Domácí značka Spirit se od trekingových a skládacích elektrokol postupně propracovala i k modelům se středovým pohonem, navíc určeným i do terénu. Novinku na devětadvacítkových kolech s motorem Bafang jsme provětrali na oblíbených stezkách a jako s každým elektrokolem, i tady šlo o úplně jiné svezení než na klasice.
Design kontra funkce
Hook svým designem rozhodně nepatří k tomu, na co jsme byli u Spiritu zvyklí v minulosti, tedy spíše jednoduché barvy a standardní provedení rámu. Středový pohon v těžišti kola doplňuje delší baterie, semiintegrovaná do spodní trubky z levé strany, takže vše je podřízeno jednak orientaci hmotnosti do těžiště, ale i nerušenému vzhledu rámu. Toto provedení navíc umožňuje montáž košíku na bidon na sedlovou trubku.
Zatímco spodní trubka je masivního průřezu a vede v podstatě přímo od motoru na hlavovou trubku, mimochodem konstantního průměru, horní trubka se na ni napojuje shora, a tady se profilacemi a prohnutími nešetřilo. Rám díky tomu nabídne pohodlnější nastupování i dostatek prostoru pro manévrování koleny nad horní trubkou. Prohnutá sedlová trubka pak s nízko napojenými sedlovými vzpěrami dokresluje celkově zajímavý design rámu. Zadní brzda je sice na horní straně profilované patky a náboj je na standardní rychloupínák, ale tady nejde o nejmodernější technologie, spíše o praktičnost a funkci za rozumnou cenu. Vedení bovdenů, kabeláže i hadice zadní brzdy jsou ovšem ukryté uvnitř přední části rámu, kterou tak neruší.
Ač tedy na první pohled designově zajímavě a lehce netradičně střižený rám, všechny partie se ukázaly funkční a výsledná tuhost ve spojení s absorpční schopností zadní stavby příjemně překvapila. Druhou stránkou je pak geometrie rámu, kdy delší horní trubka a poměrně postavený úhel vidlice sice zaručují obratnost přední partie v zatáčkách, ovšem v prudších sjezdech by jezdci trocha té jistoty daná třeba kratším představcem neuškodila. Nepředbíhejme ovšem a podívejme se na pohon a osazení kola.
Motor Bafang je dostupnější klasikou, která představuje alternativu dražším pohonům Bosch či Shimano. Velký převodník zde zaručuje dostatečně nízkou frekvenci šlapání při jízdě po rovině a z kopce, ovšem do hodně prudkých výjezdů bychom vzadu rozhodně uvítali větší pastorek než jen 32 zubů. Kompletní osazení Shimano pak podalo tradičně přesnou odezvu řazení a brzdy mají dostatek výkonu, aby zastavily hmotnost kola a jezdce i ve vyšší rychlosti. Vidlice patří svým projevem k rozumnému průměru a v lehčím terénu zde nevidíme žádné omezení. Vynikající jsou pak pláště s jemným vzorkem, jehož drobné zoubky se dokážou doslova přilepit na každý výstupek a zajistit vynikající adhezi i za mokra. V blátě se sice vzorek snadno zanáší, ale na pevném suchém či mokrém podkladu je perfektní. Jen bychom si lehce poladili geometrii posedu, aby kolo nabídlo v terénu vyšší míru jistoty v ovládání, takže do sedla!
Obratně i na jistotu
Geometrie kola v sobě snoubí dvě protichůdné vlastnosti, a to stabilitu danou dlouhou horní trubkou a zadní stavbou, vůči níž pracuje strmý úhel vidlice, která předek doslova vybízí k okamžité změně směru a celkově zkracuje rozvor. Posed jezdce lehce vzadu je celkem pohodlný a množství podložek pod představcem umožňuje výraznou změnu pozice řídítek. Tady bychom asi volili nižší polohu řídítek a jejich výměnu za širší, naopak představec za kratší, aby měl jezdec více jistoty ve sjezdech. Na jejich začátek jej totiž motor pohodlně dopraví. Pohodlné sedlo sportovního střihu a pěnové gripy s pojistkou byly celkem příjemné, stejně jako šlapání mírně před sebe.
Motor nabídne pět úrovní výkonu, které se zobrazí na rozměrném displeji, jenž ukazuje jak kapacitu baterie, najetou vzdálenost a okamžitou rychlost, tak další cyklistické funkce. Nezobrazuje ale dojezd v závislosti na aktuální stavu baterie a stylu jízdy, takže je třeba sledovat, kolik dílků z celkových deseti nám na indikátoru ubývá. Baterie má samozřejmě vlastní diody indikace jejího stavu, které se rozsvítí po stisknutí tlačítka. Nabíjet ji pak lze i nasunutou v rámu, protože konektor je dobře přístupný a hned vedle něj je USB konektor, třeba pro připojení telefonu nebo světla.
Ovládání pohonu se zapíná tlačítky v dosahu levé ruky, kde lze regulovat výkon, vypínat systém a zapnout i podsvícení displeje. Systém se během přestávky sám nevypne, takže není nutné jej po každé pauze na občerstvení zapínat.
Díky výkonu rozdělenému do pěti úrovní si uživatel může vybrat, zda bude na jedničku šlapat téměř za svoje a motor mu jen nepatrně pomůže, nebo se nechá na pětku rozmazlovat. Jednička a dvojka jsou opravdu jen pro ty, kdo chtějí pomoc motoru hlavně do kopce a jinak podají nějaký fyzický výkon. Od třetího stupně už je asistence motoru výraznější a v podstatě bude trojka a čtyřka asi nejpoužívanější úrovní výkonu.
My jsme samozřejmě podlehli nejvyššímu výkonu a drtivou většinu testovacích jízd svítil na displeji pátý stupeň. Než indikátor ubral první dílek, měli jsme ujeto pět kilometrů mírného stoupání, ovšem pak začaly dílky mizet pravidelně, zhruba dva po deseti kilometrech. V kopcovitém terénu motor fungoval bez nějakého zaváhání, pouze v těžších rozbitých sjezdech občas řetěz opustil převodník chráněný jen vnějším krytem. K okamžitému záběru stačil motoru úsek zhruba sedm minut na hodinovém ciferníku otočení klik, takže dostatečně rychlá reakce. Na rovině plná spokojenost, bez jakýchkoliv výpadků, a totéž do mírných a středních stoupání. Motor na pětku umí i opravdový extrém, což delší zadní stavba jen podpoří, ale tam chyběl zmíněný lehčí převod. Mít tak vzadu 42 zubů, byl by to nahoru slušný fičák. Jakmile byly na displeji tři dílky, rychlejší výjezd občas naznačil lehkým škubnutím motoru, že kapacita baterie už na tyhle extrémy není optimální, ale přepnutí na nižší stupeň bylo bez problému. Úplně prázdný indikátor bez dílků pak neznamenal vypnutí motoru, ale ještě fungoval ve slabším režimu další čtyři kilometry na dojezd domů, takže výsledných 44 km na nejvyšší výkon v kopcovitém terénu a s devadesátikilovým jezdcem můžeme s klidem potvrdit.
Co se týče jízdních vlastností, geometrie spolu s tuhým rámem vyloženě nahrává výjezdům, kde nebylo nutné nějak přesouvat těžiště nad řídítka, a na rovině točivost přední partie protáhne jezdce doslova kolem každého stromu, aby zadek vše lehce zklidnil. Ve sjezdech je ale nutné jít hodně za sedlo a vyšší rychlost vyžaduje díky kratší stopě předního kola dostatek pozornosti. Hook prostě není sjezdař a vyznavač těžšího terénu, ovšem na rovině a ve stoupáních mu to celkem svědčí a na lesních stezkách či polních cestách bude dobrým společníkem s dostatkem výkonu.
Technické specifikace:
Rám: Al 6061
Vidlice: SR Suntour XCR, 100 mm
Kliky: Bafang,
Řazení: Shimano Deore, 1x9
Přehazovačka: Shimano Deore
Náboje: Joy-Tech
Ráfky: HJC Camperel
Pláště: Kenda Small Block Eight, 29x1.95“
Kazeta: Shimano, 11-32
Sedlo: Stout
Sedlovka: Promax
Řídítka: Al, 600 mm
Představec: Al
Motor: Bafang MaxDrive, 250W/36V
Baterie: Li-Ion, 13 Ah
Hmotnost: 24,6 kg
Cena: 47 990 Kč
Logicky by si mohla kola KTM brát příklad z motocyklových vzorů, což sice tak úplně neplatí, ovšem nová Macina Kapoho 272 je elektrokolem,…
Francouzská značka se do terénních elektrokol pořádně obula především širokou kolekcí celoodpružených speciálů, ovšem nezapomíná ani na…