Při vyslovení jména společnosti AZUB Bike se většině cyklistických nadšenců automaticky vybaví lehokola a vše s nimi související. AZUB, jenž je zkratkou původního Aleš Zemánek Uherský Brod, se skutečně prezentuje jako „svět alternativní cyklistiky“ a v jeho nabídce nalezneme mnoho zajímavostí, zmíněnými lehokoly či leho-tříkolkami počínaje, přes skládačky, až po různé vozíky. A mohli bychom zajímavostmi pokračovat, snad jediný produkt z portfolia nelze označit dnes všudypřítomným přívlastkem „mainstream“. AZUB Bike na českém trhu zastupuje řadu značek, jmenujme třeba Ortlieb, orientující se na nepromokavé cyklistické brašny, dále Tern se svou nabídkou skládacích kol nebo třeba Brooks. Tento legendární anglický výrobce se za svou dlouhou historii stal doslova kultem, a snad není mezi cyklisty jedinec, který by design sedel či gripů Brooks nemiloval.
Co vše dokáže AZUB Bike nabídnout, jaká byla jeho více než patnáctiletá historie a které novinky v kolekci 2016 byste neměli přehlédnout? Na toto téma jsme vyzpovídali Honzu Gallu, který má na starosti nejen marketing, ale současně je nepřehlédnutelnou postavou společnosti, a to nejen díky svým cyklistickým cestám po celém světě. Mimochodem, právě tohle je jedna z věcí, jimiž je AZUB Bike nevšední – drtivou většinu nabízených značek a vybavení mají v „azubu“ vyzkoušenou takříkajíc na vlastní kůži…
Nemůžeme začít jinak, než historií - letos jste na trhu již šestnáct let. Jak moc se za tuto dobu změnilo nahlížení lidí na alternativní formy cyklistiky, kam patří třeba lehokola, tříkolky a podobně?
Na českém a slovenském trhu mají ležatá kola poměrně stabilní pozici. Prodáváme zde několik desítek kol ročně, jen podíl domácích prodejů na naší celkové výrobě se každý rok zmenšuje, protože zahraniční trhy se výrazně vylepšují. Po pěti letech urputné práce se nám podařilo „dobýt“ Ameriku a trh Spojených států je pro nás momentálně tím největším. Nově máme třeba obchodníka na Tchaj-wanu. AZUB jde opět trochu proti proudu, a tam, odkud všichni svá kola dovážejí, my je vyvážíme. Jinak ale mám pocit, že produkty, které jsme kdysi uváděli na český trh, jako první velcí prodejci, a které byly vysloveně alternativní, a pro mnoho lidí úplně „nesmyslné“, jsou dnes už téměř zařaditelné právě do toho mainstreamu. Nikdo se dneska moc nepodivuje nad skládacími koly či dětskými vozíky. Ale čím více je v ulicích a na cyklostezkách nákladních kol, skládaček a vozíků, tím větší máme radost.
Které značky jsou pro vás nejdůležitější? A naopak, jsou ve vašem portfoliu i srdcovky, které zastupujete jen proto, že produkty dané značky milujete, přestože se ročně prodá třeba jen pár kusů?
Pokud pominu lehokola, tak nejdůležitější jsou pro nás momentálně skládačky Tern, vodotěsné brašny Ortlieb a pak elektropohony BionX. Mezi tyto top produkty bych přidal ještě kožená sedla, brašny a další stylovky od Brooksu. Zbytek už jsou opravdu jen srdcovky, které máme rádi, se kterými se příjemně pracuje a které doplňují náš sortiment. Poslední dobou se hodně zaměřujeme na věci pro cykloturistiku. Poté, co jsme do Česka a na Slovensko přivedli vodotěsné brašny Ortlieb, lidé po nás chtěli stejně kvalitní nosiče, a proto následovala světová špička i v podobě Tubusu. A tak to bylo i s jinými věcmi. Jsme schopni nabídnout kompletní osvětlení napájené z dynama v předním náboji, a zároveň dobíjecí systém pro mobily, GPS a další elektronická zařízení. Dále třeba odolné a kvalitní držáky na mobily apod. K tomu všemu už nám zkrátka chybělo jen správné cykloturistické kolo. S chrom-molybdenovým rámem, odolnými komponenty, navářkami na všechno včetně blatníků, košíků, předních i zadních nosičů, a třeba i s pevnou vidlicí. A proto letos vzniká nová značka kol pod naší patronací. UB.bike.
Synonymem špičkového vybavení pro cestovatele je Ortlieb, o čemž ostatně vypovídá i pětiletá záruka. Jaké novinky nabízí kolekce 2016?
Ortlieb právě není jen pro cestovatele. To by byl velký omyl, a této nálepky se snažíme zbavit. Myslím, že vodotěsnost a kvalitní provedení ocení i víkendoví cykloturisté. Stejně tak pro bikery máme v nabídce zajímavé vodotěsné podsedlové brašny nebo třeba batohy. K tomu je třeba přidat barevnost, která je u Ortliebu rozmanitá a moderní. Cenově jsou to všechno poměrně dostupné věci, zvláště pokud vezmete do úvahy onu pětiletou záruku. Z novinek mohu jmenovat třeba opravdu velkoobjemové zadní brašny Back-Roller PRO s ohromnými 70 litry, některé městské batohy a brašny nebo třeba nové grafické zpracování oblíbeného jednoduchého vodotěsného batohu Velocity.
Hitem posledních let jsou elektrokola. Nabízíte elektrosady BionX, elektro-skládačky nebo luxusní elektrobike Moustache. Co dalšího nabídnete zájemcům o elektropohon?
Myslím, že co se týče elektrokol, tak nám to stačí. Rádi děláme kvalitní věci s dobrým zákaznickým servisem a nechceme se moc vrhat do nějakých dalších projektů. Co však můžeme nabídnout uživatelům elektrokol, to je například řídítková brašna, kterou je možné umístit i na elektrokola s centrálním displejem, jenž zpravidla brání montáži takových brašen. Velké podsedlovky od Ortliebu se díky své vodotěsnosti a velkému objemu často používají k převozu nabíječek. Zároveň máme v nabídce kvalitní osvětlení, které se dá napojit přímo na silový kabel s napětím od 6 do 72V a stejnosměrný proud. To jsou věci, které mnozí elektrobajkoví nadšenci řeší a my je umíme dodat. A samozřejmě jsme také docela hrdí na to, že díky BionXu a našim výrobním možnostem jsme schopni elektrifikovat nejrůznější kola pro postižené cyklisty. Ti to potřebují úplně nejvíc. Máme už na kontě několik tandemů, handbiků či našich ležatých tříkolek.
Jaká byla vlastně tvá cesta k AZUBu?
K AZUBu jsem se dostal přes dálkové cesty na kolech a vášeň pro taková dobrodružství mě stále neopustila. To se samozřejmě projevuje i v tom, co děláme v AZUBu a jak se prezentujeme navenek. Když jsem v roce 2005 v AZUBu začal, sídlili jsme v jedné polovině domku, který patří Alešovým rodičům a kde měl Aleš kdysi dětský pokojíček. Když jsme se přestěhovali do nových prostor, já jsem se s bydlením nastěhoval do těch dvou místností, kde byl před tím AZUB. S úsměvem jsem říkal, že koníček se mi stal prací a následně práce domovem. Dodnes jen těžko rozlišuji mezi tím, co dělám jako svůj koníček, a co je práce. Je to prostě kompletně propojeno.
S většinou vašich produktů máte jistě osobní zkušenost v roli uživatelů...
To, že máme drtivou většinu věcí osahanou a vyzkoušenou, nám dává možnost se se zákazníky podělit o reálné zkušenosti. Dát jim příklady a spoustu dalších informací, které se nedají najít na stránkách katalogů. Náš kamarád Láďa Blaha z Veloramy říká, že je třeba mít uvěřitelné příběhy. A těch my máme spoustu. Je navíc fajn vidět, že i další kluci ve firmě chtějí v tomto trendu pokračovat. Mechanik Ondra se chystá na 1000 mil a moje pravá ruka Marek s lehokolem na Island. To je prostě super.
Většinu svých cest jsi absolvoval na lehokole. Kde všude jsi s nimi vlastně byl a co tě ještě láká?
V Evropě jsem už na lehokole seděl téměř všude, až na pár států, jako je Portugalsko, San Marino nebo Bělorusko. Ve světě jsem pak byl v Izraeli, Kazachstánu nebo třeba v indickém Himálaji. Na většině míst jsem byl se svou ženou Eliškou, se kterou jsme toho na lehokolech zažili opravdu hodně. Ohromně nás nadchla třeba Albánie, kam jsme se rádi vraceli, mě pak izraelská Negevská poušť, kterou si zamiluje snad každý biker, protože jejich systém pouštních trailů je prostě fantastický. Největším zápřahem byly samozřejmě Himálaje, kde jsme se několikrát pohybovali ve výškách nad 4000 metrů, a mně se podařilo dojet až do sedla Khardung-La, považovaného za nejvyšší sedlo světa, kam se dá tak nějak bez problému dojet. Je ve výšce 5359 metrů nad mořem. Těch 39 kilometrů nahoru mi trvalo 9 hodin, přičemž poslední tři kilometry mi zabraly hodinu a půl. Dole v Lehu jsem byl za 20 minut...
A plány pro nejbližší budoucnost?
Momentálně se nikam nechystám. Doma mám dvě malé děti, a tak se snažím věnovat především jim. Tu a tam se mi podaří vyjet někam do daleka alespoň pracovně. S opravdovým dobrodružným cestováním to má málo společného, ale malá záplata to rozhodně je. Když se dívám dále do budoucnosti, rád bych využil zkušeností, které máme se solárními koly, ale stejně tak se vidím i na běžném lehokole vandrující někde v Albánii. Poslední dobou mě začíná lákat i Patagonie.
Mám pocit, že tvá první velká cesta nebyla na lehokole, ale na tandemu. Je to tak?
V roce 2001 jsme se vydali se sestřenkou Evinou Navrátilovou na tandemu z Ostravy za severní polární kruh a zpátky. Na cestě jsme byli tři měsíce a ujeli jsme téměř 7000 km. Pro nás pro oba to byla zlomová cesta. Potkali jsme při ní totiž Nizozemce Sjaaka na lehokole, což bylo poprvé, kdy jsem takové kolo viděl na vlastní oči. Evina teď žije v Holandsku a oba pracujeme v prostředí ležatých kol. Dále se na cestě stalo ještě pár věcí, které vedly k tomu, že jsem poznal svou ženu Elišku. Později jsme cestovali třeba i se skládačkami - kdybych nejezdil na lehokole, určitě by mým kolem na dálkové cesty bylo právě to skládací. Dává to člověku totiž ohromnou svobodu. A rádi využíváme autobusy, vlaky, lodě nebo třeba stopování. Tak člověk skvěle pozná danou zemi. My necestujeme na kolech, ale s koly. S Eliškou jsme toho spoustu najezdili i na ležatém tandemu, což je dost unikátní stroj.
V roce 2013 jsi absolvoval závod solárních kol z Francie do Kazachstánu, skončili jste na čtvrtém místě. Budeš v budoucnosti preferovat elektro-pohon?
Sun Trip byla úžasná zkušenost. Rád to přirovnávám třeba k Rallye Dakar. Nešlo jen o sílu lidí, ale i o náročnou přípravu, o strategii, o koncepci kol a pak o udržení našich tříkolek v provozu až do cíle. Třeba vozíky dorazily do Astany v totálně zdecimovaném stavu a držely pohromadě jen silou vůle. Oba jsme si také pořádně mákli. Nešlo o to, že bychom jen mačkali páčku a vezli se. Celou dobu jsme šlapali do pedálů a slunce nás jen urychlovalo. Proto jsem ani neměl po návratu problém se vrátit na kolo bez motoru. Ono to vlastně na nenaloženém kole jede stejně rychle.
Jak se vůbec díváš na elektrokola a jejich použití?
Za největší problém momentálně považuji omezení rychlosti na 25 km/h. Amerických 32 km/h mi připadá daleko smysluplnějších. Těch dvacet pět je prostě příliš pomalé. Pro sebe vidím v elektrokolech možnost co nejvíce omezit užívání auta, a pro dojíždění na krátké či střední vzdálenosti do 50 km využívat právě elektrokolo. Přesněji - nákladní kolo s elektropohonem. To už pak člověk přes týden nepotřebuje auto vůbec. Často také vidím, že elektrokola dostávají lidi na kolo. Není to tak, že by se chtěli začít ulívat, spíše začínají jezdit lidé, kteří na kolo dříve vůbec nesedli. A to je super. Samozřejmě to s sebou nese i nejrůznější negativa, ale to je vždy a u všeho.
Brooks představil na veletrhu Eurobike novinku v podobě sedla řady Cambium z přírodního kaučuku, avšak s karbonovými ližinami. Váží pouhopouhých 259 g, přitom je i nadále zachováno enormní pohodlí a stylový vzhled.Brooks představil na veletrhu Eurobike novinku v podobě sedla řady Cambium z přírodního kaučuku, avšak s karbonovými ližinami. Váží pouhopouhých 259 g, přitom je i nadále zachováno enormní pohodlí a stylový vzhled.
Kde si mohou zájemci produkty, které nabízíte, prohlédnout a pořídit?
Lehokola v České republice a na Slovensku prodáváme v podstatě sami. Není to úplně levná záležitost, a zajet si k nám se lidem opravdu vyplatí. Případně je po republice několik míst, kde je možné si je alespoň vyzkoušet. Další věci, jako třeba skládací kola, už jsou poměrně rozšířené, takže po republice najdete několik prodejen, kde se dají vidět. Stejně tak třeba Brooks. Většinou tyto věci najdete v menších specializovaných prodejničkách, kde však kromě našich produktů často najdete i zapálené prodavače, kteří se opravdu vyznají.
Připravujete nějaké testovací akce, kde by si lidé mohli vaše věci vyzkoušet v praxi?
Každý rok se účastníme několika veletrhů, festivalů či testovacích víkendů. První možností bude třeba veletrh For Bikes v Praze na začátku dubna. Pak většinou během května a června sami organizujeme tzv. AZUB TOUR, kdy se s celým naším portfoliem objevíme na několika místech v republice. Letos třeba v Plzni a v Pardubicích. A pak také na některých bikových testovacích dnech a festivalech. Informace jsou na našich webových stránkách.
Ještě jsme příliš neprobrali Tern. Kolik skládaček ročně asi prodáte?
Jsou to stovky kusů. Řekl bych, že jsme největší prodejci skládaček v České republice, naše zkušenost s nimi je opravdu obrovská. Se skládacími koly jsme začali už v roce 2002. Sami je používáme. Já jezdím na jednom do práce v kombinaci s vlakem, nebo si jej beru na služební cesty, třeba do Prahy. Tern je navíc opravdu kvalitní značka, která se o své zákazníky stará, navíc má ohromný záběr. Od základních modelů s 20“ koly, až třeba po silniční rakety na dvacet šestkách. Nabízíme skládačky, na kterých se skvěle jezdí a které slouží dlouhé roky. Někteří naši zákazníci na nich mají najeto za pět let třeba dvacet tisíc kilometrů. Z takových čísel se točí hlava i lidem přímo v Ternu (smích...).
Jaký je nejprodávanější model mezi skládačkami?
Jde o dva základní modely, tedy Link B7 a D8 s 20“ koly. Pro letošek se ovšem Link D8 posouvá o úroveň výše, protože kluci z Ternu mají stejný „problém“ jako my v AZUBu s lehokoly. Rok od roku chceme naše kola mít lepší a lepší, což je bohužel vždy trochu prodraží. Počítáme tedy s tím, že roli populární skládačky střední třídy přebere inovovaný model C8, který jsme letos do nabídky zařadili.
Najdou si na našem trhu majitele i vyloženě luxusní skládačky, s cenou přes padesát tisíc korun?
Topmodely v nabídce Ternu jsou druhou nejpočetnější skupinou prodaných skládaček. Lidé, kteří chtějí opravdovou kvalitu a exkluzivitu, zpravidla skončí u nás. Není v podstatě v Česku firma, která by měla širší nabídku skládacích kol a naše topmodely stojí za to. Nejenže úžasně vypadají, ale také parádně jedou. Těžko poznáte, že sedíte na skládacím kole. Pro letošek Tern navíc připravil dvě další lahůdky v podání modelů Eclipse P20 a X22. Ty jsou konečně s 26“ koly, ale přitom se skládají jako kompaktní skládačky. Jejich agilita na silnici je neskutečná - v podstatě se na nich ani nedá jet pomalu. Na veletrhu For Bikes to budou vedle topmodelů elektrokol Moustache hlavní lákadla našeho stánku. Kdo přijde, má se na co těšit!
Děkuji za rozhovor
Jan Kadečka
Pořídit odpovídající provedení osy zadního náboje podle patek rámu je dnes nutnost, která vzhledem k několika standardům umí docela zamotat…
Přestože tahle značka produkuje speciální zimní pláště s hřeby, řeč bude o pro holeně jezdce mnohem přívětivějším kousku. Kenda Juggernaut…