Tern, Hodně Sofistikovaná Doprava

Pokud bychom chtěli vystihnout charakter využití, kde se nejvíce uplatní semiskládací elektrokola Tern HSD, pak by to určitě byla trojice slov v nadpisu. Kompaktní elektrokola řady HSD jsou totiž něco mezi ternovskou elektroskládačkou Vektron a nákladním elektrokolem GSD, kdy si berou z obojího to nejlepší, aby přinesla maximální užitek v každodenním provozu. Mohou tedy být méně rozměrným „cargo“ kolem, nebo chytře skladovatelným společníkem pro dopravu či výlety, jenž se docela obstojně vejde do kufru moderního SUV.

Vrchol pohodlí

Nebyl by to uherskobrodský AZUB, aby nás nepoškádlil nějakou specialitkou, takže nám do testu přistál rovnou topmodel HSD S+ EU, jenž stojí o padesát tisíc víc než dostupnější verze P9 EU. Podívejme se na to hlavní, tedy rám, který není ve srovnání s nákladním modelem GSD, jejž jsme rovněž v minulosti testovali, tak naddimenzovaný v partii zadní stavby a nosiče. HSD není takový náklaďák, je to spíše praktická dodávka, ovšem stále s dostatkem nákladního prostoru, jen v trochu obratnějším provedení. Hliníkový rám logicky postrádá skládací mechanismus páteřní trubky, jelikož přední trojúhelník tvoří dvě trubky s horizontální výztuhou nad motorem. Nižší nástup je tak hlavní rozdíl proti klasickým skládačkám, ten druhý je pak jen v přítomnosti jediného skládacího mechanismu, který je na sloupku představce. Ze šasi motoru zde nepokračují dozadu jen řetězové vzpěry s výztuhami, pro případnou montáž dvouramenného stojánku, ale také střední příčná výztuha k sedlovým vzpěrám, na níž je umístěna baterie. Řetězové vzpěry nesou vyztužené patky s profilací jednak pro upevnění stojánku, ale třeba šroubovaným adaptérem pro třmen brzdy, závity pro speciální nosič nebo montáž přívěsného vozíku a hlavně spojem pro instalaci řemenu. Na zadní stavbě se na materiálu opravdu nešetřilo, přece jen musí unést až šedesát kilogramů nákladu, což je hodnota, na kterou je dimenzovaný speciální prodloužený nosič. Ten zároveň slouží i jako „stojan“ pro uskladnění kola ve vertikální poloze, kdy celé kolo stojí na čtveřici koncovek na čelní straně nosiče. Skladování ve stísněných prostorech je tedy snazší a díky možnosti sklopit představec se pak kolo vejde i do kufru moderních SUV či vyšších kombíků. U zadní stavby ještě zaujme výztuha nahoře za sedlovou trubkou, zpevňující toto místo kvůli dlouhé páce sedlovky. To jsou všechno na první pohled viditelné zajímavosti rámu, jemuž ale nechybí ani dvojice masivních ok na hlavové trubce, pro připevnění předního nosiče, nebo trojice závitů na horní trubce, pro případnou montáž košíku na bidon. Dokonce i snímač rychlosti na zadní stavbě má vlastní masivní nosník, tedy žádný plastový adaptér, a když se podíváme zespodu, hned nad ním je dvojice čepů integrovaného zámku zadního kola od značky ABUS.)

Jelikož jde o více nákladní než běžné elektrokolo, sázka na dvacítková kola na odolných, uvnitř 35 mm širokých ráfcích obutých do plášťů s protiprůpichovou ochranou, je tady jasnou výhrou. Malá kola totiž umístí těžiště co nejníž, jsou odolná, lépe zrychlují a kotoučovky je rovněž dříve zastaví. Pevná přední osa je samozřejmostí, ovšem trochu nezvykle působí na skládacím kole ne zrovna často vídaná odpružení vidlice. Dvacítkový Suntour MobiE je poměrně masivním kouskem, jenž počítá s celkovou nosností 170 kg. Pevná osa je i vzadu, ovšem ta patří vícerychlostnímu náboji Enviolo, známějšímu spíše pod původním jménem NuVinci. Jde o variátor bez planetové převodovky, kdy změnu převodů uvnitř zajišťuje soustava kuliček tlačících na rotující setrvačníky a změnou pozice dochází i ke změně převodového poměru. Tady je navíc celá operace řízena automaticky díky elektronickému řazení Enviolo AUTOMATiQ, fungujícímu jako automatická převodovka v autě. To vše by samozřejmě nemohlo probíhat bez kompatibility s pohonem, konkrétně Bosch Performance s 500Wh baterií, a přenosem pomocí řemenu Gates. Tichý provoz, žádné mazání řetězu, bezúdržbovost, to jsou hlavní atributy, které tato kombinace nabízí, a jezdec se tak může soustředit jen na jediné, na jízdu.

Co se týká kokpitu, tady je to ternovská klasika, tedy představec Andros s dvojicí dlouhých pák, po jejichž povolení lze naklopit celý komplet s řídítky dolů, či nahoru, tedy dál, nebo blíž k jezdci, natočit v něm řídítka a zase pákami zajistit. O komfort na opačném konci kola se stará odpružená paralelogramová sedlovka Cane Creek, zasunutá v druhé, masivní vnější sedlovce, takže vysunutím obou lze regulovat výšku posedu pro jezdce v rozmezí 150-195 cm. Jedno kolo tak může sloužit v podstatě všem členům rodiny a být jak užitkovým, tak sportovním nástrojem, protože na oba styly myslí celou řadou detailů spojených v jeden úžasný kompaktní celek.

Nákup, náklad, děti, dojíždění, výlet

A byl by toho jistě mnohem delší výčet, na co všechno se „háesdéčko“ hodí, stačí se jen zamyslet nad využitím, a podle toho doplnit výbavu, kterou výrobce nabízí. Zadní i přední nosič totiž může nést transportní bednu na náklad, nákupní koše nebo turistické brašny. Náš model měl přední nosič a vyjímatelnou brašnu v prostoru pod baterií, do níž se vejde třeba nabíječka. Dětská sedačka je pak na zadním nosiči mnohem níž než u běžného kola, takže je dítě mnohem blíže těžišti, a navíc zvládne nastoupit do sedačky skoro samo. Tohle je řešení transportu pro třetí tisíciletí, kdy se člověk nechce mačkat v autě v zácpě, ale chce jet komfortně po cyklostezce, navíc s nákladem, jenž by na běžném kole neměl kam dát. Vše ulehčuje výše zmíněná pozice těžiště, která je díky dvacítkovým kolům typicky skládačkovská, ovšem se středovým motorem je jízda pocitově ještě stabilnější. Když jsme nastavili posed na 188 cm vysokého jezdce, dozadu sklopená sedlová trubka a vyšší pozice řídítek překvapily šlapáním výrazně před sebe. Tohle není o sportovní pozici nohy na pedálu jako u espédéček, má to trochu blíž k pohodlnému šlapání na plážovém cruiseru, což díky širokým pedálům se smirkovým povrchem a spolu se vzpřímeným posedem jen nahrává celkovému komfortu. Dozadu zahnutá řídítka s ergonomickými gripy poskytují maximum pohodlí, stejně jako širší sedlo a odpružená sedlovka. Není to ale o nějakém pohupování, vidlice i sedlovka reagují spíše jen na podnět odspodu, tedy na kostkách nebo klasických českých silnicích s řadou záplat, tam jsou velkým přínosem.

Sedíme pohodlně, zapínáme na displeji pohon a volíme klasicky ze čtyř „boscháckých“ režimů výkonu. Se zapnutím pohonu se automaticky rozsvítí i zadní červené světlo na nosiči, to přední se aktivuje spínačem. Šlápnutí do pedálů provází tichý projev motoru i řemenu a jen jakési zaševelení vzadu nás informuje o tom, že dochází k postupné změně převodu. Rozjezd na lehký převod plynule přechází ke klesání frekvence šlapání, jelikož AUTOMATiQ řadí se zvyšující se rychlostí stále těžší převod. Je to hodně zajímavý pocit, v podstatě shodný s tím, když sešlápnete autu v automatu na křižovatce plynový pedál, jen bez tak hlasitého projevu. Chvíli si zvykáme, ale vše je plynulé a naprosto optimální, dokonce i ve vyšší rychlosti z kopce nemá systém problém nabídnout klidnější frekvenci šlapání. Jakmile ale brzdíme, automat zase na další šlápnutí připraví adekvátní převod. Snaha ošálit jej nevychází, a jen agresivní rozjezd je ve znamení delší prodlevy před nástupem těžšího převodu. Navíc si lze na displeji ovládacími tlačítky nastavit preferenci frekvence šlapání, tedy navolit výchozí frekvenci nižší, nebo vyšší. Se zcela vypnutým pohonem pak systém drží nejlehčí převod, pokud pohon zapneme, ale neaktivujeme ani nejnižší stupeň asistence, řazení i přesto automaticky funguje. Systém nevyřadil z provozu tlačítko Walk Assistance, takže v případě potřeby lze kolo tlačit i s pomocí motoru.

Pohonu v podstatě není co vytknout, je to velice příjemná alternativa pro ty, kdo nechtějí nic řešit a hodlají si jen užívat jízdu. Se vztyčenou hlavou, pohodlným šlapáním bez velké námahy a hlavně s maximálně jistým ovládáním kola. Díky nízkému těžišti jsme měli pocit, že sedíme někde nahoře a celá váha je hluboko dole pod námi, bezpečně nás držíc v rovnováze. Náklon do zatáčky, manévrování, vyšší rychlost, tady všude je „háesdéčko“ naprosto spolehlivým průvodcem, jenž jako by podvozek kola doslova přikoval k vozovce v tom nejlepším smyslu slova. Tohle kolo prostě poslouchá na slovo a přitom dokonale sedí, což jsme měli šanci vyzkoušet třeba při brzdění na poslední chvíli, navíc na štěrku. Nic vás nerozhodí a přední čtyřpístek je v kombinaci se širokým obutím doslova nesmlouvavý, kolo zastaví takřka na fleku. I s plným nákladem nebo dítětem na sedačce si tak dokážeme představit bezpečnou jízdu i v momentě, kdy bude celek řídit maminka drobné postavy. Co se týká dojezdu, na silnici jsme s několika kopci zdolali v režimu Tour přes čtyřicet kilometrů a na displeji stále ještě svítily dva dílky z pěti.

Háesdéčko ve své dražší variantě opravdu příjemně překvapilo, protože není jen „dalším“ seminákladním elektrokolem. Je do detailu promyšleným řešením moderního transportu, schopným nabídnout i rekreační využití. Všude, kde se objevilo, vzbuzovalo zvídavé pohledy kolemjdoucích, a rozhodně by to platilo i pro dostupnější verzi s klasickým řetězem, kazetou a méně výkonným motorem, základ je totiž stejný. V případě testovaného modelu si prostě zájemce připlatí za jakousi maximální výbavu, jako u auta, prostě za luxus, kterému se pak hodně těžko odvyká.

Plusy: těžiště a ovládání, plynulost řazení, komfortní posed, variabilita využití

Minusy: Už nebudete chtít jezdit bez automatu.

Technické specifikace

Rám: Al, HSD

Vidlice: SR Suntour, MobiE A32 Cargo

Kliky: Tern, Gates

Brzdy: Magura MT5, 4/2 pístek, 180/160 mm

Řazení: Enviolo AUTOMATiQ

Náboje: Novatec / Enviolo Sport 380

Pláště: Schwalbe Big Ben, 20x2,15“

Sedlo: Tern HSD

Sedlovka: Cane Creek Thud Buster

Řídítka: Tern Sweep

Představec: Tern Andros

Motor: Bosch Performance, 250W/36V

Baterie: Bosch, Li-ion, 500 Wh

Displej: Bosch Intuvia

Hmotnost: 26,7 kg

Cena: 129 990 Kč