Test, Look 796 Monoblade

Extrémně nízký odpor vzduchu společně s maximálním možným výkonem, bez ohledu na vložené finanční prostředky, asi tak nějak znělo zadání pří vývoji modelu 796 Monoblade. Tento ultimativní časovkový speciál vytěžil naprosté maximum ze současných konstrukčních technologií, vznikal ve vlastním aerodynamickém tunelu a je výkladní skříní schopností značky Look. Navíc se jedná o jedno z nejunikátnějších kol, které jsme za celou čtvrtstoletí dlouhou historii Cykloservisu testovali, o čemž ostatně svědčí i cenovka pohybující se okolo 350 tisíc korun za variantu s kompletní sadou Dura-Ace Di2 a s karbonovými koly Mavic CXR.

Tento Look je v reálu nejen fantastický, ale hlavně doslova návykový, pakliže vám rychlost imponuje. Jestliže jste naopak dosud neměli tu čest s podobným speciálem, nejspíš se při první jízdě nebudete moci zbavit dojmu, že se znovu učíte jezdit na kole – z hlediska jízdní stability i samotné pozice posedu je totiž vše zcela odlišné od toho, na co jsme zvyklí ze standardních silničních kol. Je to asi jako srovnávat pohodlí kokpitu Formule 1 s mercedesem S-klasse. Zde šel jízdní komfort stranou a na pořadí dne byla pouze rychlost. Opojná rychlost.

Podívejme se na konstrukci rámu využívajícího pro značku typické prvky, mezi něž patří extrémně plochá aerodynamická sedlovka Aeropost či unikátní, designově dokonale začleněný představec Aeroflat Stem, plynule navazující na linii horní trubky. Dominantní je celá hlavová partie rámu, kdy při čelním pohledu vynikne její extrémní zúžení, jež si vynutilo vývoj vidlice s atypicky úzkým sloupkem. Plochá část za hlavou plynule přechází v podobně zploštělou spodní trubku a prakticky tentýž profil najdeme u trubky sedlové. Profil kapky, s ideální kombinací náběhových a odtokových hran, nechybí na sedlových vzpěrách a také u přední vidlice s integrovanými brzdovými čelistmi Aerobrake 2. Tyto minimalistické karbonové V-brzdy jsou dokonale čistě zakomponovány do ramen vidlice bezprostředně pod korunkou. Pojem integrace je dotažen na úplné konstrukční maximum a rám s vidlicí, sedlovkou, představcem, řídítky, brzdami a klikami tvoří celek s hmotností 3,9 kilogramu. Také kliky ZED 3 jsou konstrukčním unikátem - jednodílné provedení s osou, na niž jsou přes kliky nasunuta ložiska obrovského průměru, je dokladem, kam až lze s takřka neomezeným rozpočtem zajít. Kliky nejenže nabídnou bezchybnou tuhost i minimální odpor vzduchu, ale hmotnost včetně osy je pouhých 360 gramů! Pokud by vás zajímala hmotnost samotného rámu, výrobce udává 1350 gramů včetně sedlovky.

I přes preferenci rychlosti se nezapomnělo na možnost variability. To se týká třeba konstrukce zámku sedlovky, jehož pozici lze otáčet a pomyslně tak měnit úhel sedlové trubky v rozmezí 74 až 80 stupňů, tedy v závislosti na proporcích naší postavy a především na prostém faktu, zda chceme mít z modelu 796 Monoblade časovkový či triatlonový speciál. V tom nám nahrávají také řídítka s výškovou regulací v rozsahu plus minus pět centimetrů a podobně lze nastavovat hrazdu vůči rovině řídítek jak vertikálně, tak samozřejmě i její předsazení. Velmi citlivou regulací disponují rovněž opěrky pro lokty. Pokud se ještě vrátíme k sedlovce, tak zde najdeme začleněný elastomerový blok, jak jsme zvyklí od standardních silničních rámů Look se sedlovkou Aeropost. Oproti nim však použité řešení disponuje standardní výškovou regulací. Pojem integrace dotahují na maximum výše zmíněné brzdy, kdy zadní koncepce Direct Mount je umístěna zespodu za středovým pouzdrem, ale i čisté začlenění brzdových bovdenů a kabelů řazení Di2.

Jak správně tušíte, obtékání vzduchu bylo laděno včetně veškerých dalších komponentů a včetně jezdce. Aerodynamiku řešenou do nejmenších detailů dokládají třeba kola Mavic CXR s 80 mm vysokými karbonovými ráfky. Na bočním přechodu mezi ráfkem a galuskou nalezneme tenoučký pryžový pásek vyhlazující hranku, v níž by docházelo k turbulencím. Tomu říkáme perfekcionismus!

Na testovaném stroji nalezneme měniče Ultegra Di2 kombinované s řazením Dura-Ace Di2 na konci hrazdy a v bezprostřední blízkosti brzdových pák. Zajímavostí z pohledu běžného cyklisty bude nakombinování funkcí. Na řídítkách je použita standardní konfigurace ovládání, s přehazovačkou vpravo a přesmykačem vlevo, naopak na koncích hrazdy najdeme pouze ovládání přehazovačky, kdy vpravo řadíme na těžší a vlevo na lehčí převody. Je to logické, neboť při jízdě do prudšího kopce na hrazdě většinou neležíme a v okamžiku, kdy zvýšíme rychlost a uléháme na hrazdu, máme již zařazenu velkou „placku“.

Atypické je umístění závitů pro košík nikoli na spodní, ale pouze na sedlové trubce, a to z důvodu aerodynamiky. Netradičním komponentem je sedlo Fi'zi:k Trigone, vypadající jako Arione s uříznutou špičkou. Toto sedlo jezdce usazuje do jediné možné pozice a je až překvapivě pohodlné, nicméně náleží spíše do světa triatlonu, což platí také o největším pastorku s osmadvaceti zuby. Nicméně osazení kola bude vesměs na majiteli, neboť 769 Monoblade je nabízen buďto jako rámový set, nebo v řadě kombinací osazení zahrnujících sady Sram Red, Shimano Dura-Ace či Ultegra, a vybírat je možné i z několika variant kol.

Jedeme proti času

Tuhost rámu a klik je fantastická. I v případě, že se do této sestavy po startu či za otočkou opře super-silový jezdec, jakýkoli náznak kroucení je prakticky nemožný. Přes použití extrémně vysokého profilu ráfků, jenž ze své podstaty nedovoluje minimalizaci obvodové hmotnosti kol, je zrychlení dostatečně ostré. Ani ne tak z úplné nuly, ale především při potřebě akcelerace z již určité rychlosti. Od nějakých třiceti kilometrů za hodinu výše se pak Monoblade chová úplně jinak, než na co jsme zvyklí z běžných silničních modelů, klidně i nekompromisně závodních. Byl navržen pro co nejvyšší rychlostní průměry a jeho hlavní výhoda spočívá v jakési „pozvolné“ síle. Jedeme čtyřicet, trochu za to vezmeme a máme tam padesátku. Zkrátka v okamžicích, kdy máme na standardním kole pocit, že si dáváme skoro na maximum, a jedeme pětatřicet, zde jedeme minimálně pětačtyřicet. Hodně dělá i psychika, kdy kolo pocitově nabádá k maximálnímu výkonu a jezdec neustále vnímá, že limity jsou ještě daleko. Čím rychleji jedeme, tím více cítíme, jak nám Look ve snažení pomáhá. Padesátka není najednou žádná rychlost. A ležet v takový moment na hrazdě, tedy s brzdovými pákami ne ve zcela ideálním dosahu, může být zprvu zvláštní pocit – pakliže nepatříme mezi zběhlé časovkáře či triatlonisty. Jízdním projevem je navíc kolo úplně odlišné od toho, na co jsme byli u časovkových modelů zvyklí ještě před nedávnem. Je neskutečné, jak velký kus cesty tento segment ušel, a pokud si vybavím vlastní časovkový speciál, na němž jsem před deseti patnácti lety závodil, tak tento Look je o tisíce světelných let jinde.

Touhu po rychlosti, jíž se Monoblade vyznačuje, lze těžko popsat slovy, přestože hmotnost 8,1 kilogramu se nemusí zdát nijak nízká. Pokud si čas od času zajedete nějakou časovku, tak nám věřte, že půjčit si takovouto záležitost alespoň na zkoušku za to zcela určitě stojí. Zkrátka ryze profesionální vybavení, je to něco jako zkusit si objet ve formuli závodní okruh. Přirovnání může být výstižné i z toho hlediska, že opravdu budete mít zprvu dost možná pocit, že neumíte řídit. Zvyknout si na velmi atypickou ovladatelnost této časovkové rakety totiž chvilku zabere, na to je nutné pamatovat právě v okamžiku, kdy se rozhodneme k zapůjčení takového stroje. Nejde jen o extrémně předkloněnou pozici těla, ale také o výrazné posunutí našeho těžiště vpřed. Tedy přímo nad kolo, které se snažíme řídit pomocí rukou i trupem. První kilometry jsou trochu divoké, ale pakliže se jezdec s technikou sžije, bude časovka zajetá na takovémto kole zážitkem na celý život. Pokud ročně najedete deset tisíc kilometrů a na amatérských časovkách se umisťujete do desátého místa, s tímto kolem budete možná vyhrávat. Zatáčky a především přehmatávání z řídítek na hrazdu a zpět vám však zpočátku připraví nejeden krušnější okamžik. Zvlášť pokud se boční vítr rozhodne, že si s vámi trochu pohraje. Když nás při testu předjížděl kamion, nebylo nám do smíchu.

Změnit při akceleraci pozici držení i těžiště a zalehnout na hrazdu, to chce zprvu dost odvahy. Extrémní předklon těla, nízko umístěná hlava jezdce a většina hmotnosti nad předním kolem – vše navyšuje pocitovou nervozitu geometrie, na niž je třeba si zvyknout. Podobně nepříjemný je okamžik, kdy přehmatáváme zpět na řídítka, lehce se zvedáme a opírá se do nás vítr. Nedej Bože, abychom museli bleskurychle měnit pozici a chytat brzdové páky, pakliže se nám do cesty na trati závodu připlete třeba auto, které na trati nemá co dělat. Pokud si ale na kolo zvykneme a popustíme uzdu odvahy, nebudeme mít za chvilku problém jet v mírném klesání šedesátkou s rukama na hrazdě. Jen nesmíme moc domýšlet, co by kdyby. Defekt, zajíc, srnka...

Look 796 Monoblade je tak ostrý, že se na něm nedá jet pomaleji. Čím větší rychlost, tím vyšší stabilita, pokud do ní tedy nepromluví poryvy větru. Naopak jízda ze sedla, například při startu, je pocitově extrémně neklidná, opět vyžadující náš návyk. Toto vše se ale týká veškerých podobných časovkových speciálů, aerodynamika má zkrátka svá specifika. Současně nás překvapilo, že kolo není na nekvalitním asfaltu zdaleka tak tvrdé, jak bychom čekali, byť projetí nerovností s rukama na hrazdě není právě příjemné. Ve skvělém světle se ukázaly i brzdy, jež za pomoci speciálních žlutých špalků fungují naprosto famózně, karbon nekarbon. Naopak trochu zvyku vyžadovalo ovládání řadicích tlačítek u brzdových pák, jež nebylo úplně intuitivní, a jezdec se musel zprvu soustředit, které tlačítko aktivuje lehčí a které těžší převod.

Tolik tedy Look 796 Monoblade. Ostatně už z jeho názvu se dá vyčíst, že bude ostrý jako břitva.

Fotogalerie kola ZDE

Technická specifikace:

(osazení testovaného modelu)

Rám: HM IM and HR carbon ultra-light

Vidlice: Monoblade aero fork

Kliky: ZED 3 carbon 53/39

Brzdy: Aerobrake 2/Direct Mount

Řazení: Shimano Dura-Ace Di2

Přehazovačka: Shimano Ultegra Di2

Přesmykač: Shimano Ultegra Di2

Kola: Mavic CXR Ultimate 80 T

Kazeta: Shimano Ultegra 11-28 (11)

Galusky: Mavic Yksion CXR SSC 23

Řídítka: Aeroflat Bar carbon

Představec: Aeroflat Stem carbon

Sedlovka: Aeropost carbon

Sedlo: Fi'zi:k Trigone

Hmotnost: 8,1 kg (vel. S-M)

Cena: 315 000 Kč

Rámový set: 190 000 Kč