Devětadvacítka s elektromotorem v zadním náboji a baterií na pozici bidonu je v kolekci domácí značky zástupcem sportovních elektrokol, která sice obecně budí občas rozpaky nad smyslem jejich nasazení v terénu, ovšem po praktické stránce to bylo příjemné svezení na prověřených stezkách a navíc s minimální námahou.
U levnějších elektrokol sice většinou převládá motor v předním náboji, ale ruku na srdce, pro terénní svezení to chce jednoznačně středové provedení nebo právě verzi v zadním náboji. Zdánlivá podobnost s motorkou vyžaduje v terénu záběr od zadního kola, který je zkrátka přirozenější. V tomto případě je 350W motor vzadu opravdu úctyhodného průměru a kombinuje šroubovací devítipastorek s diskem, takže žádné omezení proti běžnému biku. Konektory všech kabelů pod levou řetězovou vzpěrou jsou v případě defektu dobře přístupné, takže ani zde nevidíme problém. Soustředění hmotnosti co nejblíže těžišti nenarušuje ani baterie, jejíž držák na pozici košíku na bidon umožnil jednoduché vyjmutí i nasazení, a ani po hodně náročném terénním testu neprojevil slabiny v podobě uvolnění či rachocení baterie. Samozřejmě, že o stavu baterie informuje přehledný displej zobrazující také rychlost, celkové a denní kilometry nebo hodiny, ale ten nás zpočátku trochu zmátl.
Pro test jsme totiž využili hned nejsilnější z pětice módů asistence motoru a právě první dvoukilometrové stoupání najednou v půli signalizovalo pouhou pětinu kapacity baterie. Lehčí převodový stupeň a přepnutí na slabší míru asistence ukázalo hned zase plnou baterii a tak tomu bylo po celých pětadvacet kilometrů v hodně kopcovitém terénu. Signalizace tedy může zmást, ale jde o ukazatel více faktorů, tedy za dané rychlosti, míry asistence a výkonu cyklisty se zobrazí stav baterie, který by při pokračování ve stejných hodnotách brzy nastal.
Naše prověrka zahrnující hned tři hodně táhlé a prudké výjezdy a mnoho lesních stezek nakonec při jízdě většinou na pátý stupeň potvrdila pětadvacet kilometrů s jezdcem vážícím přes devadesát kilogramů. Baterie sice signalizovala poslední diodu, ovšem stále ještě byl systém funkční a pomáhal. Test výdrže systému ve zvlněném terénu s mírnějšími výjezdy a stále na pětku pak předvedl 44 kilometrů do úplného vybití baterie. Na nižší stupeň asistence tak lze vyždímat klidně i udávaných osmdesát kilometrů. Celkový dojem z kola byl docela příjemný, ovšem delší posed by klidně na testované dvacítce uvezl jezdce s výškou 190 cm, ale zde použitá 350mm sedlovka univerzalitu trochu snižuje.
Samotný projev pohonu je v tomto případě odlišný od obyčejných elektrokol s pouhým snímačem otáčení klik. Motor totiž pomáhá jezdci v závislosti na nastaveném stupni asistence podle snímané síly záběru do pedálů. V žádném případě tedy nestačí točit nohama, ale čím víc zabíráte, tím více vám motor pomůže. Rozdíl jednotlivých výkonových stupňů byl přitom velice dobře patrný, kdy ve stoupání na jedničku až trojku bylo třeba nohy celkem slušně zapojit, ovšem přepnutí na čtyřku a pětku bylo, jako kdybyste se šlápnutím přidali plyn a kolo vás samo postrčilo kupředu. V terénu tedy na pětku není projev nepodobný jízdě na motorce, i když samozřejmě s přihlédnutím k jinému výkonu. Zatížení hlavně na zadním kole pak láká k odskakování a záběru ze sedla, ovšem celková hmotnost projev docela zklidní. Svůj díl na tom má i delší geometrie posedu, kdy má jezdec poměrně natažené ruce. Ve výjezdech je to ovšem vzhledem k pohonu nutnost, jinak by totiž nebyl problém postavit kolo při záběru na zadní. Výjezdy jsou tedy vskutku radostí a o nějakém proklouznutí zadního kola není třeba mluvit, bylo to opravdu ojedinělé.
Na rovině pak bike hezky letí kupředu, ale delší posed už nenabídne takovou pohodu jako ve výjezdech. Příjemné je ale projíždění utažených zatáček a dolíků, kde je běžně zapotřebí přeřadit. Tam motor postrčí jezdce plynule dopředu, takže přehazovačka zůstává v klidu. Paradoxně jsme si na kole užili i odskakování kořenů a hran, kdy zadek pevně na zemi nakonec na hraně pošle s přitažením řídítek kolo do vzduchu, ale díky hmotnosti vzadu jezdec zase přistává na zadní. V terénu to tedy rozhodně nebylo špatné svezení, navíc díky devětadvacítkám jsme zvládli i hodně rozbité cesty, za které by se nemusel stydět full se zdvihy přes sto milimetrů. Samozřejmě, že vše má své omezení, ovšem, co jezdec nevyužije ve sjezdu, o to více si pak dopřeje ve stoupání. Pozor ale na dojezdy, při zastavení jsme několikrát cítili slabý záběr motoru ještě v okamžiku, kdy jsme už dvě vteřiny netočili pedály a bike stál se stisknutými brzdami na místě. Absence propojení brzdových pák s řídicí jednotkou totiž vyžaduje pro zastavování na křižovatce nebo někde na hraně určitý návyk, aby motor jezdce neposlal ještě o metr dopředu.
E-Trap je díky sportovnějšímu posedu a tuhému rámu s celkem pohodlnou vidlicí zajímavou alternativou pro ty cyklisty, kteří jednak už nemají takovou výkonnost, ale rádi by se dostali v terénu na zajímavá místa. Určitě není pro nedělního výletníka po silnici, to by totiž jeho terénní potenciál a výkon jen urazilo.
Rám: Alloy 6061
Vidlice: Suntour XCM-RL, 100 mm
Kliky: Shimano Acera, 22-32-44
Brzdy: Tektro HDC 300
Řazení: Shimano Deore 3x9
Přehazovačka: Shimano Deore
Přesmykač: Shimano Alivio
Náboje: Shimano M475/motor LF Energy
Ráfky: Remerx Dragon
Pláště: Schwalbe Rapid Rob, 54-622
Kazeta: Sunrace MFE909, 11-32
Sedlo: Leader Fox
Sedlovka: Truvativ Stylo T20
Řídítka: EXE Race
Představec: Truvativ Stylo T20
Motor: LF Energy TDCM, 36V/350W
Baterie: Samsung Li-ion, 36V/10,4Ah
Hmotnost: 21,9 kg
Cena: 36 900 Kč
Elektrokola jsou v terénu tak trochu ožehavým tématem, ovšem jedno jim nelze upřít, jízdu si na nich užije i člověk s minimální fyzičkou. V…
U elektrokol jsme si tak nějak zafixovali, že jde buď o běžná kola určená fyzicky méně zdatným uživatelům, kterým ulehčí jejich jízdu,…