Ritchey à la Sněhurka

Když se nám do testu dostalo nové sedlo Zeromax WCS Vector Evo od značky Ritchey, ihned jsme si v té souvislosti vzpomněli na krásnou dívku ve skleněné rakvi, již musel z dlouhého spánku probudit až polibek prince. Balení v průhledné krabici skutečně evokovalo onu skleněnou rakev, ale přiznáme se rovnou, že polibek se sedlem neudělal vůbec nic - nejspíš nikdo z naší redakce není natolik krásný a vznešený. Nebo také proto, že Zeromax Vector Evo je konstruován pro kontakt s opačnou částí těla, než jsou ústa. A nutno uznat, že tato úloha mu jde opravdu skvěle.

Testované sedlo je koncipováno primárně pro závodníky a náročné sportovní jezdce, a to především pro silniční použití. Samotný tvar prošel oproti předchozím modelům Biomax přepracováním – vpředu je o něco užší, a vzadu naopak plošší a lehce rozšířenější. Výsledkem je naprosto dokonale zvládnutý anatomický tvar zajišťující optimální rozložení tlaku. Minimálně stejně důležitá je však konstrukce karbonového skeletu, jež je unikátní ve své tuhosti, a tedy i odolnosti vůči prosezení, s čímž často mívají podobně lehká sedla problém. Přitom hmotnost okolo 220 gramů (v závislosti na materiálu a provedení ližin) je perfektní hodnotou, zvlášť když uvážíme nabízenou míru pohodlí. Právě komfort je totiž alfou a omegou testovaného sedla a mezi čistě závodními modely patří Zeromax WCS Vector Evo podle našeho názoru k tomu vůbec nejlepšímu. A to jak zásluhou tvaru, tak i polstrování. To je sice na omak tužší, ale větší vrstva lehké pružné výplně je dalším z faktorů zvyšujících schopnost adaptace na konkrétní sedací partie. Svou roli zde hraje i středový otvor zmírňující tlak na choulostivé tkáně. Superlehký potah ze syntetické kůže s jemnou perforací je již klasikou.

Konstrukce sedla je ve srovnání se standardně koncipovanou konkurencí v mnoha ohledech výjimečná. Zaprvé se jedná o pružné uchycení ližin Vector Wing, tedy jakýsi integrovaný nosník ve tvaru písmene „W“ zespodu skeletu, do nějž jsou zasazeny ližiny. A nejde jen o zbytečně atraktivní gramy navíc – toto řešení skutečně funguje. Jinými slovy, i přes značnou tuhost skeletu a jeho odolnost proti prosezení zde dochází k jasně citelnému pružení, tedy ke vzájemnému pohybu ližin vůči skeletu při přejezdu nerovností. Tuto technologii již Tom Ritchey u svých sedel používá mnoho let a z našeho pohledu se jedná o skvělé řešení. Druhým nestandardním prvkem byla u testovaného sedla centrální karbonová monoližina Evo, nahrazující běžně používané vzpěry. Samozřejmě jsou k sedlu přiloženy i díly pro úpravu zámku sedlovky Ritchey, aby byl schopen spolupracovat právě s ližinou Evo. Tato konstrukce je dalším z dílů zvyšující tuhost sedla, navíc umožňuje nadstandardní variabilitu nastavení a ani při zatížení nemůže dojít ke kontaktu skeletu sedla se zámkem sedlovky či ližinami, což se u lehkých sedel při dlouhodobém používání celkem běžně stává. Z našeho pohledu je centrální monoližina skutečně praktickým řešením, současně je ze všech možných variant nejlehčí, a to i v přímém porovnání s karbonovými dvojitými vzpěrami.

Testované sedlo je nabízeno v černé a bílé variantě, přičemž verze Evo vychází na 2790 korun. V nabídce je však i varianta s výrazně ekonomičtějšími Cr-Mo ližinami, případně se vzpěrami z titanu či karbonu. Stačí si vybrat.

(kad)