Test, One-Forty, ztělesněná hravost

Trailbike by měla charakterizovat obratnost, hravost a lehký jízdní projev, ať už směrem do kopce, nebo naopak dolů i skrze ty nejutaženější zatáčky. Bez přesahů do enduro třídy, nebo naopak XC kategorie je testovaná Merida One-Forty na sedmadvacítkách přesně takovým kolem.

Klasika bez výstředností

Když něco funguje, netřeba to měnit, to platí i v případě modelové řady One-Forty, protože od roku 2017, kdy jsme tenhle bike testovali naposledy v jeho variantě pro sezónu 2018, se téměř nic nezměnilo, tedy krom komponentů nebo šíře plášťů, které jsou aktuálně užší a nesází se tolik na „pluska“, byť rozdíl jedné či dvou desetin palce už téměř nestojí za zmínku. One-Forty tudíž nepostihla honba za agresivní dlouhou geometrií se strmým úhlem sedlové trubky a hodně položenou hlavou, takže posed ocení každý, kdo má rád pozici v sedle více vzadu, optimálně dlouhou horní trubku, a ne nijak přehnaný reach, to vše pak s projevem upřednostňujícím hravost a obratnost před sjezdovou stabilitou. Rám ze slitiny 6061 tak už čtyři roky spoléhá na Float Link plovoucí uložení zadního tlumiče, kdy spodní kyvka je klasický jednočep s přepákováním na tlumič, ovšem ten je v Trunnion provedení upevněný na přední prodloužení spodní kyvky a v průběhu zdvihu se tak pohybuje zcela nezávisle na rámu.

To je hlavní charakteristický prvek kola, tím druhým je profilace dvojitě prohnuté spodní trubky a prohnutí horní trubky před sedlovou. Takhle to mají i zdvihově „sousední“ řady One-Twenty nebo One-Sixty, a pokud máme něco vyzdvihnout, pak je to tuhost celé partie kolem středového pouzdra, hlavního čepu zadní stavby i spodní kyvka samotná. Navíc ani subtilně vyhlížející dělené vahadlo přepákování na tlumič nebo sedlové vzpěry nevykazovaly při jízdě tendence k nějaké boční flexi. Z vyloženě povedených detailů je to pak vnitřní vedení bovdenů a hadice zadní brzdy přes hliníkové vstupy s mechanickým jištěním proti nechtěnému posuvu, a tudíž i klepání. Funguje to na jedničku, jen je třeba při instalaci lanka teleskopické sedlovky o chvilku déle ladit správnou délku bovdenu, ovšem řadicí bovden i hadice zadní brzdy mají pod středovým pouzdrem odnímatelný plastový kryt jejich vývodu, výrazně usnadňující celkový servis. Rám samozřejmě pojme košík na bidon a obě pevné osy na imbus pak obsluhuje vyjímatelná páčka s imbusem, jištěná v jedné či druhé ose O-kroužkem. Když doplníme pozici zadního brzdového třmenu na řetězové vzpěře, máme detaily rámu vyčerpány a můžeme se podívat na osazení.

To je s ohledem na cenově druhou nejnižší pozici modelu v podstatě bezkompromisní a po testování v terénu musíme dodat, že funkčně až nadprůměrné, místy dokonce budící nadšení. Boostové náboje Shimano kooperují s ráfky vnitřní šíře 29 milimetrů a obutí se podařilo naladit až k trailovému maximu, protože přední Minion je opravdu neprůstřelný a Dissector vzadu dokáže pod brzdou doslova orat hrabanku. Dvanáctková kazeta v kombinaci s dvaatřiceti zuby převodníku na 175mm klikách (rám M a výše) je trailové optimum, schopné zaručit rozumnou frekvenci šlapání i směrem dolů. Deore řazení pak s XT přehazovačkou nesnese výtku, snad krom absence možnosti shodit to vzadu o více pastorků naráz, což umí právě páčka XT. Co Merida nepodcenila, jsou brzdy Deore, tedy žádný ústupek směrem níž k dostupnějším třmenům, jak bývá poměrně často vidět, ale plnohodnotné „kotvy“ nabízející na 180mm kotoučích přesnou a charakteristickou shimanovskou funkci.

Zbývá tedy už se jen usadit, což teleskop se 150 mm zdvihu, opět s hodnotou rozdílnou pro jednotlivé velikosti rámu, ulehčí, sevřít ostřeji profilované gripy (tohle nechcete jezdit bez rukavic), naladit tlak v obou jednotkách a vyrazit. Marzocchi Z2 už od začátku překvapí velice citlivým zanořením a zadní stavba na tom není s tlumičem nijak pozadu, spíše naopak, takže na „podvozek“ jsme se hodně těšili, ale vlastně na všechno.

Esence zábavy

Když tohle kolo navrhovali, asi se ještě někdo vrátil k počítači a otočil kolečkem „zábava“ směrem doprava. Testované elko je ideální pro maximálně 185 cm vysokého jezdce, jehož si usadí hezky dozadu s rukama ideálně nataženýma a lehce vzpřímeným posedem. Tedy pokud nepřesune podložky nad představec, aby získal trochu agresivnější pozici řídítek pro ještě ostřejší ovládání a sedlo směrem dopředu pro zlepšení stoupacích schopností. One-Forty totiž umí nabídnout jak maximálně pohodlný vzpřímenější posed, tak dává prostor k naladění na aktuální trochu víc „aggressive trail“ charakteristiku.

Se šlápnutím do pedálů se zadní stavba lehce pohupuje, ovšem v rozmezí ani ne celého SAG, což se nezvyšovalo ani s nějakým razantnějším šlapáním ve výjezdech. Akcelerace a lehkost jízdního projevu jsou doslova návykové, což jezdec zvyklý na roztáčení devětadvacítek najednou považuje za něco ohromujícího. Kolo má doslova hlad jet svižně a nepřichází jev v podobě uvadnutí či stagnace v určité rychlosti, naopak schopnost zrychlení kdykoliv zůstává stále zapnutá. Už jsem skoro zapomněl, jak svižně dokáží jet sedmadvacítky a proti redakčnímu mulletu jede tenhle stroj poctivě o 25 procent lehčeji. Není to XC, to ne, ale je to opravdu svižný trailový projev, ať už na silnici, kde tedy pláště neřvou zrovna nadšením, nebo v terénu, kde je lehkost jízdy až brutální. První zatočení na lesní stezky, točivost tak lehká a živá, že se skoro usmíváte, znamená přepnutí do módu „zábava naplno“ a vychutnávám si všechno. Supercitlivé přední i zadní odpružení, kdy vidlice i bez vymožeností sofistikovanějších tlumicích patron Fox Grip či Grip 2 umí i s Rail olejovou lázní v levé noze být neskutečně citlivým, a přitom oporu poskytujícím kouskem. Tady palec nahoru a tvrdím, že Z2 předčí řadu dražších konkurenčních kousků. Schopnost plného lockoutu vidlice nebo i zadního tlumiče zde sice je, ale nesáhl jsem po ní ani ve výjezdu na silnici. Pohupování neobtěžuje a plně zamčené jednotky naopak nepřirozeně rozkmitávají sedlovku a jezdce při frekvenčním šlapání, možnost tu ale je. Otevřený podvozek se v terénu předvádí v nejlepším světle a zadní odpružení působí díky nárůstu progresivity až v poslední čtvrtině zdvihu hlubším dojmem, aspirujícím až téměř k enduro projevu. Ve sjezdech je zadní stavba nezávislým a všepožírajícím organismem, předek pak vyzobává vše od nejmenších nerovností, až po velké rázy, jen si v půlce sjezdu lehce přitahuji páčku komprese, abych vidlici mírně zklidnil, a je to ideál. Známé traily jsou o úplně jiné jízdě, zábavnější, hravější, kolo jde do vzduchu až přeochotně, odskočit hranu neznamená výraznější tahání za řídítka a točivý předek, i přes počáteční obavy z nějakého zavření řídítek, nakonec ukazuje dostatek jistoty. Přitom ale kolo není neposedná koza, je jen živé, hravé a agresivní. Ve výjezdech má chuť stoupat svižně, ale geometrii neošidíte, takže tady je občas nutné trochu víc pokrčit lokty a přesunout těžiště dopředu, nicméně to není v nějakém extrému, ale běžné míře. Bike dominuje ale hlavně na rovině, nejtočivějších trailech a směrem dolů, kde své geny umí prodat jak v technických sjezdových pasážích, tak na šlapavých úsecích se zatáčkami i kameny. Prostupnost je totiž další ze samozřejmostí, jimiž tenhle bike disponuje, takže jen šlapete, hrajete si s řídítky a hledáte místa, kterými díky sedmadvacítkám zkusíte co nejrychleji proklouznout nebo je přeskočit a za nimi zrychlíte směrem k dalším výzvám. Jistě, devětadvacítky by terén vyhladily o něco lépe, ale ta akcelerace, schopnost kola prorvat se každou utaženou zatáčkou doslova bleskově, bez nutnosti najíždět si a schopnost vznést se do vzduchu doslova na místě, to je zkrátka esence trailového dovádění v maximálním množství. Hodně rychlé sjezdové úseky jsou pak spíš jen o volbě velikosti rámu, na jaké hranici budete a zda bude kolo pod vámi menší a obratnější, nebo naopak delší a stabilnější, sjezdové enduro z něj zkrátka nebude, je to trailbike, sedmadvacítkový, čistý, ryzí a bez přesahů, zaručující každému maximum zábavy a požitek z jízdy.

Fotogalerie kola ZDE

Technické specifikace:

Rám: Al Superlite 6061, Boost, 140 mm

Vidlice: Marzocchi Z2, Boost, 150 mm

Tlumič: Rock Shox Deluxe Select+

Kliky: Race Face Ride, 32 z.

Brzdy: Shimano Deore, 180 mm

Řazení: Shimano Deore, 1x12

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Ráfky: Merida Expert TR

Náboje: Shimano MT400/410, Boost

Pláště: Maxxis Minion DHF / Dissector, 2.5/2,4“

Kazeta: Shimano Deore, 10-51

Sedlo: Merida Comp CC

Sedlovka: Merida Comp TR, 150 mm

Řídítka: Merida Expert TR, 780 mm

Představec: Merida Expert TR,

Hmotnost: 14,75 kg

Cena: 64 990 Kč