Francouzský výrobce je jedním z těch, kdo experimentují s různým zavěšením zadní stavby, což v minulosti dokázal na několika modelech, ovšem X-Control je se svým virtuálním závěsem v rámci této značky legendou.
Malý - velký zdvih
Testovaný bike je sice zařazen do kategorie trail/all-mountain, ovšem stovkový zadní zdvih a o dvacet milimetrů navrch vpředu tomu na první pohled nenasvědčovaly. Jenže ono je to všechno mnohem komplikovanější. Systém zadního virtuálního čepu FPS+ značka poprvé uvedla v roce 2001 jako FPS, pak byl v roce 2005 přepracován na FPS2 a o deset let později přišla současná verze FPS+. Pevný zadní trojúhelník se na dvojici vahadel pohybuje tak, aby nedocházelo k nepříjemnému tahání za pedály, ale řetězová linka přitom dokázala při šlapání tlačit zadní kolo k zemi, tedy částečně zamykat pružení. Zní to složitě, ale dokonale fungující zadní stavba nás opravdu překvapila.
Zadní trojúhelník nese spodní vahadlo, které směřuje za středovým pouzdrem kolmo vzhůru a proti pohybu vpřed mu brání plastový doraz, jehož funkci jsme za jízdy nezaznamenali žádným zvukovým projevem. Horní vahadlo pak rovněž na sedlové trubce míří téměř kolmo vzhůru a tlumič stlačuje přes malý výstupek. Při nasednutí dojde k lehkému zanoření tlumiče, a popravdě je zapotřebí vyšší tlak přes 200 psi, aby byl SAG odpovídající. Jeho hodnotu ukazuje měrka na levé sedlové vzpěře a gumový zobáček na sedlové trubce. S třetinovým zanořením byla zadní stavba neskutečně citlivá a při testu ze sedla šel tlumič slušně do zdvihu. Naopak test v sedle znamenal při záběru do pedálů téměř nulovou reakci, tedy vyjma lehkého zhoupnutí vlivem jezdcovy hmotnosti. Záběr ze sedla pak dal pocítit snahu řetězu držet odpružení na uzdě, ale paradoxně se tato vlastnost neprojevila negativně při jízdě v terénu, kde by jinak tahal řetěz za pedály. FPS+ prostě funguje, i když jeho vysoká citlivost by v určitém ohledu občas snesla lockout tlumiče nebo přitlumení komprese. To je ale jedna stránka věci, pružení při záběru, tou druhou je neskutečná ochota zadní stavby vyžehlit cokoliv jí přijde do cesty, aniž by brala ohled na to, zda jezdec brzdí, či nikoliv. Imunita vůči brzdění a dokonalé kopírování terénu byly až překvapivé a občas jsme měli pocit, jako bychom měli vzadu o 30 mm vyšší zdvih. Kořeny jsou doslova lahůdkou, a jakmile to jezdec vezme do klopené zatáčky a pořádně stlačí bike do komprese, zadní stavba se lehce prodlouží a na výjezdu může dokonale vystřelit zase na plný plyn. Díky dvojici vahadel totiž razantní stlačení tlumiče vyvolá nejdříve pohyb zadního kola směrem vzad a pak nahoru. Odskočení hrany či průjezd klopenky tak logicky prodlouží lehce rozvor a bike je hned stabilnější. Dostat jej tedy na zadní, ať přitažením řídítek na hraně, nebo záběrem ve výjezdu, není tak lehké, jak se zdá, protože má zkrátka dvojí tvář. Na rovině totiž nasedáte na stroj, jenž má komfortní odpružení, pocitově dost stabilní úhel vidlice, ale přitom až návykovou hravost a dokonalou ovladatelnost. Jakmile za to vezmete, ochotně zrychluje a dobře drží tempo, ale ne jako XC raketa, ale spíš all-mountain. Ve výjezdu překvapí tím, jak strmá stoupání zdolá, ovšem ve sjezdu mu narostou křídla a jezdce dokáže vybičovat k výkonům, které by čekal od modelu zdvihově o kategorii výš. X-Control je prostě dokonalá hračka a jezdec jen musí přijít na chuť odpružení, které se chová trochu jinak než u modelů Spicy či Zesty, které mají spodní kyvku opisující kruh na jediném hlavním čepu.
Agresivita v terénu spolu s dokonalou poslušností láká k překonávání těžšího terénu, ovšem vzorek plášťů přinesl hlavně na blátě rychlé vystřízlivění. Výkon brzd, dokonale pohodlné gripy či příjemně dozadu zahnutá řídítka nebo přesná odezva na povely dík oběma pevným osám, k tomu nelze cokoliv namítat. Navíc. posed není endurový s rukama nízko, ani XC natažený, ale jde o jeden z nejkomfortnějších pro celodenní brouzdání terénem, jaký jsme v poslední době měli možnost zkusit.
Za tím vším stojí i samotná konstrukce, jejíž masivnější provedení nic nenaznačuje o XC vlastnostech. Hydroforming je využit téměř všude, snížená horní trubka nebo prohnutí řetězových vzpěr a pevná zadní osa ukazují spíše na lehčí enduro než na kategorii, kam by kolo řadil zadní zdvih. Praktické vedení bovdenů po spodní trubce nebo příprava na bovden teleskopické sedlovky rovněž ukazují na jízdu tvrdšího ražení a té odpovídá i geometrie. Tahle sedmadvacítka má totiž hlavový úhel, za který by se ještě před třemi lety nestydělo ani lehčí enduro, a 68 stupňů nabídlo dokonalou souhru hravosti a přitom jistoty ve sjezdech.
Kam s ním?
Valit to na maximum někde po hravém trailu nahoru či dolů, s neochvějnou jistotou a přitom dokonalým ovládáním, to je tomuto biku nejvíce po chuti, a stovkovým zdvihem vzadu se rozhodně nenechte zmást, zvládne větší sousta.
Rám: Alloy Supreme 6, 100 mm
Tlumič: Lapierre R
Vidlice: Rock Shox Recon Gold, 120 mm
Kliky: Shimano Deore, 24/38
Brzdy: Shimano Deore,
Řazení: Shimano Deore, 2x10
Přehazovačka: Shimano Deore XT
Přesmykač: Shimano Deore
Náboje: Formula, 15mm, 12x142 mm
Ráfky: DT Swiss 466 D
Pláště: Kenda Slant, 2.2“
Kazeta: Shimano CS-HG50, 11-36
Sedlo: Lapierre
Sedlovka: Easton EA50
Řídítka: Lapierre, 740 mm
Představec: Easton EA50
Hmotnost: 14,15 kg
Cena: 57 990 Kč
Dámský „sedmadvacítkový“ hardtail Pegas ASL nese typický rukopis největší domácí cyklistické značky, konstrukční i designový. Profilace…
Karbonový fatbike je poměrně ultimativní záležitostí pro omezenou klientelu. Pokud však po supertlustých pláštích pokukujete a jste ochotni…