Test, KTM inspirované motokrosem, 2018

Logicky by si mohla kola KTM brát příklad z motocyklových vzorů, což sice tak úplně neplatí, ovšem nová Macina Kapoho 272 je elektrokolem, jež kombinací kol 29 a 27 palců vsadilo na motokrosové vzory. U nich je větší přední a menší širší zadní kolo samozřejmostí, tak proč ne totéž u terénního elektrokola, a předem můžeme potvrdit, že je to skvělá kombinace.

Trendy, ale prakticky

Proč nasadit větší kolo dopředu a menší dozadu? Především je to vzadu kvůli větší trakci v záběru, kdežto devětadvacítka vpředu lépe zvládne nerovnosti, a je-li štíhlejší, ochotněji se všude protáhne. Ale nepředbíhejme a podívejme se na zcela přepracovaný model od základu. Rám je tradičně masivní, ovšem narostl nám průměr spodní trubky, která ukrývá baterii, a celek tak vypadá mnohem kompaktněji. Spodní kryt dokonale maskuje přítomnost baterie, takže pouze její zámek na pravé straně hned za hlavovou trubkou a gumový kryt konektoru nabíječky na straně druhé dosvědčí, že je uvnitř zdroj napětí. Na rozdíl od některých konkurentů s nechutně obtloustlou spodní trubkou je celé provedení výrazně štíhlejší. Samozřejmostí je kompletní vnitřní vedení bovdenů a kabeláže a díky baterii v rámu také možnost přidělat košík na bidon těsně před tlumič. Klasika tam asi nepůjde, ale stranové provedení či Fidlock na magnety nebudou mít problém. Ukrytá baterie a košík na bidon jsou aktuálním trendem, stejně jako boostové osy obou nábojů. Zadní stavba pak spoléhá na přepákovaný jednočep, masivní čepy, ale tlumič zde není plovoucí. Dvoudílné vahadlo přepákování nepůsobí zbytečně titěrným dojmem a Gravity Casting partie, tedy blok nesoucí motor, je pak opravdovou sázkou na jistotu a odolnost. Samozřejmostí je integrovaný blatníček na tlumič nebo dvojice otvorů u zadní patky, připravená i přes ryze sportovní charakter kola pro montáž stojánku. Stošedesátkové zdvihy má na starosti kompletně Fox a tlumič nabídne dobře dosažitelnou regulaci odskoku i páčku komprese zaručující téměř plný lockout. Vidlice má jen jednoduchou Grip patronu s třístupňovou kompresí, ale je překvapivě vysoce funkční a navíc se sametovým chodem. Jde sice o sedmadvacítkové kolo, takže i vidlice ctí tento rozměr, jenže díky boostovému provedení může pojmout právě devětadvacítkové kolo, takže výška těžiště není narušená.

K osazení pak nelze mít připomínky, protože výplety DT Swiss jsou přímo konstruované pro větší zatížení na elektrokole či při enduru, shimanovské komponenty prokázaly skvělou funkčnost, co se řazení týče, a čtyřpístkové brzdy jsou kotvy, které dokázaly tenhle stroj zabrzdit i v hodně ostrém rozletu. Chválíme také množství podložek pod představcem a hlubší řídítka s příjemným zahnutím, takže si jezdec může upravit jejich výšku dle libosti a mít buď maximálně komfortní, nebo lehce sportovnější posed. Ten druhý přitom jen navýší výrazné terénní ambice tohoto stroje.

Kola – Trakce / Manévr

S koly kombinace 27,5+ a 29 palců už jsme pár strojů jezdili, a jestliže jsme zastánci plusek pro terénní elektrokola, tahle kombinace vše posouvá o stupínek výš. Dokázali jsme efektivně projíždět kořenité pasáže, aniž by měl jezdec pocit, že prostě jen tupě valí přes překážky a nemusí se o nic starat. Naopak je předek oproti pluskům lépe čitelný a dává přesnější odezvu od terénu, aniž by tím výrazněji utrpěla adheze. Zatímco na obou pluskách můžete být úplné jelito, takový tank prostě jede přes všechno, tady si užíváte každý metr terénu, ostřeji krájíte zatáčky a v rychlosti máte větší šanci udělat ostrý manévr přesněji. Zadní kolo pak jen pokorně valí všude, kam jej předek nasměruje, a ve výjezdu doslova chrochtáte blahem, jak vás trakce posouvá stále výš, kam se předek ochotně směruje.

Ale není to jen o průměrech kol, jde o celek, jenž dostal do vínku nízko položené těžiště, hodně jistý hlavový úhel a bezedné zdvihy. Komfortní posed už jsme zmínili a testovaná devatenáctka bude ideální pro jezdce s výškou 180-190 cm. Ani přehnaně dlouhá, ani krátká a hravá, jako její předchůdce. Tohle je hodně vyspělý model a je to znát i na projevu v terénu.

Nejlepší „bošácký“ motor s pětistovkovou baterií zabral okamžitě už po otáčce klik na ciferníku zhruba v úseku jedné minuty, a když se na místě opřete do klik, cítíte cukání. Tah je znát hlavně při odřazování, kdy řetěz na kazetě doslova střílí při změně pastorku. Akcelerace skvělá, odpružení sice hlubší a při šlapání trochu houpavější, ale nic, co by nevyřešil menší 25% SAG a ve výjezdu páčka blokace tlumiče. Mimochodem, žehlení nerovností je zde naprosto příkladné, a jak kořeny, tak dopady ze skoků zvládnou obě jednotky perfektně. Zadek jen nepatrně tuhne pod brzdou, ale pluskové obutí a míra zdvihu jsou v tomhle výrazným zlepšovákem. Zmíněná akcelerace by měla být v režimu Sport spojená i s jeho aktuálním přizpůsobením terénnímu bikingu a ostřejší reakcí na záběr do pedálů. Toto přizpůsobení režimu MTB je ale spíše subjektivním dojmem, než abychom mohli jasně definovat výrazný rozdíl. Každopádně pohon zde fungoval naprosto ukázkově a rozsah kazety byl i v ostrých výjezdech dostatečný, což platí i v opačném směru pro nejtěžší převod. Nájezd v terénu se ukázal standardní, tedy i přes sliby baterie před prvním šlápnutím na Eco kolem 160 km, to nakonec bylo na Sport něco kolem čtyřiceti v kopcovitém terénu. Režim Tour ale bohatě postačí a dojezd je pak výrazně delší, o čemž průběžně informuje displej.

Macina Kapoho 272 11 PT-CX51, jak zní celý název, je kolem svádějícím k terénním radovánkám v tom nejagresivnějším stylu. Ve výjezdu stačí nalehnout trochu na řídítka, případně posunout představec předtím níž, a dokážete si sjezdovou trať užívat směrem nahoru. Sice je rozjezd bleskový, ale ve finále ostré stojky je pak znát nutnost zařazení co nejlehčího převodu, jinak motor dá pocítit své maximum krouticího momentu. To ale platí pro extrémní výjezdy, jinak je vše perfektně funkční, takže na rovině a v mírném stoupání si jezdec vyloženě užívá každý metr. Pozor ale na výšku těžiště a šlapání v rozbitém terénu či náklon v zatáčce. Pedály jsou dost nízko nad zemí, takže vystouplé kameny představují riziko kontaktu, a dost často jsme si museli šlapání načasovat, aby v daném místě nebyla jedna z klik zrovna dole. Díky tomu ale bike přeochotně zatáčí, což je vzhledem k rozvoru a délce zadní stavby překvapivé. Ochota, s jakou jde do náklonu a zvládne klopenku, či kam až jej lze ve sjezdu poslat, co se sklonu týče, je ohromující. Ve vyšší rychlosti pak skvěle manévruje a ve vzduchu si s ním, tedy vzhledem k hmotnosti, můžete dělat, co chcete. Prostě terénní geny vyšlechtěné téměř k dokonalosti, protože ani ostřejší zatáčky mu nejsou proti srsti, a když už to je někde hodně přes závit, tak pomůže výkon zadní brzdy. Vzorek plášťů, mimochodem s novou Addix směsí, pak nesnese výtek, byl jistým společníkem na pevném i rozbahněném podkladu.

KTM tímhle modelem zcela jistě nasadilo laťku pro terénní elektrokola vysoko, a i když někdo namítne, že musí pořizovat dva rozměry plášťů nebo duší, ten výsledný dojem z jízdy za to určitě stojí. Inspirace motokrosem tedy přinesla své ovoce.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace

Rám: Alloy 27.5+, 160 mm

Tlumič: Fox A Float DPX2, Performance

Vidlice: Fox A F34 Performance, Grip

Kliky: Miranda

Brzdy: Shimano Zee, 203/180 mm

Řazení: Shimano Deore XT, 1x11

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Kola: DT Swiss H1900, Hybrid, 29/27.5+, Boost

Pláště: Schwalbe Fat Albert/Nobby Nic, 60-622/70-584

Kazeta: Shimano M7000, 11-46

Sedlo: Fi'zi:k

Sedlovka: KS Lev/KTM

Řídítka: KTM

Představec: KTM

Motor: Bosch Performance CX, 250W, 36V

Baterie: Bosch Powertube, 13,4Ah-500Wh

Displej: Bosch Intuvia

Hmotnost: 23,8 kg