Test stočtyřicítkového sterea byl pro nás o to zajímavější, jelikož jeho stošedesátkového sourozence z předchozí modelové řady máme jako redakční bike a vzájemné srovnání se kvůli prolnutí konstrukce rámů obou typů v aktuální modelové řadě doslova nabízelo. Stočtyřicítka je kombinací trailbiku, all-mountainu a v podstatě umí být jedním kolem pro všechno, aniž bychom kdekoliv ztráceli. Hotovo, tečka, ale ono je toho vlastně trochu víc.
Nižší rám a lepší osazení
Geometrie biků Cube se přibližují aktuálním trendům, takže testovaná dvacítka má ještě kratší sedlovou trubku, která by u konkurence patřila osmnáctce, což může být při výběru kola trochu zavádějící. Naopak horní trubka je proti staršímu stošedesátkovému modelu delší o víc jak centimetr, takže došlo k nárůstu stability předku, ale zachraňuje to o půl centimetru kratší zadní stavba. Rovná horní trubka bez výztuhy má výraznou profilaci, naopak spodní plynule přechází z kruhového průřezu u hlavy v horizontální elipsu u středového pouzdra. Právě spodní trubka ukrývá dělené vedení bovdenů řazení, které vycházejí před středovým pouzdrem. Hadička brzdy a bovden teleskopické sedlovky vedou vnějškem a jen bovden sedlovky vstupuje do sedlové trubky. Tlumič na dvojici nosníků spolupracuje s vahadlem na profilovaném výstupku sedlové trubky a přes prakticky provedené čepy spolupracuje se čtyřčepovým systémem zadní stavby. Ta samozřejmě nese pevnou 142mm osu, postmount úchyt brzdy a napřímo uchycenou přehazovačku.
Jelikož jde o cenově nejdostupnější model, odpružené jednotky Manitou jsou tím, na čem se oproti ostatním komponentům ušetřilo, ovšem na jízdních vlastnostech to nemělo nějak markantní podíl. Tlumič nabídne jen regulaci odskoku a lockout, u vidlice lze pak kromě odskoku postupně přidávat kompresi až po plnou blokaci. Příjemný je rychlý systém demontáže přední pevné rychloupínací osy, naopak regulační kolečko komprese je díky svému lacinějšímu designu asi to jediné, co bychom kolu vytkli.
Naopak žádnou připomínku nemáme k až nadstandardnímu osazení, protože sada XT ve verzi 2x11 doslova chytne svojí precizností za srdce. Odřazování je rychlé a volba převodů zde byla i pro jízdu z kopce dostatečná, o nejlehčím převodu pro ostré stojky ani nemluvě. Trochu levnější verzi brzd Deore pak lze omluvit, i v této variantě fungovaly předvídavě a hlavně spolehlivě v každé situaci.
Jedno kolo pro všechno
Stereo vyžaduje trochu delší ladění tlaků v jednotkách a optimum je čtvrtinové zanoření vzadu, jinak působí zdvih trochu bezedně. Vidlice překvapila citlivostí z kraje zdvihu a předvídatelným nárůstem progresivity. Testovaná dvacítka byla na 190cm jezdce už trochu nižší, takže tady bychom šli do nejvyšší dvaadvacítky s klidným svědomím. Naopak délka rámu bude i na tuto postavu skoro ideální, takže jezdec s výškou 185 cm zde najde ideál. Kolo nabídne posed okamžitě padnoucí do ruky, příjemnou výšku řídítek a od prvních metrů překvapivě svižný jízdní projev. Nepatrné houpání tlumiče neobtěžuje a vyzobávací schopnost vidlice byla velice příjemná.
Tuhý rám vybízí k vyšším výkonům, i když tohle je díky hrubším plášťům víc all-mountain než maratonec či trailbike. Na rovině dokáže jet svižně a překvapivě dobře stoupá s jen pokrčenými lokty, aniž by měl tendenci stavět se na zadní. A přesto nijak neprotestuje, když jej chcete na zadní dostat přišlápnutím nebo přitažením řídítek. Tenhle stroj rozhodně netrpí dětskými nemocemi jako je přehnaná hravost či naopak nemotornost, geometrie je totiž ideálem kombinujícím skvělou stabilitu ve vyšší rychlosti s příkladnou točivostí a obratností i v hodně utažených zatáčkách. V jednu chvíli myslíte, že máte pod sebou hravý trailbike, a za okamžik jde dojem skoro až do lehčího endura. S výměnou plášťů by tak nebyl problém odhalit u tohoto kola více tváří a od maratonu si to střihnout přes celodenní brouzdání těžkým terénem až téměř k enduru.
Kolo na všechno, tedy pro ty, kdo dokážou zdvihový potenciál využít a bavit se jak ve sjezdech, tak v dlouhých stoupáních. Proti staršímu vzoru s vyšším zdvihem je kolo celkově stabilnější ve vysoké rychlosti a příjemnější v ovládání, takže ve sjezdu má jezdec možnost více si s ním hrát a precizněji řezat zatáčky nebo provádět parádičky. Ve výjezdu pak neubírá tolik energie, ale tady záleží na výběru plášťů, zde nasazený Nobby Nic v aktuálním provedení trochu připomíná více „špuntoidní“ Magic Mary a je jistější v hrubším terénu a na blátě než na tvrdém hladkém podkladu. Paradoxně ráfky nesází na stále modernější extrémní šířku, ale jsou vyšší, takže pláště mohou lépe tlumit. Kdo pak rád naslouchá v létě zpěvu cikád, užije si jej s ořechem náboje od Sun Ringlé dosyta.
Stočtyřicítkové Stereo zdá se být solidním univerzálem a v podstatě nemá chybu. Kdo by chtěl třeba vyladěnější odpružení, musí připlatit, ale i tahle nejdostupnější specifikace nabídne vynikající svezení a vysokou porci zábavy.
Technické specifikace:
Rám: Alu, HPA Ultralight, 140 mm
Tlumič: Manitou Radium Expert RL
Vidlice: Manitou Minute TS Air RL, 140 mm
Kliky: Shimano Deore XT, 26/36
Brzdy: Shimano BR-M506, 180/180 mm
Řazení: Shimano Deore XT, 2x11
Přehazovačka: Shimano Deore XT
Přesmykač: Shimano Deore XT
Kola: Answer Atac AM, 142x12, QR15
Pláště: Schwalbe Nobby Nic, 27.5 x 2.25“
Kazeta: Shimano Deore XT, 11-40
Sedlo: Selle Italia SC1
Sedlovka: Cube, 120 mm
Řídítka: Cube Rise Trail Pro, 740 mm
Představec: Cube Performance Trail
Hmotnost: 13,8 kg
Cena: 63 990 Kč
Improvizace - toto slovo asi nejlépe vystihuje naše počínání při technickém problému, pakliže nás nesnáze potkají dále od civilizace a s…
Když jde o produkty značky Topeak, můžeme vždycky čekat něco výjimečného a inovativního. Zakomponovat blikačku do hustilky, to může…