Test Rock Machine Avalanche

Mezi hrstkou značek, jejichž konstruktéři si už před mnoha lety uvědomovali, že na kole se dá krom jízdy také trochu létat, je i Rock Machine. Biky s označením Adrenaline se v její nabídce objevují prakticky od samých počátků a mnoho domácích jezdců se na těchto čtyřčepových strojích prohánělo po nejdrsnějších trailech a DH tratích. I Rock Machine se rozvíjí a jeho nabídka stále roste a tak se vedle fullů postupně začala objevovat i pevná kola pro jezdce–letce.

Řada Core Series obsahuje v letošním roce tři kola s předním odpružením určená pro každého, kdo se hodlá nad terénem vznášet a také jeden biketrialový speciál. Do testu byl přizván základní model Avalanche, jehož ambice sice nesahají až na závodní tratě, ale určitě dokáže zpříjemnit odpoledne každému, kdo už delší dobu hází lopatou a na haldách za chalupou si chce užít.

Masivní rám Avalanche je ukázkou poctivé práce s materiálem AL 7005, ovšem chybí mu množství výztuh, na které jsme u takových kol normálně zvyklí. Ne že by to něčemu vadilo, jen je decentní vzhled tohoto rámu nečekaný a vlastně se designově přiklání ke kolům na XC. To ovšem neznamená, že by Rock Machine chtěl na kolech nějak šetřit a obrat vás o nějaký ten zajímavý konstrukční prvek. V tomto případě je použit výrazný frézovaný díl za středem, který se podílí nejen na tuhosti rámu, ale také na možnosti nasadit do zadní stavby pořádně tlustou pneumatiku. Mimo elitního modelu Volcano se zeslabovanými trubkami je celá Core série postavena na stejných rámech. Geometrie, jak ostatně sami vidíte na nákresu, je střižená rozumně někam mezi kolo na pořádné polety a bike, se kterým se dá jezdit i na středně dlouhé expedice za poznáním. Vedení lanek je po horní trubce, spodní je vybavena pro montáž košíku. Masivní spodní rámová trubka se pod košíkem zužuje a na středové spojce zabírá něco málo přes polovinu. Zadní stavba je zakončena jednoduchými ale silnými patkami.

Celkem ekonomické pojetí sady je vidět na celém kole, ale má to jediný důvod. Na komponenty určené do počátku sportovní třídy je přeci jen rám se specializovanou geometrií i provedením příliš drahý. Aby mohl Avalanche zapadnout do cenové skupiny kol do patnácti tisíc korun, jsou tu kliky TruVativ X-Forge s plechovými a velmi atraktivně tvarovanými převodníky, řazení v podání komponentů ze sady Shimano Alivio a Acera, nebo komponenty Hardware. Odpružení je plně na vidlici Suntour XCP-75 s pružinami a elastomery v nitru. Volný pád ze svahu je kontrolován pomocí relativně účinné dvojice brzd, ve které sice brzdným výkonem vede přední mechanická kotoučovka Shimano M475, ovšem zadní V-brake Hardware je při lehčím skákání a v běžném terénu či ve městě, kam je Avalanche především určen, dostatečný. Malinko mimo celkovou filosofii kola byl pouze dlouhý a hodně vztyčený představec, ale na druhou stranu nebyl problém povolit pár šroubů a vyměnit jej za podstatně kratší.

V terénu se Avalanche chová přesně podle svých možností. Pokud budeme podrobovat analýze pouze jízdní vlastnosti dané geometrií, je tenhle bike naprosto v pořádku. Při jízdě dolů je velmi dobrým pomocníkem mírně položená přední vidlice a krátká zadní stavba. Kolo je výtečně točivé a dokážete s ním projet i místa s hodně zapeklitými retardéry. V kopcích pak zadní pevná stavba výborně pomáhá při přesunech, ale také je, díky délce 410 mm, limitující v prudkých výjezdech. Tam ale Avalanche určitě moc nepatří a drtivá většina potenciálních majitelů by se do prudkého kopce stejně nejspíš nevydala.

Suntour XCP-75 je vidlice postrádající útlum a bohužel musíme konstatovat, že z toho vycházející funkce je při skákání podstatně více na obtíž, než při jízdě po zemi. Tam si můžete v klidu vychutnat citlivost a není tolik cítit nárazy při zpětném chodu na doraz. Při skocích je ale situace odlišná a zcela odlehčená vidlice se vrací velmi rychle. Pevnostně je XCP-75 na celkem vysoké úrovni a určitě většinu jezdců nezklame.

Zbytek sady ovlivňuje jízdu snad jen pozitivně, ovšem musíte se smířit s funkcí a hlavně tuhostí a přesností komponentů pro kola okolo patnácti tisíc korun.

Závěrem snad ještě pár slov k pneumatikám Kenda o rozměru 2,1 palce. Jejich vzorek je poskládán z typických čtverců a v terénu opravdu dobře ryje zem. Rozdíl mezi touto levnou verzí a dražším obutím je především v tvrdosti směsi. V tomto případě rozhodně nemůžeme pět chválu na lepivou gumu obutí Kenda Stick-E a nutno konstatovat, že na mokrých kořenech a kamenech to není ideální. Jinde ovšem pojedete bez problémů a pokud se zajímáte na dualovém kole i o valivý odpor, pak odpovídáme, že není vysoký a že se nám na těchto pneumatikách jezdilo v suchých úsecích velmi dobře.

Avalanche tedy v testu dokázal, že i na kolech za tak málo peněz lze užít dost legrace, ovšem musíte se smířit s tím, že váš stroj bude mít limity jak pevnostní, tak rychlostní, dané použitím levnějších komponentů a vidlice bez útlumu.

Mara

Foto: Tereza