Úplně nový rám, nová geometrie, nejnovější verze pohonu Bosch a k tomu jejich nejsilnější baterie, všechno navíc na rozdílném průměru kol vpředu a vzadu. Haibike svoje Xduro AllMtn 3.0 rozhodně nijak nepodcenil a jeho 160 mm zdvihu hodlá nabídnout jezdci v co nejzajímavější podobě. My pak o konceptu průměrů 29/27,5 palce tvrdíme, že u e-biků do těžkého terénu je to ta nejlepší cesta, jak uživateli nabídnout maximální prostupnost, a přitom dokonalou ovladatelnost, takže se na to pojďme podívat trochu víc zblízka.
Trend, co má smysl
Občas se pozastavujeme nad tím, proč konstruktéři dělají to či ono a marně v tom hledáme nějaký přínos. Xduro v nás ale takové pocity rozhodně nevyvolalo, a jestliže převzalo ze současných trendů celou řadu parametrů, tak jen ku prospěchu celkového jízdního projevu. Moderní geometrie je zde dotažená tak, že máme jen minimum připomínek, a zatímco jsme s podobným konceptem testovali i sourozence Sduro FullNine s nižším 140mm zdvihem, kde nás třeba hodně postavená sedlová trubka v kontextu s kratší horní trubkou lehce omezovala, tady už jsou dané úhly a milimetry v daleko lepším poměru. Označení AllMtn je tudíž lehce matoucí, protože bike by klidně mohl mít nějakou endurovou zkraku, jelikož geometrie spoléhá na položenější hlavový úhel, delší horní rámovou trubku i reach a kombinace průměrů kol pak celku dodává na agresivitě a výrazných sjezdových schopnostech. Ale k tomu se dostaneme, podívejme se nejdříve na rám, jemuž dominuje elegantně profilovaná masivní spodní trubka s integrovanou baterií a krytem protaženým až dolů pod motor. Ten přitom působí svými menšími rozměry v šasi poměrně vzdušně a nechává si díky 45° pozici dost volného místa. Charakteristické rysy horní trubky s ostře vyhlížející profilací, pro značku typické provedení zadní stavby s masivními rameny i vahadlem přepákování, to vše je naprosto čitelné a nezaměnitelné. Nové šasi je tak hlavní odlišností, i když třeba představec s podložkami ve shodném průměru, který plynule přechází do celé šíře hlavové trubky, rovněž není něco, co by bylo běžné. Masivní blok materiálu kolem tlumiče a dokonale integrovaná pozice hlavního čepu zadní stavby, to jsou pak další detaily čistě zpracovaného rámu. Ten ukrývá kompletní kabeláž uvnitř, nad motorem ji vede do řetězových vzpěr, a aby té designové čistoty nebylo málo, i snímač otáčení zadního kola je ukrytý, a to na vnitřní straně levé patky. Magnet je pak zanýtovaný do brzdového kotouče, tedy dokonalá integrace.
Boostová rozteč zadních patek poskytuje dostatek prostoru pro třmen zadní brzdy na adaptéru na vnitřní straně patky, navíc ve čtyřpístkovém provedení, stejně jako u přední brzdy. Odpružené jednotky Rock Shox jsou sice z kategorie těch pro náročné nasazení, ovšem ve svém ekonomičtějším provedení, což ale nijak neubralo na kultivovanosti projevu celého „podvozku“. Adekvátní šířka ráfků podle rozměrů plášťů je jednoznačně tím, co by nemělo chybět, takže vzadu je to 35 mm pro pluskovou sedmadvacítku, kdežto vpředu „průchodnějších“ 30 mm pro devětadvacítku. Detail? Ano, ale dost podstatný pro výsledný projev v ostřejších zatáčkách. Teleskopická sedlovka nechybí, překvapí pak poměrně dlouhá ovládací páčka s ostřejšími rysy, ale vše je plně funkční, stejně jako dvanáctková sada Sram SX, doplněná zmíněnými čtyřpístky Magura. Co je pak nadstandardem, je systém MRS (Modular Rail System), což je drážka na horní straně spodní trubky, do níž lze po vyjmutí gumového krycího pásku nasadit adaptér pro košík na bidon či držák zámku, případně adaptér na druhou baterii, takže se celková kapacita dostane na 1125 Wh. Už ale dost popisování, tohle kolo chce rozhodně vyzkoušet na vlastní kůži a nejlépe v hodně náročném terénu, protože tam rozhodně patří.
Rozdávat zábavu
Tohle nejspíš bylo hlavním cílem konstruktérů, když navrhovali geometrii, protože ta kombinuje vynikající stoupací schopnosti a přitom sjezdové dovednosti, za něž by se nemusel stydět ani enduro/trail bike bez motoru. Posed na testovaném emku odpovídá maximálně 180cm jezdci, jehož díky strmějšímu sedlovému úhlu posadí mírně vpřed. Delší reach i horní trubka to ale spolehlivě vyrovnávají, takže jsme tady neměli tak výrazný dojem, že by jezdec seděl moc blízko řídítkům. Šlapání více pod sebe je tedy současnou „trendy“ klasikou, ve výjezdech to mělo jednoznačný přínos. Posed je ve výsledku docela komfortní, přestože výška řídítek není přehnaná, jak tomu občas u některých e-biků bývá, ale není problém naladit jej trochu agresivněji s řídítky níž. Odpružení po naladění odpovídajícího tlaku umí být komfortní, ale ne zase tak bezedně hluboké, jak bychom při hodnotě zdvihu čekali. Naopak s ním hospodaří velkoryse v jeho první třetině až polovině, aby od druhé poloviny zdvihu až do jeho finále ukázalo spíše progresivnější tvář. Celkově je projev odpružení pocitově více kompresní než přeochotně se houpající, takže jsme pod sebou měli opravdu dobře naladěný podvozek, aniž bychom museli zasahovat páčkami lockoutu vpředu a vzadu, či naopak trpěli pocitem, že odpružení někde nestíhá. Rám je nekompromisně tuhý a už po nasednutí má jezdec dojem, jako by se s geometrií sžil už někdy předtím. Kolo padne do ruky a trochu vzpřímenější sedlový úhel lehce zmírnilo použití platformových pedálů, které po první jízdě nahradily espédéčka, která jezdce naopak více tlačila na řídítka. Malý detail, ale zaznamenatelný na sklonu těla a na rovině či v mírném klesání se sedlem nahoře rozhodně přínosný, takže platformy vyhrály.
Čtveřice režimů pohonu ovládaná přes displej Purion znamenala okamžité zavrhnutí nejslabší Eco varianty a kvůli opravdu agresivnějším schopnostem kola se většina testovacích jízd odehrávala na Tour či spíše druhý nejvýkonnější E-MTB, jenž umí být lehce Tour i Turbo zároveň s vyšší citlivostí na sílu jezdce na pedálech. Bosch jezdce svojí poslední generací slušně rozmazluje a jízda je zase o něco živější.
Kolo až přeochotně naslouchá povelům jezdce do řídítek a díky kratší zadní stavbě i delšímu předku se ochotně protáhne každou zatáčkou. Vůbec není nutné řešit hmotnost kola či nějakou výraznější stabilitu, ovládání funguje tak nějak přirozeně samo a kolo jezdce doslova navádí v každém terénu. Na rovině je stabilním strojem bez nějakého pocitu vysokého a krátkého rámu, naopak má nízké těžiště a hodně přirozené „flow“, takže je radost kličkovat na něm po úzkých stezkách, kde nepůsobí zbytečně stabilním enduro dojmem. Natolik je hlavový úhel nastaven rozumně, aby kolo neztrácelo na točivosti v nižších rychlostech nebo nevyžadovalo přílišnou sílu k vedení přímého směru ve výjezdech. V nich se pak sedlový úhel projevil jako maximální opora proti zvedání předního kola v těch nejprudších výjezdech, které jsou na E-MTB režim lahůdkou, a pokud jsme přepnuli na Turbo, nohy si v podstatě odpočinuly i v takových pasážích, kde by to na kole bez motoru znamenalo sesednutí. Univerzalitě na rovině i ve výjezdech hodně napomáhá převodový rozsah, kdy Eagle kazetu vzadu doplňuje převodník s osmatřiceti zuby, takže do výjezdů jezdec nestrádá, a přitom v klesání či na rovině nemusí řešit, že by stále šlapal vyšší frekvencí.
Nejsilnější je Xduro ve sjezdech, i když zmiňovaná stoupání mu rovněž hodně chutnala a nabízela ke zdolání stále ostřejší výzvy. Směrem dolů je rozdílný průměr kol a geometrie asi největším přínosem. Přední devětadvacítka skvěle navádí i v rozbitém terénu a menší a tužší zadní kolo se pak nechá protáhnout takřka kdekoliv. Prostupnost je celkem slušná, což řeší 165mm kliky, takže nedocházelo k častějšímu kontaktu s vystouplými kameny, ale ochota, s jakou se kolo nechá naklopit, jak jej lze strhnout v zatáčce přes brzdu, to je u „mullet“ koncepce ta nejznatelnější výhoda. Navíc je zadní stavba o dost kratší, než tomu bývalo u kol s předchozí generací boscháckého motoru, takže si kolo nechá líbit i odskočení hrany se zatlačením zadního kola pod sebe. Vůbec je ochotné dostávat se do vzduchu a tam se nechat ovládat bez nějakého odporu, takže s přítlakem motoru a trochou šikovnosti se jezdec opravdu vyřádí skoro kdekoliv. Jen kryt před motorem vyvolával díky svému předsazení občas trochu obavy o to, abychom s ním při překonávání překážek „nenarazili“, s tím je třeba trochu počítat a ne každá kláda se dá překonat tak hravě. Co je ale dokonalé, je provedení ramen šasi nad motorem, a ať nám nikdo netvrdí, že to není naschvál, kvůli snadnému přenášení kola. Stačí jej vzít do podpaží, chytit za rameno nad motorem a je z něj dokonalá „kabelka“, s níž překonáte padlý strom, jichž byla v době testování v lesích až nechutná spousta. K rámu a geometrii prostě nemáme výhrady a totéž platí pro výkon brzd, jenž byl hodně ostrý i zmíněným výpletům a obutí, které neznaly kompromis. Jistě, chod řazení SX není ve srovnání s dražšími sadami GX a výše tak ostrý a precizní, ale funkčnost mu upřít nelze, takže ani tady si nestěžujeme.
A co se týká dojezdu? Nastoupaných 1120 metrů na 42 kilometrů a ještě jeden dílek na baterii pod 80kg jezdcem zbyl, takže padesátka by s klidem padla, a to vše hlavně na E-MTB režim. Ani na kombinaci E-MTB a Turbo to s dojezdem není špatné, i když tam už to ve výjezdech přece jen na Turbo bere trochu víc, ale za tu zábavu to stojí a třicítku kilometrů v náročných stoupáních jsme také zdolali. Na Tour to pak znamená šanci zvládnout v kopcích i kolem sedmdesáti kilometrů, což by dříve s pětistovkovou baterií rozhodně neplatilo. Xduro tedy je all mountainem schopným brázdit celý den vysoké kopce nebo se během okamžiku změnit na maximálně zábavnou hračku, která jezdce po hodině divočení na Turbo doslova vyplivne z těžkého terénu ven s úsměvem od ucha k uchu.
Technické specifikace:
Rám: Al 6061, Boost, 160 mm
Vidlice: Rock Shox Yari RC, Boost, 160 mm
Tlumič: Rock Shox Deluxe Select+
Kliky: Haibike Crank ++, 165 mm, 38 z.
Brzdy: Magura MT, 4 pístek, 203 mm
Řazení: Sram SX Eagle, E-Bike
Přehazovačka: Sram SX Eagle
Náboje: Haibike
Ráfky: Rodi Tryp, 30 / 35 mm
Pláště: Maxxis Minion DHF/DHR, 29x2,5 / 27,5x2,8“
Kazeta: Sram Eagle PG1210, 11-50
Sedlo: Haibike
Sedlovka: Haibike
Řídítka: Haibike
Představec: Haibike
Hmotnost: 25,8 kg
Motor: Bosch Performance CX
Baterie: Bosch Powertube, 625 Wh
Displej: Bosch Purion
Cena: 129 999 Kč
Maximální univerzalita, to bylo tím prvním, co nás napadlo po ujetí úvodních pár kilometrů na žhavé gravelové novince domácího Authoru.…
Maximální univerzalita, to bylo tím prvním, co nás napadlo po ujetí úvodních pár kilometrů na žhavé gravelové novince domácího Authoru.…