Kola pro cross country se stále více dělí na dva hlavní proudy, kdy jeden spoléhá na roky zažité geometrie a nabízí jezdcům především výkon směrem do výjezdů, a druhý, jenž se přizpůsobuje trendům stále techničtějších tratí s náročnými sjezdovými pasážemi. Bikem, jenž zcela jistě patří do agresivnější skupiny s moderní geometrií, neřku-li mezi stroje udávající svým pojetím směr, je Norco Revolver. Full, jenž má výkon XC speciálu, ale sjezdové schopnosti trailbiku. Kolo, jehož ideální tratí budou ty nejextrémnější maratony a jehož stodvacítková verze zcela určitě přispívá k částečnému přepisování historie vývoje XC strojů.
Větší ráže je lepší
Polemiku, zda je pro XC 100mm zdvih optimální, či není lepší dopřát si o dvacet milimetrů víc, vyřešil výrobce tím, že Revolver nabízí jak ve verzi se 100mm zdvihy na obou osách, tak ve 120mm provedení, což je případ námi testovaného modelu Revolver FS2 120. Žádná mezihra se stovkou vzadu a dvacítkou navíc vpředu se nekoná, a rovněž na nějaké navýšení tuhosti větším průměrem vnitřních noh vidlice vpředu se nehraje. Tohle je ostré XC, maraton a trochu trail k tomu, vše směřované na výkon, nízkou hmotnost a maximální stoupací i sjezdařské schopnosti.
Karbonový rám z hi-mod vláken získal u aktuální verze výrazné navýšení tuhosti, což můžeme po testu jednoznačně potvrdit. I přes nízkou hmotnost a XC střih se rám při šlapání skoro nehne. Čtyřčepové provedení zadní stavby je klasikou, navíc spoléhající na kvalitní ložiska od Enduro Bearings. Zajímavé je přitom spojení sedlových vzpěr pod čepem přepákování na tlumič, jehož ramínko je rovněž z karbonu. Začněme ale raději od hlavy, která je nízká, a za ní jsou dva vstupy pro bovdeny, chráněné gumovými krytkami. Zajímavostí vnitřního vedení je zajištění bovdenů proti klepání v rámu stahovací páskou, přístupnou otvorem uprostřed spodní stěny dolní rámové trubky. Vyvedení bovdenů před středovým pouzdrem pak dává dostatek prostoru pro jejich výměnu, takže tady srdce mechanika jistě zaplesá. Spodní trubce nechybí trojice závitů na montáž košíku a její hranatý profil s přechody odstínů laku vypadá spolu s logem na pohled opravdu famózně. Středové pouzdro už sází na lisovaný Sram Dub standard a nechybí mu dvojice závitů po obvodu na případnou montáž vodítka řetězu. Hlavní čep zadní stavby rozhodně nepůsobí subtilním dojmem, spíše naopak, a jeho pozice je přesně v úrovni převodníku. Zadní stavbě s poměrně masivním rozměrem partie před rozdvojením ramen u hlavního čepu pak nechybí gumový chránič proti řetězu a boostové provedení patek sází na osu utaženou imbusovým klíčem, stejně jako u přední vidlice, tedy žádné páčky. Post-Mount úchyt zadní brzdy je zde ještě klasicky na horní straně sedlové vzpěry, takže se bude lépe seřizovat.
Co se týká komponentů, odpružení Rock Shox nabídne lockouty ovládané na korunce a tlumiči, tedy žádné bovdeny z řídítek. Logo NX na postu řazení a pohonu sice není u kola s cenovkou přes sto tisíc zrovna lákadlem, ale síla tohoto modelu je někde jinde, v základu, geometrii a jízdních vlastnostech, osazení prostě bude závodník časem vylepšovat, nebo sáhne po dražší variantě. Každopádně, co je nadstandard, je pro XC v podstatě neuvěřitelný 170mm zdvih teleskopické sedlovky Crank Brothers a třeba sázka na kombinaci nábojů, kdy vpředu je sice Novatec, ale vzadu výrobce vsadil na špičkovou spolehlivost představovanou modelem DT Swiss 370. Rovněž dráty Sapim či ráfky Stans nepatří zrovna mezi to základní zboží. Logicky je mix komponentů jasně zaměřený na to, nabídnout za přiměřenou cenu co nejodolnější komponenty tam, kde je to potřeba – což platí pro zadní náboj, a naopak na místech, kde jezdec stejně daný komponent asi brzdy zničí – přehazovačka, trochu ušetřit. Ve výsledném jízdním dojmu se to ale nijak negativně neprojevilo, naopak, bike patří mezi ty, na které budete chtít sedat zas a znova.
Žádná ruská ruleta
Jestliže byla kola pro XC stavěna tak, že většina těžkých sjezdů představovala pro jezdce noční můru a bylo to spíš „pade na pade“, jestli je vůbec zdolá, tak v případě revolveru nebude žádný sjezd ruskou ruletou. Tohle kolo je sjezdová zbraň, tedy nadneseně v XC a lehce trailovém duchu, protože zdvihy zkrátka člověk neoklame, ale ta jistota a chování za jízdy zcela jistě přesvědčí i řadu staromilců o tom, že nový směr vývoje geometrií má co nabídnout. Testovaná velikost L má delší horní trubku, jen lehce napřímený sedlový úhel a ne úplně trailově položený úhel vidlice, jenže když se k tomu přidá hodně krátká zadní stavba, a 426,7 mm je opravdu hodně málo, navíc menší velikosti mají ještě méně, a největší XL má jen 430 mm, tak se agresivní průjezdy zatáček stanou takřka samozřejmostí. Vraťme se ale k posedu, který perfektně padl 189 cm vysokému jezdci, i když jsme předtím obě podložky nasadili pod představec. Přece jen zvítězila chuť mít kolo víc v trail módu než v ryzím XC naladění. S nízkou hlavovou trubkou to ale není problém, a jestliže jsme posunuli sedlo mírně vzad, nakonec se to ukázalo zbytečné, a naopak původní nastavení na střed zámku bylo ve výjezdech výhodnější, aniž by na rovině jakkoliv omezovalo a působilo dojmem, že šlapeme moc pod sebe. Příjemné zahnutí řídítek, kratší představec, ne zrovna komfortní sedlo, zato pohodlné Ergon gripy a pak už jen vyrazit za brutálními výkony. Tedy ještě naladit odpružení, kde to hlavně u tlumiče bude o hledání ideálu. Metrákový jezdec musí mít kolem 200 PSI, ovšem stále jsme ladili optimum, protože 25% SAG sice omezoval pohupování zadní stavby při šlapání, jenže kolo bylo zbytečně tvrdé, a naopak 45% maximum sice nabídlo extra komfort, aniž by šla zadní stavba dík progresivitě nadoraz, jenže se zadek pohupoval při šlapání v sedle i z něj. Výsledný 30% SAG byl tedy kompromisem mezi oběma projevy, ale stále jsme občas měli tendenci, že někde by to chtělo víc tlaku a jinde zase méně. Záleží tedy na preferencích jezdce a nelze to řešit lockoutem, protože ten nabízí páčku jen v pozici otevřeno a plně zamčeno, žádná střední hodnota „propedalu“, která by se tady vyloženě hodila. Zato SID vpředu svým závodním projevem s dostatečnou citlivostí nijak nepřekvapil, tedy nijak negativně, a pilně pracoval na vyzobávání nerovností. Když odpružení shrneme, tak horní pozice páčky lockoutu tlumiče je vyloženě jezdci nepřátelská, a je to spíš o zlomení palce za jízdy než o rychlém přepnutí páčky. Otočení tlumiče páčkou dolů to vyřeší, ale tam hrozí kontakt se sedmičkovým bidonem, takže je to o kompromisech. Jinak ale odpružení díky progresivitě nepůsobilo hlubokým dojmem a ve sjezdech rozhodně nebylo z těch, kde bychom měli pocit vyšší hodnoty zdvihu. Prostě sportovní podvozek se vším všudy, kdy občas lehce omezovalo pohupování zadní stavby a pod brzdou pak její nepatrné tuhnutí.
Ta hlavní síla kola je ale v geometrii a celkovém jízdním projevu, který je, nebojíme se napsat, skoro omračující. Chuť, s jakou bike vyráží kupředu, jak se rám nepoddává bočním silám při šlapání, jak je kolo ochotné zrychlit po průjezdu technické pasáže a stále jezdce nutit makat naplno, to je dokonalá harmonie skoro trailové geometrie a XC výkonu. Na našem tradičním testovacím okruhu, kde běžně trápíme vyšší zdvihy, tenhle stroj dovolil najet do technických pasáží naplno, zvládnout je s velkou jistotou a pak vyrazit dopředu stylem, jako kdybychom pod sebou měli „postrk“ elektrokola. Ochota jet rychle je prostě revolveru vrozená a pouze jemnější vzorek nesériově montovaného zadního pláště a zmiňovaná progresivita odpružení dá spolu s hodnotami zdvihů jezdci najevo, že stále sedlá XC stroj a ne trailbike. Vysoký zdvih teleskopické sedlovky umožní seskakovat dropy, příslušející jiné zdvihové kategorii kol, a stabilita kola s tím nemá žádný problém, jako by s narůstající rychlostí zároveň rostla i chuť kola po dalších extrémech. Jistě, zdvih nenahradíš, ale i tak je až překvapivé, že lze na téhle hodnotě zvládat náročné pasáže rychleji než na 140mm trailbiku. Ve výsledku totiž šlapavé „mezipasáže“ umožní revolveru získat cenné vteřiny navíc. A do výjezdů? Tam se předek zbytečně nezvedá a prostupnost terénem absencí kontaktu klik s kameny rovněž neomezuje, což platí i o lehkém převodu, byť bychom ve sjezdech občas chtěli o dva zuby na převodníku navíc. A na rovině je to naprostá jistota, obratnost a točivost, tak trochu odlišná od XC klasiky, tedy žádná variace na téma hbitý předek a líný zadek prosmýkající se za ním, tady je to spíše o jezdci víc na řídítkách, nájezdu do zatáčky, náklonu a pak vystřelení po zadním, prostě trailové geny a maximum zábavy. I když delší geometrie předního trojúhelníku ne každému bude hned sedět, tady mají výhodu ti, kdo už osedlali nějaké endurko. XC klasici budou ze začátku asi trochu vykulení, ale pak dokážou dostat z kola maximum. Na to je vlastně stavěné, na maximální výkon, na rychlé otáčky bubínku revolveru a pořádnou palbu.
Technické specifikace
Rám: Hi-Mod Carbon, 120 mm, boost
Vidlice: Rock Shox Sid Select, 120 mm, boost
Tlumič: Rock Shox Deluxe Select+ RL
Kliky: Sram NX Eagle DUB, 32 z.
Brzdy: Sram Guide T, 180/160 mm
Řazení: Sram NX Eagle, 1x12
Přehazovačka: Sram NX Eagle
Pláště: Maxxis Forekaster 2,35
Ráfky: Stans Arch D
Náboje: Novatec/DT Swiss 370
Kazeta: Sram PG1230, 11-50
Sedlo: Fizik Taiga
Sedlovka: Crank Brothers Highline 3, 170 mm
Řídítka: Norco, 760 mm
Představec: Norco
Hmotnost: 12,92 kg
Cena: 112 990 Kč
Přestože se mladá značka Qayron zapsala do povědomí především svými enduro a trailově střiženými modely, nezapomíná ani na jezdce…
Vymýšlet nadpis jako „Kultovní Yeti“, „Yeti na všechno“ či „Luxusní svezení“ nám nakonec přišlo úplně zbytečné, protože Yeti je prostě…