Test - Pells Razzer, závodní hlína

Zní to skoro hanlivě – hlína, jenže když je základem kola kvalitní hliníkový rám, navíc s dobrou geometrií, solidní tuhostí a přitom vysokou schopností zažehlit terénní nerovnosti, pak není tenhle materiál nutné zatracovat ani pro závodní použití. V případě devětadvacítky Pells Razzer to platí stoprocentně, byť má tento výrobce v sortimentu i špičkové karbonové hardtaily.

Tradice a vývoj

Za roky vývoje se podařilo vytěžit z konstrukce rámu takřka maximum a kdo si pamatuje pojmy jako Rhombus, tedy název masivní spodní trubky, zde může paměť oprášit. Spodní pagodovitá trubka pro maximální tuhost rámu nechybí, a naopak ta horní je od nakrčení za hlavou směrem dozadu ukázkově snížená s narůstající šířkou. Nenápadná plochá výztuha v napojení na sedlovou trubku nijak neruší elegantně plynulý přechod horní trubky do sedlových vzpěr a máme tu jeden z konstrukčních unikátů. Už jsme jej testovali na starším modelu, jde o 12 mm vysoké sedlové vzpěry, nesoucí nápis „nejtenčí ocas ze všech“, což je hlavní činitel absorpčních schopností zadní stavby. Při jejich vývoji bylo nutné najít optimální tloušťku stěny, protože původní tenká stěna způsobovala při brzdění vibrace, takže se nepatrně zesilovalo, nicméně výška 12 mm je v kategorii hliníkových rámů opravdu hodně unikátní. Naopak partie kolem patek je objemově výraznější a protažení řetězových vzpěr směrem nahoru, aby nesly jen malý dílec samotné patky, vypadá hodně zajímavě. Samozřejmostí je boostové provedení na 12mm pevnou rychloupínací osu a vnitřní pozice třmenu zadní brzdy. Řetězovým vzpěrám pak směrem dopředu nechybí zploštění uprostřed, podporující vertikální flexi zadní stavby. Abychom byli úplní, nesmíme opomenout sedlovou trubku se zalomením ve spodní třetině, disponující opěrkou bovdenu případného přesmykače, jenž na tomto modelu logicky chyběl.

Volné jsou také úchyty bovdenu přesmykače pod horní trubkou nesoucí jen bovden přehazovačky, hadice zadní brzdy se táhne po spodní straně dolní trubky. Vnitřní vedení se zde navzdory trendům a pro nadšení mechaniků nekoná. Chválíme osazení čistě pod taktovkou Shimana, byť k typu brzd máme výhrady ne co do výkonu, ten byl zcela bez připomínek, ale menší sportovnější páky, alespoň ze sady Deore by takto laděnému kolu přece jen slušely víc, navíc když osazení mixuje přehazovačku XT, kliky SLX a náboje Deore. Jedničku s hvězdičkou ale zaslouží vidlice Fox, jejíž sametově jemný chod a odpovídající progresivita nebo možnost blokace páčkou na pozici levého řazení jsou vyloženě „jezdec friendly“. Totéž platí pro tvar řídítek či sedlo, obojí je pro jezdce příjemnou společností.

V rytmu XCO

Přesně tak, čistě na cross-country, případně na maraton, jinde tohle kolo ani nemá smysl trápit, pro závodění se zkrátka narodilo. Testovali jsme velikost 19 palců, což je ideální pro jezdce s výškou 185 – 192 cm. Menší by asi uvítal kratší představec, vyššímu už je určená největší 21,5“ velikost. Devatenáctka usadí jezdce příjemně dozadu, takže šlape mírně před sebe a ruce jsou natažené optimálně pro závodní XC, ovšem ne tak extrémně, abychom museli posed prohlásit za příliš dlouhý. Výška řídítek je rovněž nastavena v rozumné míře, ale na nějaké kochání se krajinou to není, byť na hliníku, stále musíme mít na paměti, že sedláme závodní mašinu. Tuhost rámu je s prvním šlápnutím do pedálů přímo ukázková a přitom je v terénu jasně znát, že kombinace sedlovky 27,2mm průměru a tenčí zadní stavby tuhle vlastnost krásně doplňuje výrazným komfortem. Když se k tomu přidá hodně rychlý, nebo spíše hodně hladký vzorek plášťů Thunder Burt, jsou zrychlení na tvrdém podkladu a všechna stoupání doslova hladové po maximálním záběru do pedálů, aby to jezdec opravdu „rval“ na maximum. Hlad po rychlosti totiž z tohoto kola čiší a pokud na to jezdec fyzicky má, bude si ji užívat dosyta. Tedy v případě těžkých výjezdů a spíše nahoru nakloněné roviny, protože kombinace převodníku s dvaatřiceti zuby a kazety 11-46 je nejtěžší převod i na rovině o hodně vysoké frekvenci šlapání, o sjezdech ani nemluvě. Čtyřiatřicítka by vpředu občas bodla, říkali jsme si na silnici, když byl nejmenší pastorek stále tím nejpoužívanějším.

Co se týče geometrie a ovládání kola, to nevyžaduje úplně nejzkušenějšího závodníka, protože je jednou z těch, které hned padnou do ruky. Samozřejmě nelze očekávat nějaké trailové vlohy pro dovádění v terénu, jasně musíme zdůraznit XC orientaci, takže kolo je stabilní a dobře drží směr, ačkoliv jej předek kdykoliv ochotně změní. Točivost předku je příkladná, ale nelze hovořit o zbytečně postavené vidlici, vše je v ideálně vyváženém poměru a předek za sebou zbytek kola všude krásně protáhne. Nízké těžiště vybízí k náklonům v zatáčkách, obě kola krásně drží na zemi a jakmile je třeba dostat se do vzduchu, oběma koly naráz to jde nejlépe. Nějaké odskakování na zadním tady moc neplatí, vše je spíše ve stylu závodníka se zadkem nad sedlem, pokrčenými lokty a v agresivním předklonu, jenž kontroluje přední kolo dokonale přilepené k povrchu trati. V tomhle stylu bude většina vyjížděk, prostě na maximální výkon jak nahoru – tam není nutné ani moc chodit těžištěm nad řídítka, tak dolů, kde naopak přesun za sedlo občas pomůže. Omezením bude jen vzorek plášťů, které si rozhodně nenotují s náročným terénem nebo bahnitým podkladem, jen a jen tvrdý a rychlý, případně co nejméně rozbitý povrch, tam budou doma, jinam už to chce univerzálnější vzorek. Ten sice ubere lehce na omračujícím výkonu „tandrbuřtů“, ale jezdci v terénu výrazně přidá na jistotě.

Výkon brzd pak nezklamal v žádné situaci a jen ten design páčky pro nás byl malou pihou na kráse. Řazení šlapalo perfektně a řetěz ani jednou neopustil převodník, nicméně pro závodní nasazení by se řadicí páčka s možností odřadit dolů víc než o jeden pastorek určitě hodila. Kolo na to prostě ambice má a když cítíte, že výkon jezdce jde vyloženě na pohyb dopředu, energie se v rámu neztrácí a přitom na sedle v terénu cítíte tu zaoblenost každého rázu, jež se ztrácí někde v zadní stavbě, hledáte drobnosti, jak lze tenhle potenciál využít ještě víc naplno.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Pells P6 Ultralite

Vidlice: Fox Float Performance 32 RL, 100 mm, Boost

Kliky: Shimano SLX, 32 z.

Brzdy: Shimano M425/M395, 160 mm

Řazení: Shimano SLX, 1x11

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Náboje: Shimano Deore, Boost

Ráfky: Mavic XM319

Pláště: Schwalbe Thunder Burt, 29x2,1“

Kazeta: Shimano CS-M7000, 11-46

Sedlo: Pells Shark 136

Sedlovka: Pells XR2

Řídítka: Pells XR68

Představec: Pells RX67

Hmotnost: 11,87 kg

Cena: 38 990 Kč