Test, Norco Revolver FS2

Už jsme měli tu čest otestovat Revolver FS v jeho drsnější verzi na stodvacítkových zdvizích i v provedení HT, tedy s pevným rámem a nyní přišla řada na závodní XC raketu se stovkovými zdvihy. Ta přitom svým pojetím geometrie nabourává zažité trendy a nabízí jezdci docela jiné zážitky, než by od od daných zdvihů a kategorie kola očekával.

Kanadský styl

Současné trendy hlásají delší reach, tedy přední trojúhelník protažený směrem kupředu nikoliv o milimetry, ale jejich desítkové násobky, v kontrastu s tím pak zkrácený představec pro lepší ovládání a zkrácenou zadní stavbu pro lepší manévrování. Tohle všechno Revolver má, bez ohledu na to, zda jde o testovanou stovkovou či již dříve prověřenou stodvacítkovou variantu. Geometrie je prostě moderní a přestože hlavový úhel nebo zdvihy nejsou z kategorie DC, tedy Down Country, přesah tohoto stroje je díky celkové geometrii výrazný. To už jsme ale psali také u jejich trailbiku, kde rovněž delší rám dokázal dohnat v terénu to, co jinde zajišťuje položenější hlavová trubka a kinematika zadní stavby pak prokázala schopnosti srovnatelné s o deset až dvacet milimerů hlubším zdvihem. Norco prostě bike do terénu umí a v tomto případě to není jiné.

Karbonový rám z Hi-Mod vláken nabídne uhlazené profily trubek, nízkou hlavu a výrazné zesílení v místě napojení sedlové trubky na horní či u středového pouzdra. To je mimochodem vybavené dvojicí montážních bodů pro vodítko řetězu a sází na lisovaná ložiska. Trojice závitů pro košík na bidon je rovněž trochu nezvyklá a totéž platí pro otvor ve spodní trubce, jímž jsou stahovací páskou jištěné bovden a hadice brzdy uvnitř. Vedení bovdenů a hadice je silnou stránkou rámu a precizně umístěné vstupy i vývody z rámu či zadní stavby jsou ukázkou optimalizace jejich tažení, navíc s dobrým přístupem před středovým pouzdrem kvůli případnému servisu. I tlumič s ovládáním odskoku ukrytým pod táhlem blokace dovoluje pohodlný přístup imbusem pro naladění, takže nemáme sebemenší připomínku. Možná lockout tlumiče sdružený s blokací vidlice na otočné rukojeti nemusí sedět každému a kdo se rád drží celé délky gripu bude chvilku rozladěný, ale to je spíš věc vkusu, protože jinak celá záležitost fungovala na jedničku.

Ale zpět k rámu, protože masivní čep zadní stavby na úrovni převodníku, výška řetězových vzpěr nebo širší rozestup těch sedlových nejsou tím, kdo by nějak narušil celkovou torzní tuhost konstrukce. Platí to i pro masivní ramínko přepákování na tlumič, kde pevnost celku doplňuje v tomto místě jednodílné provedení obou sedlových vzpěr. Rám ve svém čtyřramenném provedení prostě nezaslouží jakoukoliv výtku a to platí i pro dostatek prostoru pro až 2,3“ pláště.

Skvěle naladěný podvozek má kromě kinematiky na starosti vidlice Rock Shox SID s boostovým zúžením vnějších kluzáků a stejnojmenný tlumič, kam jsme museli pro metrákového jezdce naládovat přes 250 PSI, aby byla u citlivého odpružení zaručena rozumná hodnota SAG na úrovni 30 %. Zatímco v odpružení zamířil výrobce docela vysoko, komponenty pohonu a řazení jsou spíše z nižších pater a sada NX bude na pozici řadicí páčky a přehazovačky asi tím, co jezdec časem „potuní“ směrem výš. Funkčně sice bylo vše v pořádku, ale elektronika AXS by kolu vyloženě slušela. Lehké ráfky Stans a boostové náboje Bear Pawls s dráty Sapim nebyly omezením ani pro odolnost ani pro výkon, takže jen trochu ostřejší řazení a také brzdy budou námětem pro vylepšení. To ale jen chceme dohnat komponenty špičkové vlastnosti rámu a odpružení, protože tenhle celek nasadil laťku hodně vysoko.

Reach zaklínadlem úspěchu

Délka rámu je asi tím nejzásadnějším prvkem pro výsledné jízdní vlastnosti a je to cítit už od prvních metrů. Posed na testovaném elku je prostě delší a i přes nízkou hlavovou trubku je tahle velikost optimální i pro 190cm jezdce, aby neměl sedlovku na limitu a řídítka pocitově příliš nízko. Posed ovšem nepůsobí zásluhou strmějšího úhlu sedlové trubky takovou délkou, tedy při jízdě v sedle, a to jsme si sedlo posunuli v zámku lehce vzad. Cítit je délka hlavně v nižší rychlosti, kdy zatáčení sice ulehčuje spíše točivější hlavový úhel, ale přední kolo má jezdec pocitově trochu víc vpředu a dál, takže poloměr zatáčení předku je delší, podobně jako kdyby byl hlavový úhel víc položený. Tohle nastavení ale dovoluje i v nízké rychlosti zatáčet zostra, aniž by bylo nutné bike víc sklápět a jen celkový rozvor pak vyžaduje trochu víc si nadjet zatáčku, jinak se jí ale bike protáhne nakonec neuvěřitelně hladce. Postupně přicházíme geometrii na chuť a čím náročnější je terén, tím lepší je celkový projev. Odpružení šlape hladce a výrazná citlivost zadní stavby v první třetině zdvihu občas nutí zapínat lockout. To ale platí hlavně pro jízdu v sedle, kdy se zadek trochu víc pohupuje v základním rozmezí SAGu, jakmile se do toho jezdec opře ze sedla, zadek lehce přituhne a kolo nejen díky tomu, ale i zásluhou nízké hmotnosti pocitově výrazně zrychlí. Lockout je zde ale oprávněně, citlivost je u zadní stavby zkrátka slušná a pro závodní XC může být ve výjezdu po silnici někdy na obtíž. To ale v terénu neplatí, tam je míra propružení i pohupování v rytmu šlapání jen minimálně omezující. Naopak je tam cítit schopnost podvozku dokonale vyžehlit terén a i přes hodnotu zdvihu působit výrazně schopnějším dojmem. Rozbité rovinaté traily odpružení žehlí a přitom geometrie nežádá od jezdce nějakou výraznou korekci směru. Každá větší nerovnost, dolík nebo překážka nutící dostat kolo do vzduchu, jsou okamžitě zdolány s notnou dávkou jistoty a jakousi samozřejmostí. Přitom se bike prolétá všude ochotně, se slušnou prostupností bez kontaktu klik s terénem a pouze jemnější vzorek plášťů je tím, na co se nechcete spoléhat na blátě a namrzlém podkladu. Na jaro a podzim prostě rychlý letní vzorek přezout a nemáme důvod k nespokojenosti, jinak ale rekony v race provedení umí jet na tvrdém podkladu opravdu svižně a slušně tlumit.

Ostřejší test v náročných výjezdech pak jasně ukázal, že kombinace kratší zadní stavby a delšího předku umí udržet předek na zemi i v těch nejstrmějších stojkách, aniž bychom seděli na špičce sedla. Dokonalé výjezdové schopnosti a v podstatě to samé přišlo v opačném směru, tedy dolů. Jakmile stezka zrychlila, kolu to přidalo na chuti jet ještě ostřeji, rychleji a přitom jezdci nabídnout maximální kontrolu. To, co umí tenhle bike ve sjezdech je přímo ukázkové a je doslova radost letět naplno každou pěšinou nebo širokou lesní cestou. Porce jistoty ve vysoké rychlosti je nadstandardní a přitom bike dokáže skvěle manévrovat a hbitě změnit směr nebo přeskočit z jedné koleje do druhé. Stabilita ve sjezdu ano, ale ne za cenu omezené ovladatelnosti, takže je to spíš nadměrná porce sjezdových schopností, co dostal Revolver do vínku spolu s těmi stoupacími geny. Delší předek i v náročných sjezdech nabídne to, co má u konkurence či trailbiků na starosti položenější úhel vidlice, aniž by se v tomto případě jezdec bál o předek víc opřít. Tady tleskáme a jen menší počet zubů převodníku je tím, co trochu omezuje maximální výkon v táhlých klesáních nebo rychlé jízdě na rovině. Celkový dojem z kola je prostě perfektní a jezdec si na něm jízdu na plný výkon užije opravdu všemi směry, aniž by někde strádal. I když jsme byli nadšení ze sourozence s vyššími zdvihy, v tomhle případě těch pár chybějících milimetrů nelitujeme, i bez nich totiž zvládá Revolver plnou palbu bez jakéhokoliv omezení.