Elektrické skládačky nemusí být nutně jen vhodným sbalitelným kolem na dovolenou, ale díky menším rozměrům, nízkému nástupu a komfortnímu posedu jsou ideální hlavně pro pohyb ve městě, kde se s přehledem proplétají v každodenním provozu. Model Joy II od domácí značky Spirit není výjimkou a i když jej lze mít až s 20Ah baterií, námi testovaná verze s klasickou 13Ah baterií nabídne dostatečný jak komfort, tak kilometrový nájezd.
Jednoduchost a praktičnost
Joy II má od své předchůdkyně zcela odlišný rám a je tak nějak dospělejším provedením, což je vidět třeba na systému sklápěcího mechanismu představce a řadě drobných detailů. Páteřní trubka rámu má odpovídající výšku i profilaci, takže v tomto ohledu není znát jakákoliv tendence k boční flexi. Nechybí navařená výztuha pod hlavou či semiintegrované hlavové složení, ovšem pro složení je zde oproti představci jednodušší skládací mechanismus před výztuhou v napojení na sedlovou trubku. Tento mechanismus funguje na principu otočného táhla rychloupínáku, takže sofistikovanější řešení s pákou zde nehledejme, nicméně drží, za jízdy nevrže a lze jej po čase snadno dotáhnout. Vnitřkem navíc vedou bovdeny. Středové pouzdro je závitovou klasikou, ovšem řetězové vzpěry za ním jsou posunuté dozadu o speciální díl, jenž spolu se speciální kolejnicí jistí vertikálně umístěnou baterii a především ukrývá řídicí jednotku pohonu. Na tento díl pak navazují řetězové vzpěry s úchyty pro kabeláž i řadicí lanko. Do oblouku prohnuté sedlové vzpěry nesou čepy zadní brzdy a závity pro montáž nosiče, za nimiž se do volného prostoru za sedlovou trubkou jednoduše nasouvá baterie. Té nechybí plastová rukojeť pro snazší vyjmutí a indikační diody kapacity. Baterii lze v rámovém prostoru jednak zamknout, ale pokud chceme jet, systém nesepne bez zasunutého a aktivovaného klíčku. To je asi jediná věc, co se nám zrovna moc nelíbí, protože klíček lze neopatrným sesedáním či opřením kola ohnout či urazit.
Nezabíhejme ale předem do praktických poznatků a podívejme se ještě na osazení či geometrii téhle skládačky. Předně je to dvacítková odpružená vidlice s na první osahání poměrně slabou pružinou. Při nasednutí ovšem jezdec zatíží výraznou měrou spíše jen sedlo, takže vidlice není zanořená nijak nadměrně do zdvihu, a to ani pod těžším jezdcem, takže může pracovat v plném rozsahu a je hodně citlivá. Nečekejme nějaký extra sofistikovaný projev modelů s olejovou tlumicí patronou, tady je to vyloženě o pohlcení nerovnosti, aby se navýšil komfort menších kol a to funguje až překvapivě spolehlivě. Železniční přejezd to vyžehlilo bez odmlouvání a rovněž na kostkách ve městě vidlice umí navýšit komfort. Co se týče sedla, jeho širší pohodlné provedení pak má na starosti totéž, ale přece jen je zadek o něco méně šetrný k jezdci než přední část kola.
Komponenty jsou poplatné určení i ceně, takže šestice pastorků našroubovaných na nábojovém motoru, jednoduchá dvojpáčka základní řady a plastem potažené kliky, kde chválíme použití plastového krytu převodníku z vnější i vnitřní strany. Vše funguje spolehlivě, lehce, ale samozřejmě nelze očekávat bleskové řazení ze sofistikovanějších sad. K výkonu ráfkových brzd nemáme připomínky, k městskému provozu není nutné mít zde nějaké výkonnější kotvy, takže stačí. Co se týče pohonu, zadní motor má standardní parametry a jednoduchý LED displej nabídne snadné přepínání trojice režimů výkonu a zobrazení kapacity baterie pěticí diod. Nechybí ani walk asistent, jenž se aktivuje přidržením tlačíka „-“ a kolo jede minimální rychlostí samo. Tím už jsme ale téměř u jízdy, takže vyrážíme.
Pohodlně kamkoliv
Jak jsme zmínili, skládačka je určená do města a na pohodlnou jízdu, takže extrémně vzpřímený posed jasně dominuje. Bohužel na rozdíl od lepších „neelektroskládaček“ nemá tenhle model velký průměr sedlové trubky a sedlovky, aby pokryl výškové rozpětí jezdce až do dvou metrů. Jen 275 mm dlouhou sedlovku lze vysunout maximálně do výšky sedla 93 cm nad zemí, což je maximálně na 180 cm vysokého jezdce, jenž bude mít i tak pokrčené nohy. Starší generace a menší uživatelé sice nižší posed a jednoduché došlápnutí na zem ocení, ale pokud by tenhle model měl sloužit pro delší přesuny někde na dovolené, není to pro žádné čahouny. Výška řídítek je naopak naddimenzovaná, maximálně 118 cm nad zemí a minimálně 108 cm, takže tady lze nastavit pozici pro maximální spokojenost. Skládací mechanismus představce je poměrně sofistikovaný, navíc s pojistkou, horní část představce s řídítky má pak objímku na rychloupínák. Aktivaci pohonu klíčkem jsme již zmínili, takže zapnuto klíčkem, následně na displeji tlačítkem a vyrážíme na nejslabší režim pohonu. Na pohled velký převodník s osmačtyřiceti zuby nabídne díky šroubovacímu šestikolečku vzadu spíše lehčí převod, takže rozjezd ani do kopce není problém. Motor zabere plynule, ale okamžitě potvrdí, že nejslabší režim jej roztočí jen v omezených otáčkách, takže sice táhne a pomáhá, ale jen v nízké rychlosti zhruba do deseti kilometrů v hodině. Pomalu lze jet na tenhle režim i do kopce, ale přece jen je cítit nutkání víc si přišlápnout, aby to jelo. Na rovině je to pak ve vyšší rychlosti přece jen slabá asistence, vhodná sice pro šetření energie, ale uživatel asi rychle přepne na střední režim. Ten už nabídne silnější „postrk“ i vyšší otáčky a bude příjemnou alternativou jak ve městě, tak na delší rovinky s vyšší rychlostí. Kolem pětadvaceti v hodině ale je znát lehčí převod a nutná vyšší frekvence šlapání, tedy pokud jezdec nechce jen klamat pedálového asistenta (mimochodem snímač je hezky integrovaný do misky středového složení) a točit naprázdno, aby jej vezl motor. V takovém případě jsme přepínali na nejvyšší výkon, kdy motor jede hezky svižně, kolo má lepší rozjezd a do kopce je to o rozmazlování. Záběr motoru nemá vůči otáčení klik nějakou větší prodlevu v řádu půl otáčky či více a vejde se zhruba do třetiny otáčky klik. Přechod přes maximální rychlost 25 km/h je pak velice plynulý a pohon nevykazoval nějaké cukání a škubnutí, takže i tenhle parametr je z těch příjemnějších. Co se týče nájezdu, při teplotě kolem tří nad nulou to s metrákovým testerem ukázalo 28 km v mírně zvlněném terénu na nejvyšší výkon a ještě na displeji jedna dioda svítila. Ve městě nebo na střední režim tedy nebude problém najet víc. Chválíme ještě instalaci brzdových pák vybavených snímačem, takže jakmile jezdec brzdí, okamžitě se vypne pohon. Pro starší generaci a jízdu v provozu vůbec je to nedocenitelný bezpečnostní prvek.
Co se týče jízdního projevu, je obecně skládačkovský, takže příjemný, protože geometrie je krátká, těžiště posazené hodně nízko a s kolem lze snadno kličkovat v provozu a sklápět jej do zatáček. Hmotnost nízko nad vozovkou je prostě vždycky bezpečnější než u běžných kol, takže v nízké rychlosti skládačka nevyžaduje nějaký extra balanc a ve vyšší se ukázala být poměrně stabilní. Samozřejmě, že dvacítková kola nejsou zrovna žehličky výmolů, ale s tím je třeba u této kategorie počítat. Silnější dráty výpletu vpředu i vzadu si ale s horší vozovkou poradí. Kromě tohoto důležitého detailu z kategorie životnosti a odolnosti je to ještě krátké ramínko přehazovačky, aby nebylo tak blízko vozovce. Pro převoz kola v kufru auta či ve vlaku nebo uskladnění někde doma jej lze rychle složit, tedy „přelomit“ rám a představec, navíc je možné i sklopit pedály a celek pak postavit na integrovaný stojánek pod středovým pouzdrem. V těchto ohledech tedy skládačka se vším všudy a díky pohonu vlastně i s něčím navíc.
Rám: Al 6061
Vidlice: Zoom
Kliky: Lasco, 48 z.
Brzdy: Al, V-brake
Řazení: Shimano SL-TX50, 1x6
Přehazovačka: Shimano Tourney
Náboje: Al / BLDC
Ráfky: HJC Express
Pláště: Kenda, 20x1,75“
Kazeta: 6 kolo šroubovací, 14-28 z.
Sedlovka: Al, 275 mm
Řídítka: Al, 600 mm
Představec: Al
Motor: BLDC, 250W/36V
Baterie: Li-ion, 13 Ah
Displej: LED
Nosnost: 110 kg
Hmotnost: 21,57 kg
Cena: 24 500 Kč
Přesně takhle si lze užívat jízdu na elektrokole Merida eOne-Sixty, které v sobě snoubí komfortní posed, jistotu pluskových plášťů a…
Unikátní tak, jako je unikátní každý knír, to je historie jména francouzské značky Moustache (knír). Ta přitom není zase tak stará, vznikla…