Naše kopce (2) - Na Lysou horu terénem, aneb dvě hodiny tvrdé práce

Lysá hora - to nejtvrdší z Beskyd

Byl by hřích nepředstavit jako první stoupání z Beskyd výjezd na Lysou horu, stejně tak, jako by byl hřích pro bikery z okolí alespoň jednou za rok tento kopec nevyjet. Silniční variantu necháme na jindy a popíšeme si výjezd mountainbikový. Již svými parametry budí respekt, nastoupáme při něm 1008 výškových metrů!

Ale pěkně od začátku. Jako výchozí bod si zvolíme Frýdlant nad Ostravicí. Můžeme zde přijet na kole, autem a nebo častými vlakovými spoji z Ostravy, či Valašského Meziříčí a to i soupravami, kdy si můžete své kolo vzít sebou do vagónu.

Před nádražím si vynulujeme computery, popř. ještě nastavíme výšku 364 m.n.m. a vyrazíme po modré turistické značce (které se budeme držet prvních 7 km). Přejedeme tedy ve Frýdlantu hlavní cestu a most přes řeku Ostravici a hned za ním nezapomenete odbočit vlevo, na prudký úzký chodník. Polní cestou a stezkou přijedeme do obce Malenovice (3/451 - km/m.n.m.), projedeme nad ní chatkovou oblastí a přiblížíme se k lesu. Již tady to je občas pěkně prudké, ale to co přijde při vjezdu do lesa (5/604) vyrazí neznalým bikerům dech. Doporučuji pro začátek nejlehčí převod a v prostřední pasáži si volnějším tempem našetřit síly pro závěr tohoto kamenitého výjezdu. Každopádně po 0,5km a 90 nastoupaných metrech se konečně vyhoupneme na Hradovou, jeden z hřebenů Lysé.

Hliněná cesta se na chvilku narovná a my si můžeme poprvé

vychutnat pohled na vedlejší hřeben. Jedeme dál, Lysá nám nic nedaruje a tak i tato cesta střídavě pěkně stoupá a v jednom místě se změní v asi 20 metrovou kamenitou strž, kterou zvládnou vyjet opravdu jen ti nejtechničtější borci. Během této krátké procházky (nebo čekání na kamarády) můžeme poprvé v údolí vidět hotel Petr Bezruč a také sjezdovku na protějším svahu. O kousek dál (7/823) přijíždíme ke druhému prudkému a kamenitému stoupáku. Tento není naštěstí již tak hrozný, jako ten první, ale většina opět provětrá malou placku. Také nás tady opustí modrá značka, mizející vlevo v křovinách. My pokračujeme dál po cestě, která se narovnává (7,5/875) a po nepatrném klesání odbočujeme prudce vlevo na cestu, která nás přivání na vyšší hřeben, k rozcestí Ivančena a o kousek vpravo i k mohyle Ivančeně (9/946). Z tohoto místa je opět hezčí výhled, můžeme vidět jak kopce na západní straně, tak poprvé i na straně východní.

Od mohyly Ivančeny nepokračujeme směrem k vrcholu (to bychom šli až na vrchol pěšky), ale odbočíme cestou vlevo, obejdeme závoru a rychlým sjezdem (cca 50 m naklesáme), přijedeme na rozcestí, kde se dáme po šotolinové cestě vpravo a na prostřední placku nastoupáme naoplátku 80 výškových metrů. Objíždíme vrchol Šebestýny, cesta se narovnává ve vrstevnici a my tak objíždíme vrchol Lysé. V jednom místě přejíždíme tolik diskutovanou severní sjezdovku (podívejte se na její sklon!) a naskytne se nám další pohled na vysílač, pěkně zespodu a my si uvědomujeme, kolik budeme muset ještě nastoupat. Vrstevnice začíná stoupat a my přijíždíme na Zimný (15,5/1078), obejdeme závoru, můžeme se ovlažit u studánky a vjíždíme na asfaltovou cestu.

Teď nás čeká již závěrečných 2,5 km opravdu kvalitního stoupání. Úsek za první serpentýnou se nám bude zdát nekonečné… Po druhé serpentýně si můžou dát ti, kteří toho ještě nemají dost, výjezd přímo po sjezdovce (takových ale moc nebude…)

Nakonec nás přivítá celkem obydlený vrchol (18km/1323m.n.m.), kde kromě vysílače a dvou horských chat je ještě u vrcholu meteorologická stanice a za ní chaty horské služby a další. Nezapomeňte vyjet na opravdu nejvyšší místo, ke kamennému sloupu, kde je nejlepší výhled. Při dobré viditelnosti je vidět Praděd v Jeseníkách a na východě Vysoké Tatry. A to opravdu stojí za tu námahu.