Řetězová reakce

Řetěz je bezesporu tou vůbec nejzatěžovanější součástkou našeho kola a musí trpělivě snášet nejen samotný tah a rázy, ale i výrazné torzní namáhání při změně převodu či při větším vychýlení řetězové linky. Současně je vystaven extrémně nepříznivým podmínkám, ať už je to voda, bláto či prach, zkrátka je přímo „na ráně“ z hlediska tendencí ke znečištění. Všechno dohromady má za následek jeho poměrně rychlé opotřebení, s nímž logicky souvisí také nadstandardní nároky na komponenty přímo související, tedy pastorky kazety, převodníky, případně i kladky přehazovačky. Z pohledu klasického uživatele vnímáme mnohdy řetěz jako díl, který je prakticky bezcenný a nejčastěji nám v případě horského kola vydrží maximálně tak tisícovku kilometrů, většinou o něco méně. Přitom na stavu řetězu a čistotě sestavy pohonu je závislá také preciznost chodu řazení, a pečlivá údržba se zde rozhodně vyplatí. Tím nechceme nabádat, abyste po každé vyjížďce nutně použili pračku řetězu a adekvátní čistič, ale současně je dobré právě nejzatěžovanějšímu komponentu prokázat alespoň určitou úctu. Zatímco často těžce neseme každý nový šrám na těle drahé přehazovačky nebo na klikách, na řetěz většina z nás, tak nějak automaticky, lidově řečeno kašle. Z hlediska množství pohyblivých částí jde přitom o jeden z nejsložitějších komponentů našeho kola, sestávající z obrovského množství nejen samotných ocelových článků a čepů, ale především kluzných pouzder. Právě jejich vydření a vymačkání bude mít za následek ono známé vytahání řetězu, vynucující si jeho včasnou výměnu, nechceme-li předčasně poškodit i kazetu a převodníky. Jestliže jste si až doposud představovali vytahání řetězu tak, že dojde vlivem naší síly k natažení samotných ocelových článků, pak vás zklameme, takovou sílu v nohou nemáme.

Zdenek Nacházel

Základem co nejdelší životnosti řetězu je minimalizace tření v jeho kluzných pouzdrech i na kontaktní ploše mezi vnějšími a vnitřními články. Jak ale této minimalizace tření dosáhnout? Samozřejmě samotnou čistotou a k tomu rovněž použitím správného maziva - to je však velmi zjednodušeně řečeno, protože neméně zásadní je rovněž postup námi provedeného mazání, jenž má jasná pravidla. Méně totiž někdy znamená více, což platí hlavně o množství aplikovaného maziva. Právě neustále vrstvená směs starých maziv a špíny může v reálu působit jako dokonale funkční brusná pasta, která bude mít na životnost stejně neblahý vliv jako nulové namazání a vrzající řetěz.

Zvolit správné mazivo je tedy značnou alchymií a to, co se na řetězu následně odehraje, lze nazvat chemickou reakcí. Proto ostatně ten nadpis. Aby byl návod pro péči o řetěz od těch nejpovolanějších, vyzpovídali jsme Zdeňka Nacházela z domácí značky BikeWorkX, tedy „mazivového“ specialistu na slovo vzatého. Doba „univerzálního“ oleje na jízdní kola a šicí stroje je naštěstí již dávno pryč. Jak se ale všeobecně v nabízených mazivech zorientovat, proč s rozmyslem volil mezi mazivy do sucha či mokra, jak správně mazat? Po přečtení následujícího rozhovoru s největší pravděpodobností vyrazíte zkontrolovat řetěz vašeho kola, abyste se ujistili, zda tam tato součástka vůbec je - neb jste ji lehce hadrem očistili a zběžně namazali naposledy před měsícem. A snad budou rady cennou inspirací.

Zdeňku, zkus na úplný začátek charakterizovat maziva na řetězy. Čím se liší od těch univerzálních, vhodných třeba i pro lanka a bovdeny?

V součástech řetězu, jmenovitě čep, pouzdro a rolnička, dochází ke tření, navíc ke tření vratnému. Jakákoli součástka se zde nikdy neotočí dokola, ale vykonává kývavý pohyb. Mazivo proto musí být hlavně otěruvzdorné, odolné vůči vysokým tlakům a oscilacím, neboť řetěz se při jízdě chvěje. Dá se říci, že všechna ostatní maziva na kolo už mohou být o něco jednodušší. Výrobce, jenž dokáže nabídnout funkční řešení pro řetěz, má v podstatě vyhráno.

Většina výrobců nabízí mazivo vhodné pro suché, či naopak mokré podmínky. V čem je zásadní rozdíl ve složení, reálných vlastnostech či třeba aplikaci?

Řetěz by měl být namazaný hlavně zevnitř, na jeho povrchu má mazivo spíše jen antikorozní funkci. Dobré mazivo musí po aplikaci „zatéct“ do útrob řetězu a zároveň tam vydržet co nejdelší dobu. Obecně lze říci, že „mokrá“ maziva bývají lepivější, aby uvnitř řetězu déle odolávala vodě. Většina výrobců pak nabízí různé druhy olejů. Mazání olejem je tradiční způsob, má ale také své tradiční nevýhody. Olej dokáže rychle vtéct do útrob řetězu, ovšem protože je tekutý a řídký, stejně rychle z něj opět vystříkne ven - vlivem odstředivé síly při pohybu. Druhou variantou je vazelína, tedy bílé tuhé mazivo. To je podstatně lepivější, navíc spoje řetězu uzavře tak, že nečistoty a voda zůstanou na povrchu. Náš Chain Star je ve své podstatě vazelína v ředidle. Roztok vazelíny a ředidla velmi dobře vtéká do řetězu. Po aplikaci se ředidlo následně odpaří, takže vazelína ztuhne a zůstává uvnitř řetězu. Chain Star Normal a Extreme se potom liší právě lepivostí použité vazelíny. Někdo může namítat, že řetěz namazaný takovým mazivem bude více chytat nečistoty - pokud ale dodržíme postup aplikace, nelepí se na něj nečistoty o nic víc než na řetěz namazaný klasickým olejem. Nečistoty navíc v tomto případě zůstanou pouze na povrchu, na rozdíl od oleje, který se s nimi smíchá, a pustí tak nečistoty i dovnitř řetězu. Je potřeba nezapomenout po namazání setřít přebytek maziva z povrchu řetězu, mazivo totiž patří opravdu hlavně dovnitř.

Jak je vyřešeno, aby byla současně s nelepivostí stále zajištěna dostatečná trvanlivost na řetězu?

Suchý řetěz a trvanlivé mazivo jsou vlastně dva protichůdné požadavky, každé řešení bude kompromisem. My to řešíme právě tím, že vosk nemícháme s olejem, ale v případě Chain Star Wax jej ředíme ředidlem. Po jeho odpaření zůstane na povrchu samotný vosk. Při použití „Waxu“ je řetěz opravdu na omak suchý, vrstva maziva je v tomto případě navíc o poznání tenčí, byť za cenu trochu nižší výdrže, a naopak lehce vyšší hlučnosti. Chain Star Wax je vhodný zejména pro silniční kola do suchého prostředí.

Jaký máš názor na „bílá“ maziva na řetězy, nejen ta na bázi vosku?

Není vosk jako vosk. Čistých vosků pro použití do řetězu ve své podstatě moc není, a proto se zde používají tuhá maziva. Z oblasti bílých tuhých maziv je asi neznámější PTFE, tedy teflon. Ten dokáže takzvaně oddělovat dva kluzné páry, třeba tak, že se na pánev nelepí vajíčko (smích...). Jsou ale látky, které to zvládají ještě lépe, například pyrofosforečnan zinečnatý, jejž přidáváme do vazelíny u Chain Star Normal a Extreme.

Znám cyklisty mazající řetěz motorovým olejem, prý z důvodu finanční úspory. Může to být opravdu ve finále úspora?

Podmínky na řetězu kola a ve spalovacím motoru jsou naprosto rozdílné. Někdo může namítnout, že píst také vykonává vratný pohyb, ale je třeba si uvědomit, že vzájemný pohyb píst/válec se odehrává v naprosto jiných rychlostech a hlavně ve zcela jiných teplotních režimech. Takže s ohledem na životnost řetězu je použití motorového oleje nesmysl, zvlášť s dnešní nabídkou speciálních maziv.

U řady maziv na řetězy je po aplikaci nezbytná doba na vyschnutí, z jakého důvodu?

Je to nutné v případě, kdy pro dopravu nějakého tužšího maziva do řetězu použijeme ředidlo. Aby mazivo získalo své deklarované mazací vlastnosti, je třeba ředidlo nechat zcela vyprchat. Pokut tento krok vynecháte, mazivo se pohybem řetězu vymačká z míst, kde má primárně působit.

Popiš ideální postup mazání řetězu?

Ať chci mazat cokoli, tak to provádím na očištěnou a odmaštěnou součástku, stejná praxe platí pro řetěz. Základní očištění řetězu zvládne již cyklošampon při mytí kola, ať už náš Cyclo Star, nebo jiný. Důkladnější očištění se provádí přípravkem na bázi technického benzínu, kam spadá náš Clean Star. Druhou možností je použít přípravek na bázi tenzidů, tedy saponátů. Tento způsob je o dost šetrnější k okolí, neboť nedýcháme benzín ze spreje, který se vypařuje do vzduchu. Zároveň jsou saponátové přípravky nejčastěji dodávány v lahvích a na rozdíl od technického benzínu se nevypařují. Uživatel má tudíž možnost řetěz v čistidle precizně vykoupat, nebo čistidlo nalít do pračky řetězu. My takovou kapalinu vyrábíme pod názvem Chain Clean Star.

Takže nyní je na řadě mazání.

Jistě, ale před tím je nezbytné nechat řetěz zcela vyschnout, jinak budou zbytky čističe mazivo vyplavovat. Já osobně z našich maziv používám Chain Star normal. Ať už si ale vyberete sprej nebo kapátko, je třeba jej před použitím řádně protřepat, protože mazivo je dvousložkové. Po aplikaci na řetěz počkám tak půl minuty až minutu, kdy mazivo začne mírně lepit, což poznám dotykem, a následně řetěz protáhnu hadrem. Samozřejmě hadrem, který nepouští chloupky. Potom je dobré ještě počkat dalších pět až deset minut, než se mazivo definitivně „usadí“, a můžu vyrazit. Uznávám, aplikace našich maziv trvá déle, ale myslím, že to stojí za to. Vazelína v Chain Staru navíc dokáže řetěz také akusticky utlumit, na rozdíl od oleje. Zcela tichý chod řetězu je snem většiny cyklistů

Pokud nemáme mnoho času a již se chystáme vyjet – jak provést nejlepší možnou aplikaci maziva na řetěz?

Opět zůstává operace s čištěním, tu bych nevynechával. Vždy však záleží na celkovém stavu řetězu, respektive stupni jeho znečištění. Pro ty, kteří potřebují honem vyjet, tak zůstávají na výběr jen maziva bez rozpouštědel, u nichž mohu ihned po aplikaci skočit do sedla a vyrazit. Z naší nabídky je to třeba Chain Star Bio, tedy biologicky odbouratelný olej s přidáním bílých tuhých maziv.

U některých univerzálních maziv se můžeme dočíst, že vytěsňují vodu, co to v praxi znamená?

Univerzální maziva většinou tuto vlastnost nenabízejí, nebo jen v omezené míře. Znamená to, že dotyčná maziva jsou takzvaně tekutější než voda a dokážou tuto vodu „podlézt“. V praxi si to představme tak, že mazivo vnikne do kapilár kovu, kde se dostane hlouběji než voda, již vytěsní na povrch. Toto vytěsňování vody lze řešit právě také použitím vazelíny v mazivu, jež vodu do řetězu vůbec nepustí.

Zaměřme se nyní na pračky řetězu. Jak poznat při výběru tu opravdu účinnou?

K důkladnému vyčištění řetězu pračka potřebuje skutečně funkční sestavu kartáčků. Osobně bych tedy při výběru pračky chtěl vidět její vnitřek a u různých verzí porovnával množství kartáčků a hlavně kvalitu štětinek uvnitř.

Jakých nejčastějších chyb se uživatelé při práci s pračkou na řetěz dopouštějí?

V první řadě to bývá nevhodná náplň. Do pračky řetězu samozřejmě nemohu nalít vodu, nevhodná je ale také nafta nebo ředidlo. Přípravek by měl být pokud možno na bázi saponátů, jako uživatel bych proto vybíral z produktů určených přesně pro toto použití. Dříve mnozí do praček používali náš Cyclo Star, ten je však vyroben tak, aby byl šetrný pro celé kolo, takže jsou jeho odmašťovací schopnosti omezené. Proto jsme letos vyvinuli modrou variantu Chain Clean Star, jenž odmašťuje o poznání lépe, navíc nepění, takže zůstává v pračce.

„Vyprání“ řetězu je jedna věc, čistota kazety a převodníků druhá. Zde se asi většinou bez mechanické pomoci neobejdeme, ať je chemie jakkoli účinná, že?

Opět to závisí od toho, jaké mazání jsme používali. Stalo se mi, že před závodem přišel na servis závodník, který na řetěz použil nějaké motocyklové mazivo. Zaschlé mazivo se táhlo jako žvýkačka a kazeta byla naprosto plná všeho, s čím kolo přišlo do styku. Vyčistit takovou kazetu i řetěz bylo utrpení. Určitě doporučuji speciální úzké kartáče na čištění kazety, s nimi se pracuje výborně. V nouzi pomůže i starý dobrý zubní kartáček.

Při čištění řetězu bude asi nezbytné, abychom nepotřísnili ráfky v případě ráfkových brzd? Předpokládám, že většina čističů bývá alespoň trochu mastná.

Pokud čističe, benzínové i saponátové, fungují správně, tak zbytková mastnota nebývá problém. Znečištění ráfku se dá zabránit dvojím způsobem. Používáme-li nějaký technický benzín ve spreji, je nejlepší udělat to mechanicky, tedy že podstrčíme mezi řetěz a ráfek karton. Ideálem je však řetěz rozpojit v rychlospojce a samostatně jej vyprat.

Jistě doporučíš při každém praní řetězu nalít čisté rozpouštědlo.

No to jednoznačně!

Nyní trochu všeobecněji - jaký význam mají konkrétní složky maziv používaných v cyklistice a jakými přísadami se maziva zkvalitňují?

Zde bych neodděloval maziva na řetězy pro cyklistiku, moto nebo průmysl. Komponenty takových maziv bývají podobné, vždy se jedná o řetěz. Vyjma „suchých“ maziv představuje základovou složku olej. Ten může být minerální, syntetický nebo třeba biologicky odbouratelný. Dále v plastickém mazivu bývá nějaké ztužovadlo (mýdlo), zaručující formu právě plastického maziva. Poslední významnou složkou jsou aditiva, která se různě kombinují – proti otěru, stárnutí, oxidaci, rezivění a podobně. Další skupinou jsou aditiva na zlepšení mazacího efektu, tedy mazivostní aditiva, například tuhá maziva. Ta lze rozdělit podle více hledisek, nejčastěji se pro dělení používá barva, tedy světlá nebo tmavá. Tmavá tuhá maziva, jako třeba grafit, jsou v cyklistice nepoužitelná právě pro svou černou barvu. Světlá neboli bílá tuhá maziva se s úspěchem používají. Nejpoužívanějšími jsou již zmíněné PTFE, pyrofosforečnan zinečnatý nebo další látky obsahující zinek.

Zastavme se na závěr u „univerzálních“ maziv ve spreji. Jsou často používaná, extrémně řídká maziva vhodná pro aplikaci na řetěz?

Opět se zaměřme na slovo „univerzální“, takový produkt musí splňovat mnoho nesourodých požadavků právě z pohledu univerzálnosti. Tím je řečeno, že není speciálně určen na řetěz, ale na mnoho dalších komponent na kole. Hlavním problémem bude právě řídkost, tedy nízká viskozita. Ano, takové mazivo může řetěz namazat celkem dobře, ale jen do chvíle, než se rozjedeme. V ten okamžik začne působit odstředivá síla a mazivo je tatam. Navíc řídké univerzální mazivo nemá technicky žádné předpoklady pro to se v řetězu udržet třeba při kontaktu s vodou. I po projížďce v slabém dešti začne většinou řetěz vrzat. Taková je prostě realita.

Díky za rozhovor.

Jan Kadečka

Foto: archív