Slogan připomínající reklamu na dětské pleny by se klidně hodil i pro speciální impregnaci Haven Techproof, vyvinutou přímo pro oblečení Haven, ale schopnou zajistit ochranu před vlhkem v podstatě každému kousku oblečení, a to včetně dresů.
Vtip je totiž v tom, že tato impregnace využívá upravené nanočástice křemíku, které po aplikaci obalí vlákna materiálu, takže se k nim nedostane voda nebo pot, a přitom je struktura materiálu stále prodyšná. Ošetřená tkanina by zároveň měla být mnohem méně nasákavá a schopná uschnout až desetkrát rychleji. Nejde tedy o voskovou impregnaci, která kvůli stoprocentní vodoodpudivosti ucpe i póry, ale o impregnaci chránící jen vlákna pleteniny. Záleží tedy jen na jejich hustotě, jak moc bude výsledek odolávat vodě.
Co se týče aplikace, díky vodní bázi, šetrnosti k životnímu prostředí a bezzápachovosti lze oblečení impregnovat rozprašovačem i doma, a to jak syntetické materiály, tak třeba membránové oblečení, kde dojde k ochraně vrchní vrstvy, která se časem vždy promočí, protože membrána je až pod ní. Tolik tedy tvrzení výrobce, který ještě dodává, že 200ml impregnace za 359 korun vydrží tři vyprání do 40 °C, než se začne její účinnost snižovat. Ždímáním v ruce ale dojde na rozdíl od praní a ždímání v pračce k „rozlámání“ ochranné vrstvy, což účinnost snižuje rychleji.
Co mi vždycky vadí, jsou přilepené propocené nebo promoklé nohavice kraťasů nebo postupná ztráta schopnosti materiálu bundy „kapičkovat“. Tohle by mělo oba problémy vyřešit, takže na čisté kraťasy a bundu stříkám dle návodu 24 hodin předem impregnaci a nechávám volně viset do dalšího dne. Žádný zápach, žádné lepení na prsty, prostě jako bych stříkal jen vodu, takže uvidíme. Na oblečení nejsou viditelné žádné skvrny, takže první plus a můžu vyrazit po jedné z červnových průtrží do čerstvě zamoklého terénu. Po pár metrech sleduji kraťasy, kde voda odstříkávající od kol tvoří kapičky a nedrží se na materiálu. Tohle jsem zažil naposledy, když byly nové. Bahno vytváří vzadu stylový hnědý proužek, ale ten jde sklepat snadněji dolů - kdyby mě někdo viděl v tu chvíli jen ve vnitřních šortkách uprostřed lesa, myslel by si svoje. Při postupné kontrole materiálu, jak moc nasákl potem, je znát, že tkanina je poměrně suchá, a všechno, co se nestíhá odpařit, se drží víceméně na těle, ne v materiálu kraťasů. To je ale možná trochu i placebo, které raději doma prověřím pod sprchou. Další vyjížďka už v dešti prověří bundu, tedy klasickou větrovku, jejíž hydrofobní vlastnosti už dávno zmizely. Teď zase příkladně kapičkuje, takže se ochrana před deštěm zase restartovala. K obojímu tedy nelze než potvrdit, že všechno funguje stoprocentně, ale ještě mě čeká domácí „laboratorní“ prověrka.
Jiné kraťasy ošetřuji impregnací jen na jedné nohavici, druhou nechám neošetřenou. Při testu pod konví vody impregnovaná levá nohavice krásně odpuzuje vodu, kdežto pravá hned nasákne. Co se týče životnosti nástřiku, první a druhé vyprání v podstatě nezměněné vlastnosti, po třetím už odolnost slábne. Zajímavý je výrobcem udávaný rozdíl ve schnutí materiálu, což prověří dresy. Ty při namočení jednoznačně přiznají rozdíl mezi impregnovaným a tím bez ošetření, kdy impregnovaný natáhl mnohem méně vody a je lehčí, navíc pak opravdu rychleji uschnul. Při jízdě pak přímo na těle tolik nelepí, protože pot nemůže k vláknům, která jsou obalena impregnací, takže to ve sjezdech tak nestudí, a materiál přitom stále plnohodnotně dýchá. Tady už není co dodat, prostě to funguje, a byť jsem občas v případě zázračných vlastností některých produktů tak trochu „nanoskeptický“, v tomhle případě musím uznat, že zbytečně.
(už)
Podzimní teploty mohou být v lecčems zrádné a ke slovu přichází návleky, vesty či větrovky ve všech možných podobách. Ale jaké zvolit…
Fotochromatická či polarizační úprava zorníků, UV filtry, stupeň zatmavení, materiál obruby nebo třeba barevná specifikace skel – to vše…