Test, Fantic XF1 Trail

Ve stejném roce, kdy nás „osvobozovala“ vojska armád Varšavské smlouvy, vznikla v Itálii značka Fantic, zaměřená na malé a terénní motocykly, jejíž produkce i dnes pokračuje enduro speciály nebo stylovkami pro flattrack. Jenže firma Fantic spolu s boomem elektrokol vytvořila i svoji cyklistickou odnož, která produkuje elektrokola, a to od městských cruiserů, přes gravel či silniční verze až po enduro fully. My jsme sice nevyzkoušeli karbonovou novinku s integrovanou baterií, ale jednodušší model, jenž kombinací dvou průměrů kol reflektuje aktuální trendy.

Italský design

Kola z Apeninského poloostrova mají většinou jedno společné, design kombinuje černou a zlatou, případně národní barvy, nikdy nebývá jednoduchý a nenápadný, ale vždycky je z něho cítit snaha ukázat určitý luxus. Tady tomu není jinak, i když baterie uprostřed rámu a profilace trubek nenabízí zrovna vysokou estetičnost. Vše dohání kombinace matně černé a zlatých prvků, ale nakonec barva nejezdí, takže to není podstatné.

Rám je tak trochu kombinací dvou nesourodých částí, kdy přední trojúhelník nespoléhá na masivnější profily trubek, obzvlášť horní trubka vypadá trochu subtilně, kdežto partie kolem motoru nebo řetězové vzpěry zadní stavby už jasně cílí na odolnost. Tato kombinace ale ve výsledku přinesla vynikající torzní tuhost celku, takže nemůžeme cokoliv namítat. Bovden přehazovačky a hadice zadní brzdy jsou tažené po spodní trubce, kdežto kabel od displeje vede vnitřkem a rovněž bovden teleskopické sedlovky se ukrývá v horní trubce. Zadní stavba je pak jednočep s přepákováním na tlumič, takže spodní kyvka má hlavní čep nad osou klik a lehce za sedlovou trubkou, jenž je dole průchozí pro tlumič. Masivní jsou všechny šrouby čepů, takže se nebojíme, že by něco nevydrželo a extrémně široké vahadlo přepákování na tlumič s bočními Trunnion čepy nahoře budí rovněž důvěru. Zajímavé je odlehčení bočních dílů sedlové trubky kolem tlumiče, kdy je skrz otvor vidět stupnici hodnot SAG. Zadní patky pak mají boostovou rozteč a snad kvůli jednoduchosti je adaptér na třmen zadní brzdy jednoduše uchycený šrouby skrz řetězovou vzpěru. Patky vypadají masivně, ale z vnitřní strany mají odlehčení a pevná osa se šroubuje do vnějšího adaptéru se závitem.

Motor Brose chrání zpředu plastový kryt, ovšem s baterií je spojen silným kabelem, jenž z ní lze v případě vyjmutí baterie z rámu vycvaknout. Velká baterie v rámu a viditelný kabel jsou v celkovém designu dva docela rušivé prvky. Jednopřevodník FSA s dvaatřiceti zuby Wide-Narrow spolupracuje s jedenáctkovou kazetou rozsahu 10-42 a funkci sady GX nemáme co vytknout. Co se týče kokpitu nebo teleskopické sedlovky, vše je bez připomínek, i když zcela ukrytý bovden sedlovky bychom viděli raději. To hlavní je ale rozdílný průměr kol, kdy vzadu drží na terénu jako přilepený sedmadvacítkový macek Vittoria Bonboloni v třípalcové šíři a vpředu jeho devětadvacítkový sourozenec Barzo zase zajišťuje lepší průchodnost terénem. Prostě inspirace motokrosem tak, jako je tomu aktuálně u řady značek, navíc kromě zajímavého designu především vysoce funkční.

„Fan“ svezení

Tohle elektrokolo nebude o extrémních výkonech v terénu, na to mu vpředu přebývá pár stupňů u hlavového úhlu a chybí několik milimetrů délky horní trubky. Geometrie je totiž celkově trochu kratší, takže i když kombinace kol dokáže částečně nahradit jezdci potřebnou stabilitu stroje, vyšší rychlosti prostě vyžadují zkušenější ruku. Co jsme ale ocenili okamžitě, byl hodně vzpřímený posed. Stodvacítkové zdvihy nemíří do extrémního terénu a v kombinaci s pohodlným posedem je to ideální elektrokolo pro výlety do terénu, ovšem bez nějakých ambicí na agresivní styl jízdy. Přesto kombinace nízkého těžiště a kratšího rámu umožní hravě zvládat i hodně utažené zatáčky, ovšem díky vyšší pozici řídítek v trochu klidnějším režimu, než kdybychom mohli více ležet na předku. V nižší rychlosti tedy dokonale obratné a ovladatelné kolo, s narůstajícím údajem na displeji je potom třeba kolo trochu krotit. Do vzduchu jde ale celkem snadno, i když opět je zde trochu omezujícím faktorem vyšší pozice řídítek.

Co se týče výjezdů, Brose není agresivní pohon s bleskovou akcelerací, ale naopak klidný tahoun do nejtěžších kopců. Během testování jsme zkoušeli i strmou sjezdovku a v podstatě byl jediným limitujícím faktorem převod, kdy bychom vzadu potřebovali padesátku a pak zase řídítka, kdy je nutné opravdu na ně nalehnout a můžete vyjet skoro i zeď. Samozřejmě, že systém se zanořuje trochu do zdvihu, ale lze jej zamknout. Motor pak táhne až do konce, aniž by měl snahu nějak vynechávat či škubat kvůli nedostatečné frekvenci šlapání. Na druhou stranu snímač neaktivuje motor okamžitě při tlaku na pedál na místě, ale kliky musí urazit alespoň desetinu své kružnice. Zadní kolo je pak doslova přilepené k podkladu a jakmile najedete do nějakého členitějšího terénu, větší průměr vpředu dokáže skvěle volit směr a protáhne se všude, což by menší, byť pluskové kolo, s takovou lehkostí nezvládalo.

Funkci odpružení nemáme v podstatě co vytknout, protože zadek byl dostatečně citlivý k malým nerovnostem a progresivní při větších rázech, ovšem svůj díl na citlivosti nese i tlumicí schopnost objemného pláště. Reba vpředu pak sice je v boostovém provedení, ale u elektro devětadvacítky bychom raději viděli Yari nebo Pike, případně kousek nějaké konkurenční značky s větším průměrem vnitřních nohou, a tudíž tužší konstrukcí. Obě jednotky ale fungovaly vyváženě a zdvih nebyl čerpán vzadu nebo vpředu výrazněji. Zadek sice lehce tuhnul pod brzdou, ale opět rozdíl dorovnal objem pláště.

Co se týče dojezdu, kolo je osazené slabší baterií, takže trojice režimů (Cruise, Tour, Sport) asistence pohonu indikuje deset dílků kapacity baterie, ovšem rozdíl mezi účinkem jednotlivých stupňů je dost znatelný. Každopádně na Sport jsme v kopcích zvládli lehce přes třicet kilometrů, ale šlo opravdu o pořádná stoupání. Přepínání je v dosahu palce levé ruky, takže bez omezení a dostatečně velký displej přečtou i starší uživatelé.

Ve výsledku tedy příjemné kolo na zdolávání dlouhých výjezdů i méně agresivní průjezdy horším terénem, kde kombinace dvou průměrů kol přináší docela zajímavé možnosti.

Plusy: pohodlný posed, kombinace průměrů kol, tuhost

Minusy menší stabilita

Technické specifikace:

Rám: Al, 120 mm, Boost

Vidlice: Rock Shox Reba RL, 120 mm, Boost

Tlumič: Rock Shox Deluxe RL

Kliky: Miranda 170 mm, 32 z.

Brzdy: Sram Level, 200/180 mm

Řazení: Sram GX, 1x11

Přehazovačka: Sram GX

Ráfky: Gipiemme - Fantic

Náboje: Sram

Pláště: Vittoria Barzo 29x2.25 / Bonboloni 27,5x3.00

Kazeta: Sram, 10-42

Sedlo: Fi'zi:k Gobi

Sedlovka: Stitch, 120 mm

Řídítka: Fantic

Představec: Fantic

Motor: Brose, 250 W, 90 Nm

Baterie: BMZ Li-ion, 417 Wh

Hmotnost: 24,6 kg

Cena: 3 490 Eur