Test, Rocky Mountain Solo 50

Současné gravel vlně neunikla ani legendární vancouverská značka, a přestože ji má většina historicky spjatou s nejnáročnějším bikingem a freeride stylem, svým fandům nabízí i „štěrkolet“. Elegantní, bez extrémů a se vším, co má tahle kategorie mít, takže přijměte pozvání na Solo jízdu, nemusí být jen sólo, ale klidně i ve skupině.

Funkčnost bez příkras

Čím má být gravel, silničkou do terénu nebo bikem s berany na silnici? Obojím, vším, ale hlavně ne ničím, jinak by pozbyl smyslu, nad nímž i tak někteří ryzí silničáři pochybují a bikeři vrtí hlavou. Je to univerzál nabízející vše, i drobná „ale“. A tak je to nejspíš správně a Solo není výjimkou, protože má vše, co má gravel mít. V tomto případě tedy tuhý hliníkový rám, jehož vyhlazené sváry budí u neznalých zvídavé pohledy a myšlenky o karbonu. Zadní patky a profilace řetězových vzpěr s přiznanou housenkou však pochyby jasně vyvrátí. Jednoduchost je pak to, co rám plně vystihuje, přestože nechybí řada podstatných detailů. Profilace masivní spodní trubky (tři páry závitů na košík) bude jedním z pilířů celkové tuhosti a v tomto směru za ní nezaostává ani plošší střih horní trubky. Trochu překvapí silnější sedlová trubka, kdy průměr sedlovky 30,9 přece jen není z těch, které by byly nejvstřícnější jezdcovu pozadí, ale pro podsedlovou bikepackingovou brašnu a těžšího jezdce to bude zásadní prvek odolnosti, stejně jako masivní středové pouzdro standardu BB386EVO. Napojení řetězových vzpěr je pak lahůdkovým detailem s výrazně profilovaným a dolů protaženým dílcem pravé vzpěry, takže nesouměrné provedení působí hodně zajímavě, ale jde o čistě praktické řešení, kvůli prostupnosti pláště a prostoru pro větší převodník. Solo totiž kromě standardních osmadvacítek v až 40mm šíři totiž zvládne i sedmadvacítková kola v až 2,2palcové šíři. Proměnlivý obdélníkový profil řetězových vzpěr pak spolu s patkami koresponduje se spodní trubkou, naopak sedlové vzpěry sympatizují svým průřezem zploštělé elipsy s horní trubkou, na niž se napojují plynule po stranách sedlové trubky. Nad patkami nechybí z vnitřní strany závit pro vzpěry blatníků, spojovací můstek má samozřejmě otvor pro další šroub, jinak jsou sedlové vzpěry bez dalších montážních bodů. To masivní karbonová vidlice nese na každé noze hned trojici závitů a rovněž otvor pro horní šroub blatníků nebo nosiče. Mimochodem blatníky lze upevnit do šroubů na zadní straně patek, takže opravdu nic nechybí. Brzdový třmen je ve Flat Mount standardu, stejně jako u zadní brzdy a vpředu je pevná 15mm osa náboje, kdežto vzadu provedení 12 x 142 mm, tedy kombinace bikovo-silniční, nikoliv čistě silniční. Ryze praktické je pak vedení jednodílného řadicího bovdenu a zadní hadice rámem s dobře přístupným vývodem v otvoru před středovým pouzdrem, samozřejmostí jsou spojky brzdových hadic u řídítek nebo regulace řazení na bovdenu v tomtéž prostoru.

Osazení sadou GRX je klasikou a silničář zvyklý řadit oběma rukama bude chvilku podvědomě šmátrat levačkou po odřazovací páčce na levé straně, nicméně převody

1x11 jsou zde až na nějaké hromadné spurty v maximální rychlosti v dostatečném rozsahu, rovněž obutí se ukázalo jako slušný univerzál, s tvarem řídítek se výrobce vyloženě trefil, ale to už jsme vlastně v sedle, tak nepředbíhejme.

Raději terén nebo silnice?

Typická gravelovská otázka by zde mohla mít více proměnných, ale odpověď je jednoduchá, gravel. Solo totiž nějak výrazně neinklinuje ani k jednomu, a přitom mu chutná obojí. Testované elko se výškou rámu i délkou posedu ukázalo jako optimální pro 185 cm vysokého jezdce. Sedlovka je sice nadimenzovaná pro mnohem vyšší postavy, ale vzájemný poměr sedla s výškou řídítek už by hrál spíš ve prospěch skloněného silničního posedu, nikoliv gravelového komfortu a vyváženosti. Nicméně i 190cm tester byl na vážkách, zda vsadit na elko nebo raději XL, ale tahle výška už bude pro elko asi hraniční. Silnější průměr sedlovky výrobce vykompenzoval pohodlným sedlem WTB, takže vzadu bylo tlumení malých rázů zajištěno až těsně pod jezdcem, vpředu pak chválíme pohodlnou omotávku Easton i optimální tvar řídítek. Nízké oblouky a kompromisní míra vnějšího vyhnutí zachutnají i ryzím odpůrcům tohoto tvaru. Nic se nemá přehánět a tady to bylo opravdu zvoleno ideálně.

Solo s prvními kilometry nevyžaduje nějaké sžívání jezdce s kolem a okamžitě svým poslušným projevem padne do ruky. Je dostatečně stabilní, přitom obratný, ale mrštnost silničky od něho nečekejme, tady se ryze gravelové geny projevují naplno. Akcelerace je ve slušné míře, na čemž má zásluhu především torzní tuhost rámu neklesající ani v místě zeslabení pravé řetězové vzpěry, což chválíme. Poplatná ovšem obutí a celkové hmotnosti, takže gravelová, a když už jsme nakousli pláště, tak jejich jemnými profily hustě posetý běhoun je doslova lepivka ke každému podkladu. To se projevilo i na silnici, kde nejsou tak rychlé, ale zato dokonale drží a nepatrně zrychlí s nájezdem na šotolinu. Perfektní přilnavost ukázal vzorek hlavně na tvrdé hlíně nebo šotolině, naopak bláto mu díky rychlému zaplnění vzorku zrovna moc nechutná. Vystouplé boční profily ale dokáží v zatáčce podržet, takže paradoxně v náklonu drží pláště na blátě lépe než při rovné jízdě. Délka rámu a stopa předního kola pak v zatáčkách zajistí plynulý a hladký průjezd s dostatkem jistoty bez nějaké nervozity. Výška těžiště i řídítek ale nejsou konkurentem, který by hbitý průjezd sérií zatáček nějak brzdil, právě naopak. Kdybychom to měli přirovnat k horským kolům, tak Solo má perfektní „flow“ a točí ochotně, snadno jde do náklonu a jezdce nelimituje. Nehledejme nějaký extrémní gravelový projev s vysokými řídítky i těžištěm s nutností „lámat“ to do zatáček, to zde opravdu není a kolo prostě všemi zatáčkami proplouvá hladce. Ve sjezdech má dostatek stability a v nízké rychlosti mu naopak nechybí ochota změnit směr, takže jeho vyvážený projev rozhodně nezklame. Ze sedla pak dokáže zrychlovat ve slušné míře, ovšem přesun jezdce víc dopředu znamenal ze sedla občasný kontakt kolene s hadicí zadní brzdy, tady bychom asi krátili, přece jen vstup „kabeláže“ do spodní trubky není situovaný úplně optimálně.

Co se týká jízdního komfortu, tuhá vidlice toho moc neodpustí a zadní stavba díky silnější sedlovce nepatří i přes zploštění sedlových vzpěr k vyloženým požíračům nerovností. Obojí ale slušně kompenzuje pohodlná omotávka, komfortní sedlo a solidní tlumicí schopnosti plášťů. I přes maximální tlak 60 PSI nepůsobil Solo na polňačce zbytečně tvrdým a roztřeseným dojmem. Je tuhý a necílí primárně na pohodlí a absorpci rázů, ale není přehnaně tvrdý, to zase ne. Naložit mu kompletní bagáž a osedlat jej na delší cestu, to bude ideální využití, případně mu nakládat v terénu, co to půjde a klidně i s přezutím na silnější pláště, vlohy na to rozhodně má, převody rovněž.

Čtyřicítka zubů vpředu totiž nabídla velice slušný poměr s kazetou 11 až 42 jak pro dlouhé rovinky v rychlejším tempu (tedy bez skupinových švihů na maximum), kde bude nejmenší jedenáctka docela v permanenci, tak převod do prudších výjezdů. Precizní ovládání brzd je pak samozřejmostí, stejně jako horní ovládání řazení. Při spodním úchopu je třeba posunout ruce trochu víc do oblouku řídítek kvůli dosahu na páky, ale to už je opravdu šťourání v detailech.

Solo je prostě čistý gravel a zdá se, že stejně jako Rocky Mountain umí biky, tak podobně zvládl i tuhle kategorii. Bez přešlapů a s jasným zaměřením na cíl, požitek z jízdy na silnici i v lehkém terénu. Ať už pojedete ve skupině nebo sólo.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Alloy SL 6061 Butted, 12x142

Vidlice: Carbon Gravel, 15x100

Kliky: Shimano GRX RX600, 40 z.

Brzdy: Shimano GRX RX400,

Řazení: Shimano GRX RX600, 1x11

Přehazovačka: Shimano GRX RX812

Ráfky: WTB ST i21 TCS

Náboje: Rocky Mountain

Pláště: WTB Venture TCS Light, 700x40C

Kazeta: Shimano SLX, 11-42

Sedlo: WTB/Rocky Mountain

Sedlovka: Rocky Mountain

Řídítka: Rocky Mountain Flare Drop

Představec: Rocky Mountain XC

Hmotnost: 10,8 kg

Cena: 62 000 Kč