Test kola APACHE WAKAN

Představte si kolo, které v sobě skrývá výhody sportovního devětadvaceti palcového bika a zároveň hbitost lehkého krosu. Takový stroj využije vyznavač terénu, cykloturista, vyžadující kvalitní a spolehlivý materiál i závodník, jemuž poslouží především na trénink. A to i mimo silnice. Kolo vhodné na každodenní dojíždění do zaměstnání by zároveň nabídlo i možnost více než dostačujícího sportovního vyžití. A přesně takový je Apache Wakan. Tak trochu devětadvacítkový bike, tak trochu klasický kros, především ale sportovní kolo vhodné pro široké spektrum cyklistů. Pokud se nepočítáte mezi pravověrné silničáře, ani drsné bikery, máte rádi jízdu krajinou, po asfaltu i mimo něj, Wakan je tu pro vás.

Apache profil

Rám využívá veškeré konstrukční prvky, známé ze závodních rámů Apache. Dominantní je samozřejmě spodní trubka s profilem Diamond. Ačkoliv je kosočtvercový průřez středové části spodní trubky především designovou záležitostí, ke značce již nepochybně patří a nám se líbí. Novinkou je vyfrézované pírko ve výztuze u hlavy. Tedy opět design, který zvyšuje image značky, navíc skvěle provedený. Horní trubka s vejčitým profilem je dnes již klasikou. Vzpěry i vidlice zadní stavby využívají šestiúhelníkové profilace trubek a lehkého esovité zakřivení. Novinkou je povedený brzdový můstek, který na rozdíl od loňského provedení vypadá mnohem dospěleji.

Přední odpružená vidlice Suntour NRX 7600 RL byla milým překvapením. Nečekali jsme od ní supercitlivost a ani jsme ji nedostali, ale na rozdíl od starších modelů značky, byla její funkce velice dobrá a vidlice výrazně netvrdla při nízkých teplotách. Při dvou stupních pod nulou byl sice její krok zpomalený, nicméně stále ještě dostatečně funkční. Suntour spolehlivě pochytal větší nerovnosti, krok byl plynulý, byť trochu línější. Vidlice se při jízdě nadměrně nehoupe a větší nerovnosti, které by daly řádně zabrat vašim zápěstím, spolehlivě ztlumí. Šedesát milimetrů funkčního zdvihu je i v terénu zcela dostačujících. Výborně funguje z řídítek ovládaný lockout. Při jeho využití vidlice ztuhne, ovšem při silnějším rázu dokáže i v zavřeném stavu pracovat v rozmezí přibližně jednoho centimetru. Jedinou věcí, s níž jsme na kole nebyli stoprocentně spokojení, byla ovládací páčka lockoutu. Ta je relativně daleko od řídítek a manipulace s ní znamená značné vychýlení palce, což může dělat starosti jezdcům s kratšími nebo slabšími prsty.

V japonské režii

Pochvalu zaslouží zvolený mix komponentů Shimano. Pokud přihlédneme k celkové ceně kola, necelých sedmadvacet tisíc korun, zní osazení vyloženě lákavě. Přehazovačka Deore XT a zbytek kompletně Deore LX, tedy včetně řazení Dual Control, skvělých dutých klik systému Hollowtech II, nábojů či přesmykače. Použití kvalitních součástek se s největší pravděpodobností promítne do dlouhé životnosti kola jako celku. Například na nábojích či přesmykači se rozhodně dalo ušetřit a nestalo se tak. Právě tyto díly, byť koncovým zákazníkem často přehlížené, jsou vysoce namáhané. Sada Deore LX je jistotou a Apache nechce svého zákazníka jakkoliv šidit. Sázka na jistotu je vidět i u kol. Kalíškované ráfky Mavic A319 jsou ve spojení s nerezovými dráty a s plášti Ritchey Alfabite Trail Mix pro wakana důstojnou oporou. Díly Ritchey představují velkou část vybavení od hlavového složení, přes představec s nastavitelným úhlem sklonu, řídítka Rizer, sedlovku až po vydařené sedlo. Inovace sedel se značce Ritchey rozhodně vyplatila. Nová generace je na hony vzdálena svým těžkopádným předchůdcům. I v základní verzi Comp se sedlo tváří luxusně a nabízí docela nízkou hmotnost. Díky ploché středové části a hodně pružnému skeletu, nám i při několikahodinové jízdě nabídlo dostatek komfortu. Co se týče pohodlí, v ničem si nezadá s topmodelem WCS, jenž již prošel naším testem.

Červenobílý krasavec

Skvělý design kola jde v tomto případě ruku v ruce s vydařenými jízdními vlastnostmi. I v testované největší velikosti (21“) byl rám nad očekávání tuhý, z čehož pramenil dobrý přenos síly. Hmotnost 12,9 kilogramu ve spojení s torzní tuhostí kola a nízkým valivým odporem plášťů zajistily výraznou schopnost akcelerovat. Pláště o šířce 40 milimetrů sice neposkytnou příliš komfortu, jejich vydařený vzorek ale zajistí i v náročnějším terénu dostatečnou trakci. Při jízdě na sněhu jsme nebyli prakticky nijak omezováni, podobně jako na klasickém biku. Pouze je nutné dávat pozor na větší kameny či kořeny kvůli případnému defektu. Úzké pláště nutí jezdce více sledovat terén před sebou a volit tak optimální stopu, čímž se zlepšuje technika jízdy samotného jezdce. Stavba rámu je celkově tvrdší, na umrzlém hrbolatém sněhu si záda testovacího jezdce zrovna neodpočinula. Nicméně ve srovnání s klasickou šestadvacítkou žehlí Wakan nerovnosti terénu lépe, zvlášť bude-li mít obuty širší pláště. Přes vzpřímenější posed, daný tvarem řídítek a celkově vyšším předkem, je chuť k rychlé jízdě a výborná jízdní stabilita pro Wakana dominantní. Ačkoliv se jízdní projev jeví jako klidnější a kolo ukázkově vede stopu, ani do zatáček není třeba jej jakkoliv přemlouvat. Pokud v terénu budete sledovat již zmiňované kameny či kořeny a přizpůsobíte jim svou rychlost, téměř nebude úsek, jenž byste na kole i s užšími plášti nezdolali. I v rychlejších lesních sjezdech bylo ovládání absolutně jisté. My jsme se s wakanem pohybovali mnohem více v terénu než na zpevněných cestách. Přestože není přední trojúhelník příliš dlouhý a díky výše umístěným řídítkům by se teoreticky kolo v příkrých výjezdech mohlo více zvedat na zadek, delší zadní stavba to zdárně eliminuje.

Pokud si někdo bude chtít

Wakana přetvořit na sportovní devětadvacítkový bike, tak na něj možná kromě širších plášťů namontuje i rovná řídítka či klasický představec. Fantazii se meze nekladou. A pokud byste chtěli kotoučové brzdy, můžete si přidat pouhé tři tisíce a pořídit si Apache Wakan Disc s hydraulickými kotoučovkami Shimano.

(red)