Test, Author Aura XR, gravel trochu jinak

V kolekci značky Author najdeme gravely už poměrně dlouho a jejich ocelový Ronin lze považovat za jednoho z domácích průkopníků. Nejpočetnější gravel řadou je ale bezesporu Aura XR na hliníkovém rámu a ani tady nelze tvůrcům upřít určitou míru originality, protože nejdostupnější variantu Aura XR 2 nabízejí s rovnými řídítky. Je to ještě gravel, nebo je to cross či fitness s hrubším obutím? Kategorizovat lze těžko, ale oficiálně je to gravel s rovnými řídítky pro ty, kdo nedokážou přijmout zahnutá silniční řídítka.

Účelná jednoduchost

Aury XR spojuje trojitě zeslabovaný rám z hliníkové slitiny 6061 a rozdíl oproti dražším sestrám je tady v zadních patkách na rychloupínák a hliníkové vidlici namísto karbonové. Ovšem na druhou stranu získáte za nejnižší cenu hydraulické kotoučovky, tedy pokud jste odpůrci beranů, jak zaznělo v úvodu. Zpátky ale k základu, tedy rámu, jenž má vyšší kónickou hlavovou trubku opticky hladce přecházející do sloupku a korunky vidlice, které plynule navazují přechodem do noh s patkami na pevnou osu a Flat Mount úchytem brzdy. Snaha o maximální tuhost a přesné ovládání je pak vidět na profilech horní i spodní trubky v jejich přední partii nebo do boků rozšířeném profilu sedlové trubky v napojení na středové pouzdro. To je závitové a spodní trubka se na něj napojuje v téměř celé jeho šíři. Před ním ji ovšem opouští spodními výstupy veškerá kabeláž, pokračující pak vnějškem. Bovden přesmykače s lankem zespodu je tady trochu „na ráně“ veškeré vodě od zadního kola, což je asi jediný nepraktický detail, jinak nelze rámu cokoliv vytknout. Řetězové vzpěry mají optimální profil pro tuhost i dostatečnou průchodnost čtyřicítkových plášťů, ty sedlové jsou pak výrazně tenčí pro lepší tlumení, ale nejvíc práce stejně zvládne obutí a štíhlá 27,2mm sedlovka. AuraXR2 může být sportovním náčiním, rekreačním strojem i každodenním společníkem a zimákem, protože nechybí dva závity nad sebou v patkách, závit na můstku řetězových vzpěr i otvor v můstku těch sedlových a dva závity z vnějšku kousek nad ním. Přední vidlice pak klasické závity na blatníky nemá, ale nechybí otvor pro šroub v korunce a samozřejmě trojice „bikepackingových“ závitů na každé noze, takže se lze přizpůsobit. Kromě dvojice košíků na bidon pak rám počítá i s brašničkou či nářadím uchyceným do dvojice závitů na horní trubce před hlavou.

Osazení sází na dostupnější komponenty shimanovské řady Sora, doplněné o kliky Prowheel na čtyřhran, a 2x9 převodů tedy není nic pro závodníky, ale tenhle model tak koncipovaný není, je to hlavně praktický stroj. Kazeta 11-32 a převodníky 32-48 uspějí hlavně u těch fyzicky méně zdatných jezdců, na druhou stranu musím uznat, že do kopců jsou převody víc než dostatečné a současně nebyl problém mít docela příjemnou kadenci i na rychlých rovinkách či z kopce, prostě univerzální volba, a 175mm kliky u velikosti 56 rovněž v kopci svým záběrem potěší. Pevné výplety, univerzální pláště, řídítka s komfortním zahnutím k jezdci i nahoru a pohodlné gripy i sedlo. Tady stačí už jen nabalit bagáž, nebo jen tak nalehko vyrazit a užívat si jízdu, která je tak trochu jiná, a to jak proti gravelům s berany, tak proti crossu či bikovému hardtailu.

Není to fitness, ale….

Usedám se svými 189 centimetry na rám velikosti 56 a podle tabulek vše i s rezervou sedí, byť bych okrajově mohl mít i obě sousední velikosti 54 nebo 58. S ohledem na míru vytažení sedlovky je ale 56 ideál, nechává sedlovce trochu víc prostoru pro tlumení, menší 54 by po zkušenosti z následujícího testu měla už pocitově krátkou horní trubku. Výška řídítek je i přes téměř nadbytek podložek pod představcem docela příjemně sportovní, takže žádný komfortně/výletní cross, ale zase je proti bikům cítit menší délka horní trubky a ne tak natažený posed. Hodně mi to připomíná fitness kola, tedy silničky s rovnými řídítky, jen jsou tady kotoučovky a pro větší univerzalitu i jistotu silnější pláště a samozřejmě trochu stabilnější gravel geometrie. Řídítka mají pohodlný úchop a pomalu si na to zvykám, byť podvědomě bych se s ohledem na točivost vidlice a celkovou obratnost kola se sportovními gravel geny chtěl chytit víc vpředu za brzdové páky na klasických beranech. Na rovince si ale rychle zvyknu a užívám si tuhý rám, příkladné ovládání s hbitými reakcemi na každý podnět do řídítek a ochotu kola držet svižné tempo. I přes živější gravel geometrii má kolo dostatečnou míru stability a jistoty, takže nepotřebuje nějak zkušeného lodivoda, jenž by jej provedl všemi nástrahami. Do zatáček je ale cítit vyšší pozice řídítek, takže sklápění není tak ostré jako u gravelu s berany či silniček, tady je komfortnější naladění úchopu trochu znát, a míra jistoty v zatáčce ve vyšší rychlosti by byla u silničních řídítek a spodního úchopu či držení za páky paradoxně vyšší. Zato mám ale okamžitě po ruce brzdové páky a jejich ovládání je intuitivní, což ti berany nepolíbení prostě ocení, tohle bude jeden z hlavních rozdílů, proč volit Auru XR s rovnými řídítky. Ovládání řazení i brzd prostě zůstává tak, jak je člověk z biku nebo crossu navyklý, a pro někoho jsou prostě rovná řídítka jistější, to musím v řadě úseků také potvrdit. Máte ruce výš, nejste tak natažení dopředu a posed je komfortnější s víc vzpřímenou hlavou, takže snad i bezpečnější pro ty méně zkušené, co nechtějí být zalehlí za berany. Jen do ostřejších výjezdů, kde to chce buď zabrat ze sedla, nebo prostě máte chuť trochu si naložit, pak ten přední úchop za páky chybí, což bych ale vyřešil montáží rohů. Ano, tenhle skoro archaický doplněk by se přesně na tohle kolo dokonale hodil. Do výjezdů by pak dovolil díky přesunu těžiště dopředu víc zabrat, a vlastně i na delší trase ulehčil dlaním, nebo při spurtérských choutkách dovolil víc za to vzít.

Co si ale na Auře XR2 rozhodně užijete, je ta lehkost, s jakou opustíte všechny myšlenky na jakékoliv odpružení, a najednou objevíte, že vašich padesát procent vyjížděk absolvovaných vlastně po asfaltu či šotolinkách zvládnete také a nic se vpředu nehýbe nahoru a dolů a přitom to je takhle v pořádku. Po louce, rychlejších lesních cestách, polňačkách, tam všude kolo jede příjemně, sedlovka pracuje a vidlice i předek vás rovněž nevyklepou. Pláště s univerzálním vzorkem spolehlivě drží a převody až na trochu nezvyklé vícepoziční řazení páčkou pro doladění na převodnících také odvádí dobrou práci. Odskoky mezi pastorky devítkové kazety jsou sice trochu razantnější než u dvanáctky podobného rozsahu, ale zato s každým jednotlivým zařazením cítíte to potřebné ulehčení a naopak. K brzdám nemáme jedinou výtku, pohodlná páčka, dobré dávkování a výkon dostatečný v každém směru. Pláště pak v terénu jedou o něco lépe než na silnici, přece jen je drobný kostičkový dezén na středu běhounu trochu znát. Proti vzorkům s hladkým středem jsou na asfaltu sice trochu pomalejší, ale zase o dost rychlejší proti modelům s jemnější členitou strukturou, zkrátka univerzál, kde navíc boky překvapily příjemnou mírou jistoty v náklonu.

Aura XR 2 je prostě gravel se vším všudy, bez ohledu na volbu řídítek. Geometrie odlišná od obratnějších a kratších silničních kol mu dává dostatečnou porci jistoty, ale současně nejde o zbytečně dlouhý cestovatelský gravel, spíš je někde na pomezí gravelu a cyklokrosky, což ve výsledku přidává body jistoty oproti výše zmiňované fitness kategorii, tam to bylo vždycky čistě o silnici. Spolehlivý, dobře ovladatelný a plně funkční stroj pro ty, kdo koketují s gravel kategorií, ale berany jsou pro ně nepřijatelná volba. Od všeho něco, ale ve výsledku ku prospěchu kola i jezdce pro zážitky z jízdy, ať už po silnici, nebo polních cestách.

Technické specifikace

Rám: triple butted dural 6061

Vidlice: AUTHOR dural 1.5" tapered

Kliky: Prowheel RPL, 32-48, 172,5/175 mm

Brzdy: Shimano BR-UR300, 160 mm

Řazení: Shimano Sora, 2x9

Přehazovačka: Shimano Sora

Přesmykač: Shimano Sora

Ráfky: Jalco

Náboje: Quando Road Disc, 12x100/135 mm

Pláště: Panaracer Gravel King SK Sport, 700x38C

Kazeta: Shimano HG400, 11-32

Sedlo: Author Guru

Sedlovka: Author

Řídítka: Author Rise, 660/680 mm

Představec: Author

Hmotnost: 11,3 kg

Cena: 24 990 Kč