Test, Kross Earth TE

Polský Kross svůj model Earth TE od začátku koncipoval pro maximální výkon, jakékoli přesahy do kategorie trailbiků by zde byly nejen zbytečné, ale především nežádoucí. Stovkový zdvih na obou osách, fantastická tuhost karbonového rámu i zadní stavby z téhož materiálu, luxusní osazení spoléhající na Shimano XTR a špičkové jednotky Rock Shox – zde skutečně nehledejme jakékoli kompromisy. S cenovkou 151 990 korun má tento bike velkou šanci zaujmout jak špičkové závodníky, pakliže tedy nejsou smluvně vázáni k jiné značce, ale i nejnáročnější uživatele z řad hobby jezdců. A nemusí se vůbec jednat o pravidelné účastníky maratonů či podniků cross-country, Earth TE si naplno vychutnáme i při celodenním letu krajinou. Ano, slovo let je zde o dost výstižnější, nežli by bylo slovo jízda…

Konkrétní námi testovaný bike měl v okamžiku testu již svého majitele, jímž je Michal Douša, pořadatel BikeRanch Cupu v pražské Višňovce a především šéf celého závodního týmu Kross BikeRanch, sedlajícího v letošní sezóně právě totožný full. Z toho vyplývá, že na modelu Earth TE můžeme vidět nejen elitní jezdce světové formace Kross, ale i našeho Marka Rauchfusse nebo třeba Janu Pichlíkovou, dvojnásobnou maratonskou mistryni republiky, která právě na totožném biku vyhrála letošní Malevil Cup a mnohé další závody. Tento Kross je zkrátka synonymem výkonu a jízda na něm nás hodně bavila. A pokud vás zaujaly nálepky a loga klubu Slavia Praha, tak je to jednoduché – Michal je velkým fanouškem fotbalové Slavie a červeno-bílá barevná kombinace k této spojitosti vyloženě vybízí.

Testovaný bike ve velikosti XL byl ideální pro postavu okolo sto devadesáti centimetrů, byť reálně je spíše někde na pomezí mezi elkem a ikselkem. Hmotnost včetně pedálů XTR a košíku na láhev se vyšplhala na hodnotu 10,8 kilogramu. Sice by se ještě našla místa, kde odlehčovat, ale z našeho pohledu by to bylo celkem zbytečné, akcelerace byla totiž prvotřídní! Samotný rám pak nese charakteristický rukopis, který je nejvíce patrný ve vytvarování zadní stavby či vahadla nad tlumičem. Již od pohledu je zřejmé, že prvotní požadavek zněl: „Postavte dokonale tuhý rám, který teprve následně můžeme odlehčovat!“ To je podle našeho názoru nejlepší možná cesta, protože už jsme se za dlouhé roky setkali se spoustou kol, u nichž byl prvotní požadavek evidentně zaměřen na co nejnižší hmotnost a o navyšování tuhosti se konstruktéři snažili až v druhém sledu – z čehož většinou pramení kompromisní vlastnosti. Slovo kompromis je však červeno-bílému Krossu úplně cizí a mohutný pagodovitý profil spodní trubky, stejně jako robustně vyhlížející hlavová partie či hodně výrazné profily celé zadní stavby se promítly do tuhosti jak boční, tak i celkové torzní. V tomto ohledu musíme konstruktérům vyseknout poklonu a určitou třešničkou na dortu je efektní, plynulé napojení poměrně širokého profilu sedlových vzpěr na karbonové vahadlo. Krásný detail.

K dalším typickým prvkům patří zeštíhlující se průřez horní trubky, která při pohledu shora působí extrémně mohutně, ale její zadní partie vypadá v přímém srovnání s tou přední skoro až titěrně. Nepřehlédneme hodně velký sloping a přesazení sedlové trubky přes úroveň té horní, dále ostře řezanou, skoro až kubisticky tvarovanou hlavu a především svisle orientovaný tlumič. Osvědčená koncepce pracuje na bázi jednočepu s přepákováním, kdy úloha zadního čepu byla přepuštěna samotnému karbonu.

Samostatnou kapitolu představuje zadní stavba. Maximální rozestup ložisek hlavního čepu, na ně navazující velmi mohutné řetězové vzpěry s vysokým obdélníkovým profilem a nad patkami pak nepřehlédnutelné rozšíření, související s napojením širokých sedlových vzpěr. Snad pouze v případě, kdy bude majitel kola disponovat extrémně širokými „dráhařskými“ lýtky, může čas od času dojít k jejich kontaktu se sedlovými vzpěrami, jinak z hlediska torzní tuhosti zadní stavby a především její sestavy s rámem bylo uděláno naprosté maximum. Nemohou chybět pevné boostové osy, byť připomínku můžeme mít k absenci zadního rychloupínáku. Případná výměna osy za verzi s páčkou rychloupínáku je však záležitostí okamžiku.

Letíme cestou necestou

Geometrie, nastavený posed, naladění pružení, obvodová hmotnost kol s nejlehčí verzí plášťů Schwalbe Racing Ralph (sériově Mitys Scylla) – vše je zde uzpůsobeno rychlosti. Totéž platí o společném dálkovém lockoutu vidlice i tlumiče s dvojicí poloh, tedy plná aktivita / zamčeno. Reakcí na záběr do pedálů je kolo hodně blízko elitním hardtailům a také při naklopení do zatáčky je hodně znát celková tuhost rámu. Nastavení rámových úhlů a délek trubek ctí perfektní směrovou stabilitu, současně nás ale překvapilo, jak agilní bike dokázal být v hodně točitých pasážích nebo klopenkách. Přestože jsme psali o nulovém trailovém přesahu a tvrdší technické pasáže si na něm možná jezdec nevychutná vyloženě s pusou od ucha k uchu, tak velká kola společně s průběhem pružení a vším dalším poskytnou tolik jistoty, že se o její porci mohlo klasickým XC chrtům před pár lety možná leda tak zdát. Earth TE je zkrátka odpovědí na stále tvrdší tratě současného XC, kde přibývá umělých, často velmi těžkých pasáží, sloužících primárně pro pobavení diváků.

Sice jsme již vícekrát zmínili slovo stabilita, ale přesto bylo milým překvapením, že se bike nenechal příliš přemlouvat k nadhození předku či dokonce k bunny-hopu. Sice nás vyloženě nenabádá k odskakování terénních hran a nejčastěji na něm budeme překážky překonávat oběma koly současně, neboť jejich odlepení od země skutečně nevyžaduje příliš síly, i tak ale z hlediska ovladatelnosti patří k tomu nejpříjemnějšímu, co lze v kategorii aktuálních závodních rychlíků nalézt.

O dokonalých vrchařských schopnostech asi není třeba se dlouze rozepisovat, ty jsme od tohoto Krossu tak nějak automaticky očekávali a výsledek přesně naplnil naše předpoklady. Příjemná však byla také cesta opačným směrem, tedy s kopce dolů, ať už sérií klopenek či třeba vymletým kamenným korytem. Hodně prudké sjezdy znamenaly výrazné posunutí těžiště vzad, ale snadno jsme se obešli bez teleskopické sedlovky, byť se tento doplněk ve světě závodního XC objevuje stále častěji.

Kombinace lehoučké vidlice RS SID World Cup a tlumiče Deluxe RLR fungovala výborně a odpružení působilo velmi vyváženě. Při plné aktivitě se zadní odpružení pod jezdcem neustále mírně pohupuje, ale ne natolik, aby to jezdce rušilo. Celkově je odpružení naladěno spíše na výkon, ale nechybí mu ani citlivost zkraje chodu. Uzamčení jsme logicky používali jen a pouze na asfaltu, líbilo se nám však, že při zamčené pozici nepůsobil tlumič „předpruženě“ a jezdec na kole pocitově neposkakoval, což bývá u mnoha závodních fullů celkem častý jev. Tolik tedy k jízdním vlastnostem jako takovým.

Luxusně pracovaly brzdy XTR i převodová kombinace 1x12 s převodníkem 34 zubů. Někteří jezdci by zde možná uvítali třicet šestku, ale to je již záležitost preferencí. Každopádně karbonové kliky FSA vypadaly parádně a také jejich tuhost byla vynikající, byť původně měly být součástí sériového osazení kliky XTR. Také další komponenty s logem FSA (K-Force) na pozici řídítek či představce jsou parádní a nadstandardní je rovněž sedlo Fi'zi:k Tundra M3 s karbonovými ližinami. Zapletená kola DT-Swiss XRC 1200 Spline do lehkého a velmi tuhého celku skvěle zapadla, byť závodní stroje Kross Bike Ranch teamu využívají zapletená kola Kastar. Tolik tedy k modelu Earth TE, o němž mimochodem Ondra Cink prohlásil, že jde o jeden z nejlepších fullů, na kterém kdy jel.

Fotogalerie kola ZDE

Technická specifikace

Rám: Full Carbon, ESPS, 100 mm

Tlumič: Rock Shox Deluxe RLR

Vidlice: Rock Shox SID WC, 100 mm

Kliky: FSA SL-K, 34

Brzdy: Shimano XTR, 160 mm

Řazení: Shimano XTR

Přehazovačka: Shimano XTR

Kazeta: Shimano XTR 10-51 (12)

Kola: DT-Swiss XRC 1200 Spline

Pláště: Mitas Scylla 2.25”, tubeless

Řídítka: FSA K-Force Flat, 760 mm

Představec: FSA K-Force

Sedlovka: Kind Shock Ether Carbon

Sedlo: Fi'zi:k Tundra M3 Carbon

Hmotnost: 10,8 kg (vel. XL)

Cena: 151 990 Kč