnácti (!!!) modifikacích, a to s top-sadami všech výrobců, tedy od Shimano Dura-Ace či Ultegra, přes Sram Red, až po tři nejvýše postavené sady Campagnolo. Včetně elektroniky Shimano Di2 a model Zero.7 je nabízen také jako rámový set, kdy je finální osazení celé na fantazii majitele. Nabízené verze disponují také mnoha různými zapletenými sety, od Campagnolo Shamal Elite až po Mavic Ksyrium Pro.

V případě námi testovaného modelu nás zaujala třeba také kombinace špičkových doplňkových komponentů, mezi které patří superluxusní karbonový představec FSA OS-99 nebo moc příjemná řídítka FSA Energy. Prostě kolo dotažené do nejmenšího detailu.

Fotogalerie kola ZDE

Vybavení kola

Rám: Carbon Monocoque 60 TON

Vidlice: Carbon Monocoque 60 TON

Kliky: Campagnolo Chorus 50/34

Brzdy: Campagnolo Chorus

Řazení: Campagnolo Chorus

Přehazovačka: Campagnolo Chorus

Přesmykač: Campagnolo Chorus

Kola: Campagnolo Khamsin

Kazeta: Campagnolo Chorus 11-27 (11)

Pláště: Vittoria Zaffiro Pro 25

Řídítka: FSA Energy

Představec: FSA OS-99

Sedlovka: Ritchey Superlogic Carbon

Sedlo: Selle Italia SLR

Hmotnost: 7,15 kg (vel. L, bez pedálů)

Cena: 115 990 Kč